Réžia:
Karel ZemanKamera:
Jiří TarantíkHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Miloš Kopecký, Jana Brejchová, Rudolf Jelínek, Karel Höger, Eduard Kohout, Jan Werich, Bohuš Záhorský, Rudolf Hrušínský, Miloslav Holub, František Šlégr (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Novodobý astronaut Toník přistane na Měsíci, kde se setká se zvláštní společností. Patří k ní Cyrano z Bergeracu, hrdinové verneovky Do Měsíce, ale především chvástavý baron Prášil. Všichni jej srdečně vítají se sklenkou vína a přejí si, aby domnělý Měsíčňan poznal kouzlo života na Zemi. Baron Prášil se pak spolu s Toníkem vypraví do Turecka, kde ze zajetí zákeřného sultána vysvobodí půvabnou princeznu Bianku. Vychloubačný baron se ji snaží okouzlit a vrhá se proto do bláznivých dobrodružství – ocitá se v útrobách mořské velryby, proletí se na pařátech obrovitého ptáka, na mořském koníkovi plave pod vodní hladinou, na dělové kouli se přesunuje do válečných vřav. Bianku však během fantaskních eskapád učaruje odvážný snílek Toník a nakonec společně doputují tam, kde příběh začal – na bledý Měsíc. Ten totiž patří nejen básníkům a fantastům, ale především milencům. (AČFK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (330)
Neskutečně nádherná cesta do fantazie a říše snů. Tenhle film jsem v dětství miloval a milovat navždy budu. Karel Zeman stvořil geniální dílo, které ve světě nemá obdobu. Nemalou měrou mu k tomu přispěl jak jinak než geniální hudební doprovod pana hudebního skladatele největšího - Zdeňka Lišky, který opět i mimo klasickou hudbu film doplnil různými zvuky, ruchy, třesky, no prostě opět úžasná práce. A Miloš Kopecký v roli Barona Prášila nemá konkurenci, stejně tak i nádherná mlaďoučká Jana Brejchová v roli dívky Bianky. Ale i ostatní herci do filmu zapadají naprosto skvěle. Překrásná, nadpozemská, excelentní podívaná. ()
Z mého neznaleckého pohledu se jedná o nejlepší ze čtyř filmů, které jsem měl to štěstí od pana Karla Zemana zhlédnout. A za nejlepší ho považuji jednoznačně hlavně z důvodu, že byl film místy vtipný. Miloš Kopecký v roli Barona Prášila vskutku řádil. Tam se svezl na dělové kouli, aby omrkl armádu nepřítele. Jindy zase přišel s netradiční strategií bitvy, která k překvapení všech vedla k vítězství. Ostatní herci samozřejmě taky výteční. Zajímavé využití kreslených kulis a v neposlední řadě skvěle pasující hudba. Přeci jenom už se od vzniku filmu kalendář párkrát otočil, takže věřím, že tehdy a dlouho poté film vskutku ohromoval. Dnes už se pouze líbí. 3* ()
Nádherná pohádka o smíru vědy a umění, protože obě potřebují vzácný dar fantazie. A Karel Zeman byl mistrem jak v oboru filmové techniky, tak ve scénáři. I přes baronův komentář je film založený na propojení vizuální a hudební stránky (Zdeněk Liška), absurdních nápadů, které však nevyčnívají, ale slouží celku, a skvěle vypointovaných hlášek (A kačery také vyhubíme!). ()
Jistojistě nejlepší adaptace klasické literární látky, Baron Prášil jako audiovizuální oslava fantazie, narativního chápání a výkladu světa, fantaskní cestopis s výpravností daleko za hranicí tvůrčí geniality... Pseudologia fantastica! Formálně naprostý vrchol kompozičně složitých trikových scén, tentokráte vyvedených už i v barvě, kdy si Zeman hraje s pravidly perspektivy, zapojuje kompozici a skládá hrané a trikové scény do jednoho záběru. Z hlediska dobové situace produkt uvolnění politické situace v totalitním Československu, po ultrasvázaných 50. letech, kdy režim diktoval, co si kdo může a musí myslet, se mírný závan svobody projevil i námětově, kdy se ve fantazijních světech může již vše, alespoň fantazie jest svobodná. Karel Zeman také navazuje na původní počátky vědecko-fantastických filmů, na fantaskní vyprávění Cyrana z Bergeracu o letech ke hvězdám... ()
