Návrat do budúcnosti 2

Pokračování Návratu do budoucnosti, jenž se svou návazností na první díl, působí jako jeden film, je ještě zábavnější a rozmanitější. Skvěle se zde využívá cestování časem, které nabízí časové paradoxy, alternativní reality, duplicitní postavy a další hrátky s dějovými linkami z prvního dílu. Propracovanost všech scén, množství gagů nebo opravdu komediálních situací je tu nespočet a spolu s originální představou budoucnosti jednoduše baví. [90%] | Kino (25.10.2015)

Zasadit druhý díl do prvního dílu byl nápad vskutku geniální (ale to já vlastně říkám u této série snad u všeho), a nejen proto, že snad nikdy předtím ani potom nedošlo u filmu k tak dokonalému propojení prvního a druhého dílu. Vynikajcí pokračování, které má opět výtečný scénář, zběsilé tempo, kulometnou kadenci zvratů, spoustu humoru, vynikající dvojku Fox-Lloyd, která jako Marty a br. Brown potkává sama sebe a stává se nejen svědkem, ale také aktivním účastníkem osudů svých minulých "já". Ve scénách z roku 1955 je navíc spousta momentů, které svým způsobem obohacují tytéž scény z prvního dílu, a navíc je tu závěr s geniální (už zase) pointou. Pro někoho možná film ztrácí body svou naivní vizí roku 2015, která se s realitou zcela míjí, já však tu očividně přestřelenou vizi považuji nejen za výborný vtip, ale vlastně i za součást příběhu a téma úvahy čím vlastně Marty s Brownem způsobili, že se naše realita roku 2015 změnila a neodpovídá té filmové. Zkrátka druhý Návrat do budoucnosti zůstává stále skvělou zábavou a klasikou žánru, pro mě klasikou patřící do zlatého fondu. (22.10.2011)

Podle mě už zbytečně překombinované, i když odkazy na první díl skvěle zapadají a představují něco naprosto neotřelého a původního. Asi nemá smysl mluvit o logice, ale právě tak neplatí, že by byl film logicky bezchybný a přesný, začne-li se někdo v časových přesunech, realitách a hlavně ve smysluplnosti všech činů hlavního hrdiny ztrácet, není se čemu divit. Proto raději tentokrát zapomenout na smysluplnost a nechat se bavit pokračujícími zběsilými eskapádami Martyho s jeho synem, otcem, s ním samým a mnoha dalšími postavami a příběhy všech možných časů. Brr! V takové pubertálně-startrekovské budoucnosti bych si opravdu nepřál žít! A taky by se někdy mohly digitálně vymazat ty provázky, které drží na vznášedlech se honící mládež blízké budoucnosti. (28.12.2004)

Dvojka, t.j pokračovanie sa urobilo narýchlo, nie je tu viditeľný ten zápal po veci, ako som to videl v jednotke, Bob Zemeckis sa pokazil, z roku 1985. sa presúvam do budúcnosti, do roku 2015., kde tvorcom nemožno uprieť snahu zachytiť dobu, ktorá je aktuálne dnes, bez tých lietajúcich áut, zato 3D je na mieste ! Niečo im vyšlo... Potom sa situácia vyhrotí, a opäť idem späť o 60. rokov, do roku 1955. , a potom ešte hlbšie, až na Divoký západ, ale to prichádza do úvahy v treťom pokračovaní, ktoré by malo vyvážiť rozkolísanú tendenciu - slabšieho pokračovania. Háčik spočíva v tom, že po príchode do budúcnosti, vidí Marty McFly sám seba, svoju ženu, i deti, ktoré mu komplikujú život, to je jedna realita. Budúcnosť, nie je podľa jeho gusta, v múzeu si kúpi časopis so športovými výsledkami, od roku 1950. - do roku 2000. Túto ročenku nájde a ukradne, istý Biff Tannen, ktorý sa vráti pomocou lietajúceho auta späť do roku 55., a to v starom vydaní, aby odovzdal ročenku svojmu mladšiemu JA, odvtedy sa zase realita zmenila na nepoznanie, i v roku 1985, kam sa vracajú Marty s doktorom Brownom, v tejto realite je veľký CHAOS, lebo Tannen vyhrával na týchto zápasoch a rozprávkovo zbohatol, čím má pod kontrolou mestečko, kde to je všetko HORE - NOHAMI !!! Tak, neostáva nič iné, ako sa vrátiť a zabrániť tomu, aby sa Tannen nezmocnil tejto ročenky, samozrejme sa to podarí, ale doktor pôjde časom do roku 1885, kam za ním musí ísť Marty, a to s pomocou, doktorovho - druhého JA. Je to komplikované, sám mám v tom guláš, ale každý asi rozumie o čom to je, lebo každý to videl - niekoľkokrát. Dvojka je síce výpravnejšia, ale zároveň chaotickejšia, keď sa skáče sem - i tam, potom sa divák pozerá na druhé Ja - postavy, keď sa na situáciu pozerá z iného uhľa, vlastne pozerá sa sám na seba, pritom nechce budiť pozornosť, aby nestretol svoje druhé Ja, tak jedným očkom je svedkom svojich vlastných zážitkov, taký pocit de - ja - vu... (16.11.2015)

Dvojka je scenáristicky o čosi odvážnejšia a práve to mi zalepilo náplať mierneho sklamania z ničoho 'až tak' inovatívneho. Zamotanosti je viac než dosť a otvárajú sa nové možnosti. Navyše aj postava Martyho v úlohe Michaela J.Foxa sa dočkala hutnejšieho, takmer akčnejšieho rázu a hneď som bol spokojnejší. 85%. (26.10.2007)