Réžia:
Bořivoj ZemanKamera:
František ValertHudba:
Jan Hammer ml.Hrajú:
Helena Vondráčková, Václav Neckář, Bohuš Záhorský, Jaroslav Marvan, Josef Kemr, Darek Vostřel, František Dibarbora, Oldřich Dědek, Stella Zázvorková (viac)Obsahy(1)
Kráľ Henrich ide zo svojím synom, mladým princom, na štátnu návštevu k susednému kráľovi Dobromyslovi Veselému. Ide o návštevu zásnubnú, pretože pred rokmi sa obaja panovníci dohodli, že keď Henrichov syn vyrastie, vezme si Dobromyslovu dcéru. Princovi sa však do ženenia s princeznou, ktorú nikdy nevidel, priveľmi nechce, a tak niet divu, že utečie, skôr než koč dorazí do krajiny Dobromysla. Na úteku sa zoznámi s atraktívnym dievčaťom a vypytuje sa na svoju vybratú nevestu. Spadne však pritom do vody a skončí vo väzení. Netrvá dlho a zistí, že dievča je v skutočnosti princezná. Medzitým sa stretnú zákerní kráľovskí poradcovia Ypsylon a Iks, ktorí chcú svadbe za každú cenu zabrániť. Zdá sa, že to nebude ťažké, pretože princezná sa zamilovala do mladíka vo väzení a odmieta sa vydať za princa. Aby si vynútila svoje, rozhodne sa predstierať smútok. Kráľ však namiesto toho, aby vyhlásil, že dá dcéru tomu, kto ju rozosmeje, zakáže v celej krajine smiech. Pri kontrole dodržiavania svojho príkazu sa mu dostane do rúk rozprávka o uzdravení smutnej princeznej. Zruší svoj zákaz a vyhlási odmenu tomu, kto uzdraví jeho dcéru. Na hrad sa dostaví aj princ. Keď však vyjde najavo, kto v skutočnosti je, princezná sa urazí a mladíka opäť zatknú. Zdá sa, že intrigy oboch poradcov budú mať úspech. Králi si vzájomne vyhlásia vojnu, a o to predsa ich poradcom celý čas išlo. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (508)
Na Apríla něco nevážného. Tahle potrhlá pohádka se mi líbila už v dětství, byť jsem vůbec nechápal všechny ty dobové společensko-politické narážky, a líbí se mi i nyní, jsouc pro mne jakousi esencí slunné tváře československých let šedesátých. Ta lehkost, hravost a barevnost formy; nevážnost, ironie a poťouchlost obsahu, který však zas není jen nezávazná sranda; instinktivní samo sebe karikující plebejství; líbivost a zpěvnost popových písniček a pacifismus. Tak nějak mi připadá, že je tam ta doba zachována se všemi svými nadějemi i iluzemi. A k tomu ten efekt nostalgie, kdy zde Neckář není dojemný lidský tvor, ale jonák schopný střihnout si roznožku, Vondráčková není zatrpklá sudička (zde od slova souditi se), ale veselé a švarné děvče, a Marvan, Záhorský, Vostřel, Zázvorková…… jsou ještě naživu a plní vtipu. ()
Fajn pohadka, ktera i dneska pusobi docela modernim dojmem a tvurci se neustale snazi o nejaky vtipky, coz je jedine dobre. K tomu tu mame Neckare, kterej tu jeste nevypada jak tlustej buzerant a Vondrackovou, ktera tu jeste nevypada jak mumie a spolu jim to fakt slusi. Akorat si mohli odpustit nakou tu pisnicku, ale holt zpevaci, tak chteli zamachrovat. Ale celkove nemam pohadce vicemene co vytknout. ()
Skvělá hudba i scénář, který naprosto opovrhuje jakoukoli historickou přesností a hrdě se jí vysmívá. Není podstatná doba, ani technika (kinematograf). nezáleží na ničem. Moderní postavy s moderními názory ve starých kostýmech koukají na grotesku s Chaplinem a není to vůbec divné, naopak skvělá sranda. Songy zlidověly, hlášky také, co tedy dodat? Jedna z nejlepších pohádek u nás udělaných, u mne stojí asi ještě o stupínek výš díky své nápaditosti...100% ()
Pro mě česká pohádka číslo dvě. Neckář skutečně uměl hrát, Vondráčkové to zamlada fakt slušelo a oba opravdu uměli dobře zpívat...Navíc písničky, které tady oba nazpívali, jsou bez pochyby to nejlepší co v české pohádce kdy zaznělo. Celému příběhu hrozně pomáhá jeho lehce moderní stylizace, se kterou souvisí jistá ironie, kdy si tohle dílko dělá tak trochu legraci samo ze sebe a z žánru pohádek vůbec. Konečně vysoko do nebes divácké zábavy tuhle pohádku-nepohádku vynášejí oba králové a oba nakutí spiklenci-rádci, které nezapomenutelně ztvárnili pánové Vostřel a Kemr. "Nepřítel obětuje levé křídlo. Co uděláme my?" - "Obětujeme pravé křídlo?" "Chyba! My obětujeme obě křídla!" - válečná strategie hodná obdivu... 90% ()
Šíleně smutná princezna na první pohled (i poslech) do jisté míry vyčnívá z tuzemské pohádkové produkce - zejména díky netradičnímu pojetí, které je okořeněné nezapomenutelnými písněmi, nádhernou (i když "maličko" kýčovitou) výpravou a nejednou nápaditou a humornou sekvencí. Mladičkému Neckáři a Vondráčkové to nesmírně slušelo, duo Kemr-Vostřel bylo výsostně spiklenecké, zatímco duo Marvan-Záhorský mělo královské charisma. Libozvučná pohádka, která nestárne. ()
Galéria (44)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (37)
- Poté, co princ (Václav Neckář) nerozesmál princeznu a stráž ho odvedla do žaláře, řekne princezna (Helena Vondráčková) ruské slovo "ničego" ve smyslu že už další vystoupení videt nechce. (zapl)
- Tvůrci různě spojovali záběry. Třeba když Václav Neckář stojí na suché vrbové větvi. Ta vrba byla v bojnickém parku. Ale když spadne do vody, tak ta už se nachází v Blatné a hned jak vyleze z vody ocitne se opět v Bojnicích, které jsou za ním vidět. (cariada)
- Královská hymna je smích Vlasty Buriana z nahrávky "V zajetí smíchu". (Kuny27)
Reklama