Pro mě je tento film vrcholným dílem Karla Zemana. To jeho propojení animace s konvenčním herectvím! Ty jeho hrátky s kouřem a kolorováním celého obrazu, či jeho části! Ta jeho hravost a představivost! Ta překrásně rozverná atmosféra celého filmu! Zeman dosáhl originálního výsledku, který mě opakovaně dokáže dostat do pocitu lehkého vznášení se nad rozkvetlou krajinou putování lidské duše při její cestě k dobývání nesmrtelnosti obrazu života. Tento zážitek mě přivádí do transu, kdy je možné pozorovat taneční rej ozvěny nevyslovených slov v záhybu slunečního svitu a škytání Luny, vábící do své náruče další okamžik úsměvu v jasu dívčích očí. Každý obraz je samostatná kapitola s vlastním příběhem. Každý záběr má vlastní nezaměnitelnou duši. Vykročit ke hvězdám může každý. Dojít až k nim se podaří jen těm nejvytrvalejším, kterým nevadí veškerou svou energie vkládat do nepřízemních cílů plnění vlastních snů a tužeb pod ochranou rukou osobního růstu jedinečnosti inspirace měsíčního prachu. Fantazie versus věda. Představivost versus znalosti. Hravost versus pragmatismus. Hvězdou filmu je Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen alias baron Prášil (skvělý Miloš Kopecký), muž, který za žádné situace, byť by byla beznadějná, neztrácí svou duchapřítomnost a skvělou náladu, se kterou s naprostou samozřejmostí překonává každou překážku i tíživou gravitaci zemskou. Jeho protihráčem i spoluhráčem, soupeřem i přítelem je astronaut Toník (Rudolf Jelínek), muž vědy a pokroku i vznešenosti a bláhovosti pocitu, který se nazývá láska. Z dalších rolí: žena v srdci obou hrdinů princezna Bianca di Castelo Negro (Jana Brejchová), básník velikosti lidské fantazie Cyrano z Bergeracu (Karel Höger), baronův přítel a kapitán holandské lodi (Jan Werich), neúnavně válčící velitel pevnosti generál Ellemerle (Eduard Kohout), přísně chráněný turecký sultán (Rudolf Hrušínský), kapitán uvězněné lodě (Bohuš Záhorský), předseda tureckého dělového klubu Barbicane (Richard Záhorský), či sultánův vrchní eunuch Hadži Baban (Jan Libíček). Vyletět ke hvězdám je hlavním cílem. Vyletět za svými sny... Vyletět v objetí inspirace lásky a toho pocitu výjimečnosti v očích zamilované a milované ženy... Překonat zemskou tíži, nezastavovat, letět, působit rozruch a letět a letět... Dál a výš... Dál a výš... Dál a nepřistát zpět... Karel Zeman a jeho díla jsou inspirativní. Baron Prášil tím o to více. ()
Galéria (31)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (28)
- Vystřižená scéna: Když je holandská loď s Baronem (Miloš Kopecký) na palubě obkličována tureckým loďstvem, Baron představuje admirály. „Levému křídlu velel věrný strážce sultánova pokladu Abdul Hasan. Měl za úkol přivézt zpět naše hlavy. Pravému křídlu velel věrný strážce sultánova harému vrchní eunuch Hadži Baba. Měl přivézt zpět princeznu Biancu.“ (tomalakis)
- Vystřižená scéna: Když Baron (Miloš Kopecký) s Toníkem (Rudolf Jelínek) letí na Zemi, míjí různé druhy létajících vynálezů. Toník říká: „Tahle fantazie zaslouží daleko více obdivu, než ty Vaše čarodějnice a košťata.“ Baron odpovídá: „Každý máme svůj vkus.“ Tato scéna předjímá Toníkův zájem o techniku a jeho pozdější pokus sestrojit parník. (tomalakis)
- Děj filmu se odehrává v 18. století. Lze to poznat tak, že když se Toníkovi (Rudolf Jelínek) nepodaří zkonstruovat parní loď, tak říká: „Mít o jeden šroubek víc, zrodil by se parník o sto let dřív.“ (Jan.Kanak)
Reklama