Pilot: boj o prežitie

Film celý působí dojmem, jako kdybych ho už někdy viděl. Nicméně úvodní scény jsou opravdu parádní, a pak i ta příroda. Ale to už je tempo značně vlažné a bez jakéhokoli překvapení. Pointu každé scény divák odhadne už na začátku. Vlastně i pointu celého filmu. A to je velká škoda. Vidět to jako první válečný film v životě, byl bych nadšením bez sebe. Takhle je to sice perfektně natočené, ale zcela podprůměrné dílo s nulovým přínosem. (27.01.2022)

Ja si myslím, že keby film bol amerického pôvodu, hodnotenie by bolo bez váhania červené. Všetci by ospevovali, aký krásne silný survival bol natočený, aké krásne hrdinstvo bolo ukázané. Ale ten film je ruský. A to niekoho nepustí a bude riešiť nezmysly typu, aké malo to lietadlo šrubky. Ja nemám rád vojnové filmy a už vôbec nie ruské. Ale toto ma fakt prekvapilo. O to viac, že je to založené na skutočnom príbehu. Ten muž zažil a prežil toho tak veľa, že veľkolepý Revenant sa na neho ani zďaleka nechytá. Scény z lietadla, scény boja o prežitie v divočine, naháňanie nacistami, vlci, fyzické defekty... Všetko bolo natočené veľmi zaujímavo a hlavne napínavo. A zároveň je to pocta pre ľudí, ktorí to napriek nepriaznivému osudu nevzdávajú. Napriek technickým nedokonalostiam bol môj pocit z filmu po dlhom čase dokonalý. (17.12.2022)

Na film jsem se příliš netěšil, protože mě kolega Big Bear předem varoval před tím, abych měl příliš velká očekávání. A nelhal. Fakt jsem netušil, že by nějakého přemotivovaného scénáristu mohlo napadnout, že by létající tank prováděl v souboji s Bf 109 Immelmannův obrat, no ale co už. Těch hovadin tu bylo požehnaně a valnou většinu už rozebrali jiní uživatelé přede mnou, takže už zmíním jen to, že i když byla Luftwaffe letectvem zlých nacistů, přinesla do vzdušné války mnoho novinek. Jednou z nich bylo i to, že němečtí stíhači létali ve čtyřčlenných rojích. Ostatní státy okopírovaly tento systém až v průběhu války, když se ukázalo, že jde o mnohem pružnější (a tedy výkonnější) sestavu. Pobavila mě snaha tvůrců přesvědčit mě o tom, že byl každý sovětský letoun vybaven vysílačkou. Touto technickou vymožeností disponoval po začátku války dlouhou dobu jen stroj velitele větší formace. Kromě těchto nesmyslů, které mohou být většině diváků stejně ukradené, byl film vcelku v pohodě, dokud nepřišel patetický závěr, při kterém jsem se cítil úplně nesvůj z toho, že taky se slzou v oku nesalutuji. Nebýt tohoto momentu, asi bych jeden kousek přidal. Už jen za ty skutečné hrdiny, kteří museli bojovat nejen proti Němcům, ale i proti vlastnímu zoufale nepružnému velení. / Poučení: Když už nemůžeš jít, plaz se. (20.03.2022)

Nikde se to neuvádí, což je podivné, ale tento snímek v celé své dějové struktuře vypadá jako remake sovětského válečného, a tehdy velmi oslavovaného, filmového počinu Příběh opravdového člověka. Nelze samozřejmě také nezmínit snímek norský vzniklý později  Devět životů , od kterého remake vznikl Ten dvanáctý Těžko říct, co za tím vězí. Stejný námět, stejná dějová linka, jen jiná jména pilotů. Připomínání děje je tak nošením dříví do lesa. Zůstaneme-li pouze u ruské filmové tvorby, i tento snímek je připomínkou a hlavně poctou statečným sovětským pilotům za druhé světové války, kteří se vlivem svého silného vlastenectví neohlížejí na své životní zábrany, jako v tomto případě amputované nohy, a dál vyráží do boje s nepřítelem. Jejich seznam je nám před závěrečnými titulky prezentován. Na celém snímku je vidět ohromný důraz na letecké bitvy. Klobouk dolů, neb něco takového dlouho nebylo vidět. Dnes si tvůrci samozřejmě vypomohli CGI, ale to na věci nic nemění. Letecké scény s pevnými záběry z různých úhlů a pozic jsou prostě úžasné. Avšak jak už to většinou bývá, z dnešního pohledu na tehdejší dobu jsou diskutabilní některé válečné scény. Zabít dvě mouchy jednou ranou pomocí kouřové clony vypuštěné z letadla je vskutku téma pro historiky. Letecký hrdina má za úkol vyhodit do povětří most, ale je pronásledovaný nepřátelským letounem. Jak to vyřešil je vskutku šalamounské, což ve filmu funguje dobře, ale na svou dobu? K pousmání je také scéna, kdy velící důstojník považuje pilota, nevědíc že má protézy, za opilého po přistání z návratu z válečné vřavy. Po té, co se dozví o něm pravdu, vzdá mu vojenskou poctu. Ano, je to blbé, ale kdo dnes víme, jak se tehdy sovětští vojenští soudruzi důstojníci k vojákům chovali, že? Že je do příběhu naroubované také melodrama již nepřekvapí. To se stalo standardem a stále drženým. Ale zase je fakt, že se v tom tentokrát moc netlačí na pilu a tak třeba dojemně emoční scéna ke konci všeho dějství, vlivem toho, moc nefunguje. Scéna s kovářem ukrývajícího zraněného pilota pod podlahou, ke kterému přijde německý důstojník s vojáky a pátrá po něm, připomene film Quentina Tarantina Hanebný pancharti. Ruští tvůrci to však samozřejmě pojali po svém. Snímek je po filmové stránce dobře odvedený. jen je vlivem známého příběhu předvídatelný až hamba. To kazí danou dramatizaci a dobrodružství, což je škoda. Pomineme-li určité dějové nesrovnalosti, jedná se o další ruský válečný snímek do své ohromné válečné filmografie, který je ryze po filmové stránce přívětivý, (20.01.2022)

Nechápem prečo má tento Ruský film angl. názov a nie Ljotčik. Sklamanie, jednak námetovo kópia známeho Príbeh ozajstného človeka o leteckom ese Meresievovi a čo je horšie p. režisér si zobral aj šablónu sovietskych filmov.  Mám smolu, keď sa vo vojenských filmoch objaví  inak sympatický Pjotr Fjodorov nedopadne to dobre. (16.07.2022)