La donna del lago

Brilantné! Na malej ploche (hotel , nábrežie jazera, les so zasneženým cintorínom) a s malým počtom hercov sa tu rozohráva úchvatná atmosférická záležitosť. Netradičná, častokrát rozostretá kamera, neustále fičanie studeného vetra prerušované depresívnou hudbou, dopĺňajú psychologické monológy hlavného hrdinu. Už v úvodnej scéne nám jeho prvý monológ naznačuje, že celý film sa spolu s ním len budeme prepadať do depresie a temnoty. Tragické vyústenie preto nie je prekvapením, ale o nejakú pointu v tomto prípade ranného gialla ešte nešlo. Už dlho so nevidel, aby sa tvorcom podarilo vykúzliť takúto úchvatnú atmosféru zároveň spolu s napínavým a zaujímavým dejom. Plný počet dávam tentoraz jednoznačne. (07.01.2011)

Tajemné, ponuré, mrazivé.Svíravý pocit napětí doprovazí každý krok hlavního hridny, každou jeho představu, vzpomínku, neopouští ho ve chvílích samoty ani v okamžicích setkání s lidmi. Každé z nich vzbuzuje nějaké podezření nebo obavy. Výborná práce s kamerou, třeba při záběrech pohřebního průvodu, na nábřeží jezera nebo při pohledech z okna. Smutnou melancholickou atmosféru skvěle doplňuje i hudba. (16.11.2018)

Čiernobiele mysteriózno, ktoré pôsobí ešte starším dojmom než je a zároveň dokáže detektívnosť znásobovať výborne zvolenou hudbou. Film je inšpirovaný násobnými vraždami, z ktorých niektoré sa vyriešili až po 30 rokoch. Škoda možno tej formy, kde sa miešajú sny a halucinácie a tým pádom som nedostal klasickú kriminálku, ktorú by si príbeh zaslúžil viac. Dočkali sme sa ale psycho napätia, ktorá je blízka hitchcockovinám. (24.03.2024)

Jako detektivka poměrně nevýrazné, ale jako příběh z maloměsta (kde se pod každou střechou skrývá zločin, jak tvrdí Sherlock Holmes) ve své tajemnosti a ponurosti čisté a ucelené. Silným příspěvkem je pojetí role spisovatele Bernarda a hudba Renza Rosselliniho. Zajímavé by i bylo, kdyby se podílel na scénáři, jak je uvedeno v "titulcích" čsfd. Je to ale chyba, na scénáři spolupracoval Franco Rossellini. (28.02.2022)

Spisovatel Bernard se po nějaké době vrací do městečka v horách, aby se zde setkal s dívkou, služkou v hotelu, do které se osudově zamiloval. Od vlastníka hotelu se ale dozvídá, že Tilde spáchala sebevraždu. Důvody nikdo nezná, jen přítel Bernarda, místní fotograf Francesco, má o sebevraždě jisté pochybnosti a ty Bernardovi sdělí a on se tak rozhodne hledat pravdu o Tildině smrti. Tempo vyprávění je dost pomalé, avšak atmosféra je naprosto výborná; malé městečko postavené u jezera v horách je ideální pro tajemný příběh. Některé scény, například na zasněženém hřbitově nebo u jezera, děj nikam dál příliš neposouvají, za to dávají tušit tragický konec a budí pocit zmaru. (18.09.2008)