Rok diabla

"Ten klid, ten mír, taková ta velká pohoda, kdy člověk leží ožralý na zemi." Potřetí vstoupil mystifikátor Petr Zelenka do stejné vody. S Visacím zámkem to byl neuvěřitelný masakr, který se však nikdy nedostal do širšího povědomí a s Mňágou jen nesměle nakoukl do kin, ale stejně mu tleskali především fandové skupiny. Při třetím pokusu vsadil na větší rozpočet, slavnějšího představitele a profesionální přístup. Vidět opilého Nohavicu a slibujícího Plíhala jako první, tak jim složím k nohám plný počet hvězd, ale pod vlivem předchozích zkušeností jsou i ty čtyři docela dost. (23.11.2016)

Ačkoliv Nohavicu moc nemusím (a Čechomor zase beru všemi deseti), přišlo mě v tomto filmu spojení obou těchto hudebních pojmů naprosto bezkonkurenční. Nádherná hudba, písně (hlavně osudová Kometa), množství silných scén a netradičních obrazů dělají z tohoto snímku velmi netradiční zážitek, který má co říct i lidem, kterým tato hudba nic neříká. A navíc ten Zelenkův absurdní humor! Sice ne film roku (opět vyhrává Výlet), ale i tak vřele doporučuji. (26.07.2007)

DVD s Rokem ďábla som si pustil neplánovane a okrem hmlistého dojmu, že tento film niečo vyhral na Českém lvu som ani nevedel, že je to nejaká komediálna fikcia o jednom období života a tvorby Jarka Nohavicu. Je to celkom zaujímavý film, ktorému k úspechu dopomohla príťažlivá hudba a zábery z koncertov. Medzitým sa to miestami trochu vlieklo, aj keď sa to dalo bezproblémovo prežiť. Najväčší dojem na mňa urobila nejasná hranica medzi dokumentom a fikciou, ktorú som párkrát neúspešne hľadal. (10.12.2012)

Báječná mystifikace, ve které obrovskou práci odvádí hudba a citlivost, s jakou Zelenka rozehrává skutečné charaktery ve fiktivní hře plné hezkých vtipů i působivé poetiky. Plíhal jako tichý anděl, Nohavica jako nesdílný guru a Čechomor jako kluci na vzestupu. Vzato z odstupu, u některých částí si člověk říká, že Zelenka je docela jasnozřivým prorokem. Prostě mu tenhle žánr sedí. (17.03.2008)

Každý máme svého anděla, který nám dává sílu snášet slasti, strasti i kopance, jaké nám život uštědří. Objevují se mezi námi, vypadají jako my a my jejich pravou totožnost nepoznáme. Dokud se nestane zázrak. Zázraky se dějí. Dějí se i v bouři. Nemusí to být opravdová bouře v pravém slova smyslu, ale i bouře slov a činů, které nás nepříznivě ovlivňují. Kdo dokáže přestat pít, nemusí věřit v Boha, stačí mít na blízku svého anděla. Z každého člověka vychází melodie. Když budete mlčet, uslyšíte hudbu kolem sebe. Vyprávění o lidských duších a o andělech v nás. Smutný i veselý, ale přesto celým filmem procházející tajemný opar. Naděje a světýlko v tunelu. A v tom je pravá podstata folku. Nejen folku, ale i lidského života. (19.07.2006)