Réžia:
Karel ZemanKamera:
Jiří TarantíkHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Miloš Kopecký, Jana Brejchová, Rudolf Jelínek, Karel Höger, Eduard Kohout, Jan Werich, Bohuš Záhorský, Rudolf Hrušínský, Miloslav Holub, František Šlégr (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Novodobý astronaut Toník přistane na Měsíci, kde se setká se zvláštní společností. Patří k ní Cyrano z Bergeracu, hrdinové verneovky Do Měsíce, ale především chvástavý baron Prášil. Všichni jej srdečně vítají se sklenkou vína a přejí si, aby domnělý Měsíčňan poznal kouzlo života na Zemi. Baron Prášil se pak spolu s Toníkem vypraví do Turecka, kde ze zajetí zákeřného sultána vysvobodí půvabnou princeznu Bianku. Vychloubačný baron se ji snaží okouzlit a vrhá se proto do bláznivých dobrodružství – ocitá se v útrobách mořské velryby, proletí se na pařátech obrovitého ptáka, na mořském koníkovi plave pod vodní hladinou, na dělové kouli se přesunuje do válečných vřav. Bianku však během fantaskních eskapád učaruje odvážný snílek Toník a nakonec společně doputují tam, kde příběh začal – na bledý Měsíc. Ten totiž patří nejen básníkům a fantastům, ale především milencům. (AČFK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (329)
Herecká noblesa, nejen ta Kopeckého. Suchý humor. Zemanovy oživlé knižní ilustrace. Liškova hudba. Theremin. Jedinečná, neodolatelná směsice okouzlení poezií, technikou, vypravěčstvím, zkrátka lidskou fantazií, tak jako krásný a odzbrojujícím způsobem naivní závěrečný Högerův monolog, který si tu místo dalšího plkání dovolím ocitovat celý: Můj pozdrav, přátelé! To starý Cyrano vás vítá. Sem, ke mně! Přišli jste právě v čas, kdy okamžik si kabát převléká. Patřila Luna dosud jenom nám – básníkům, snílkům, smělým fantastům, i dobrodruhům v bílých parukách. Fantastům v redingotech i těm v divných přílbách ze stránek nových románů. A odjakživa ovšem milencům, těm Luna vždycky náležela nejvíc. Nyní však širák odhazuji v dál; ať letí hvězdám v ústrety! Ať naším jménem vítá všechny vás odvážné, kdo jste už na cestě do velké náruče, která se zove Vesmír. No není to nádhera? ()
Sledovat snímky Karla Zemana je prostě neskutečný zážitek, protože to jsou filmy natolik jedinečné a specifické, že se nad nimi musíte rozplývat. Jaké animační a filmařské postupy Zeman používá, to je skutečně k neuvěření. Ale k neuvěření je i jejich efekt, který je prostě dech beroucí a jeho podání velryby nebo jiných příšer je prostě magicky nádherné. A takový je i celý příběh. ()
Osmdesátiminutová přehlídka Mistrovy fantazie s neodolatelným Milošem Kopeckým v hlavní roli, se zcela ojedinělým - a to i ve světovém kontextu - a do detailu propracovaným vizuálem. Ani Gilliamova verze nepřekonala tento skoro 50 let starý skvost. Nedivím se, že se filmy Karla Zemana dostaly do učebních osnov zahraničních filmových škol. Karel Zeman je filmová osobnost světového významu!! ()
Napriek dopoludňajšiemu času som Zemanovho Baróna Prášila vnímal ako uspávajúcu nudu občas popretkávanú vtipnými momentmi a výtvarnými nápadmi. Nepopieram, že Miloš Kopecký bol skvelým predstaviteľom hlavnej úlohy a aj ďalšie postavy boli obsadené hereckou špičkou, ale výsledný dojem to neovplyvnilo. V každom prípade považujem za čestnejšie napísať, že sa mi film nepáčil, než sa tešiť, že nevybočujem z radu. ()
Na vejšce jsme v prvním semestru na počítače měli učitele, který se jmenoval Prášil. Tím pádem bylo jasný, že dostane vrchní přezdívku Baron. Nejlepší na tom všem ale bylo, že on se tak i choval. Vlasáč, fousáč. Věčně nějaké prekérné hlody jako zde Miloš Kopecký. Miloš Kopecký byl ale skutečný Baron Prášil. Daleko lepší, než ten, co vznikl v hlavě třeba Terryho Gilliama. A že mu v hlavě také vznikl pošuk, s ještě praštěnějším světem, než je tento. Ale pan Zeman se na tehdejší dobu námětu zhostil geniálně a mně se to prostě líbilo. Ne na plný počet, ale spokojený jsem rozhodně byl. ()
Galéria (31)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (28)
- Poznávací značka režiséra – klobouky. Na konci vyhodí Cyrano z Bergeracu (Karel Höger) svůj klobouk do vzduchu, aby doletěl až ke hvězdám. (liquido26)
- Jan Libíček ve své první filmové roli. Na několik sekund se zde mihnul jako sultánův vrchní eunuch Hadži Baban. (bomber7)
- Děj filmu se odehrává v 18. století. Lze to poznat tak, že když se Toníkovi (Rudolf Jelínek) nepodaří zkonstruovat parní loď, tak říká: „Mít o jeden šroubek víc, zrodil by se parník o sto let dřív.“ (Jan.Kanak)
Reklama