Betlehemské svetlo

Betlémské světlo je na poli české komedie vskutku povšimnutíhodným a do jisté míry originálním kouskem, z něhož mám po projekci smíšené pocity. Na jednu stranu oceňuji námět a scénář plný humorných replik, na druhou stranu mi při sledování místy něco neštymovalo. Překvapilo mě, kolik se ve filmu objevilo (někdy jen na chvíli) známých tváří, nicméně celý film stál především na dvojici Svěrák-Kolářová, kterým se opět skvěle povedlo ztvárnit manželský pár, tentokrát v pokročilejším věku. Zbytek herců byl asi tak jako jejich postavy - rozpracovaný a nedotažený. Rovněž mě poněkud rušilo to okaté "pánbíčkování" - vím, jak se film jmenuje, ale méně je někdy více. Betlémské světlo vyloženě neurazí, ani ne(u)nudí, ale ani neohromí - takový decentní plamínek, který měl potenciál více zazářit. (11.03.2022)

Svěrák mladší ani starší nejsou špatnými režiséry – u toho druhého platí ani herec, autor textů – písniček – nicméně jsem od nich i já viděl lepší a záživnější filmy. Tohle mě popravdě zas až tolik nebavilo, jak bych si přál. Objeví se tu celá řada známých herců a hereček – počátku mě to i bavilo, je tu i několik vtipných hlášek – situací, dokonce i nějaká ta nahota, ovšem postupem času to přestalo mít onu jiskru. Z pohledu jejich tvorby to vidím na průměrnou záležitost a vůbec se nedivím, že tu spousta lidí hodnotila ještě méně. I já jsem dost na rozpacích 40-50% a vidět znovu už to opravdu nepotřebuju. (23.06.2023)

ano, Betlémské světlo není zrovna tím na co jsme od Svěráků zvyklí a na jejich poměry je minimálně zvláštní. Já se nicméně u tohoto vhledu do hlavy Zdeňka Svěráka, kde se ukazuje jednak tvůrčí blok a jednak pocity někoho kdo se smiřuje s nevyhnutelným, bojuje s pocitem že do současného světa nepatří a vzpomíná na svoje mládí bavil navzdory poměrně zdrcujícím kritikám. Asi už taky stárnu, ale Svěráka mám rád (na což věk nemá vliv)  a docela jeho pocity chápu. Každá z " povídek" je trochu jiná a ne každá je vyloženě dobrá,ale to se holt autorům stává a to že ne vždy jsou schopni dostát očekáváním není nic proti ničemu. Místy je to milé, místy vtipné, místy rozumné, místy infantilní a místy lehce uslintané, a je těžké určité do jaké míry je to Svěrák sám a nebo jde o jakousi parodii stárnoucího autora. Snad jen tu svojí představu vysloužilého proutníka, která Svěráka provází poslední dobou dost často by klidně mohl opustit (a to říkám navzdory skoro full frontalu Terezy Ramby)...70% (11.09.2022)

Myslím, že pro Betlémské světlo jsou nesmírně důležité dvě ženy - manželka spisovatele v letech v podání Daniely Kolářové a Tereza Ramba jako postava jeho povídky. Když je postavíme vedle sebe, vynikne smysl filmu. U Šejnohů doma vidíme, jak se autor, evidentně proutník ve výslužbě, nechce vzdávat literárních nápadů ani světa, který dříve znával nebo o němž si idealisticky myslí, že takový byl. Manželku přitom víceméně ignoruje, ale není to zlý úmysl - prostě se mu myšlenky toulají jinde, a tam, kde svým literárním postavám může linkovat životy, je mu fajn. Právem mu manželka vytýká, že vůbec nerozumí tomu, co ona chce, a že vlastně nerozumí ženám vůbec. Že má pravdu, doloží právě povídka s Terezou Ramba a Vojtěchem Kotkem, ve které my coby diváci z reality vidíme hlavně přehnaný toxický vztah dvou mladých lidí, ovšem ne tak Šejnoha, který je s vývojem děje zdá se spokojen a ačkoliv ho za uslintanost a oplzlost kritizuje jak manželka, tak jeho postava, píše si to stejně podle sebe. V tom vidím smysl filmu - kontrast reality a fantazie, která sice osvobozuje, ale zároveň může i odcizit. Betlémského světla jsem se zprvu trochu obával - upoutávka vypadala televizně a ani Jan Svěrák, v několika rozhovorech opakující, že ho už režie moc netěší, při vzpomínce na Po strništi bos důvěru nevzbuzoval. Ovšem hned při úvodní scéně mi bylo jasné, že to s obavami nebude tak horké. Scénář je sice zmatek nad zmatek, zmíněná povídka by zasloužila zkrátit a najdou se scény, které měly být působivé, ale nějak se to nepovedlo a jsou spíše trapné ("drama" v Ruslanovi a Ludmile), jenže právě díky tomu, o čem film je, se to vlastně daří maskovat. Film i krásně vypadá a hraje (Ondřej Soukup složil fakt úžasný soundtrack)... No a pak je tu samozřejmě Zdeněk Svěrák v hlavní roli a jeho typický humor, který nemá problém rozesmát celé kino, ať už to je dialog zestárlých manželů, správně padnoucí vulgarita ve stylu Cimrmanova šrapnelu nebo neodolatelné vtírání se do spisovatelovy přízně v podání Vladimíra Javorského. Já jsem překvapený a moc spokojený. (22.03.2022)

definitivny zosun Jana Sveraka do bahna reziserskej priemernosti (i ked je stale lepsi reziser ako vacsina inych ceskych filmarov). film ktory postrada vtip, rytmus a uceleny pribeh, skoda ze sa rozhodol celu svoju filmarsku karieru spojit so svojim otcon Zdenkom lebo ten ma tiez svoje najlepsie scenaristicke roky za sebou (i ked posledne tri filmy si Jan pisal sam i ked podla predloh Zdenka). je smutne sledovat OSCARovy talent (ktory mal sancu i prerazit v hollywoode ale nikdy sa nerozhodol spravit ten povestny krok do neznama) utapany vo filmoch ktore nemaju sancu zaujat inak len faktom ze to je od dua SVERAK a SVERAK.... (15.03.2022)