Belfast

"Dobrý den, jsem další adept na Oscara, natočil mě jistý Kenneth Branagh jako svou takovou osobní vzpomínku na dětství v Belfastu. Pojmenoval po mě rovnou celý film. Vypadám hezky umělecky, hrají ve mě příjemně vypadající lidé, mluví se ve mě velmi slušně a sice si za týden nebudete pamatovat o čem jsem byl, ale holt já bych rád kandidoval na toho Oscara za nejlepší film, takže proto jsem takový jaký jsem." - Ano, proto jsi jaký jsi, proto vás vzniká každý rok několik podobných, protože existují nějací Oscaři a vy je holt chcete získat. A proto milý Belfáste ti udělím průměrné 3 hvězdičky a už si tě nikdy nepotřebuju znovu pustit. Měj se hezky a upadni tiše v zapomnění." 60% (28.03.2022)

Rovnou říkám, že kdo se těší na pořádné bitky mezi katolíky a protestanty okořeněné zásahy britské armády bude zklamán. Pár bitek tam sice je, ale o žádná jatka se nebude jednat. Proč taky. Film je v podstatě pohledem na události v Belfastu očima 9 letého klučiny Buddyho. On sám žije v protestantské rodině v ulici, kde žijí katolíci i protestanti. Buddy tráví volný čas s ostatními dětmi venku a celá ulice, všichni sousedé jsou jedna velká komunita. Vždyť rodiny tu takto žijí už několik generací a snášejí spolu navzdory bez ohledu na víru život v chudém Irsku. Práce je málo, peněz taky. Ale slunce svítí, z rádií a gramofonových desek hraje nádherná hudba, vždyť jsou také šedesátá léta. Jenže někteří militantní protestanti těžko snáží katolíky ve svém sousedství a tak to co se děje jinde a o čem Buddy slýchává ze zpráv se pozvolna přenáší i do jeho ulice. S útoky přichází strach, hlídky domobrany, armádní zátarasy a přítomnost britských vojáků i s obrněnou technikou. Buddy v tom má zmatek a snaží se chápat proč se svět změnil. Jeho rodičům je ale situace čím dál jasnější. Žít na této adrese je nebezpečné i pro ně jako pro protestanty. Otec se nehodlá účastnit útočných akcí proti katolíkům ani finančně podporovat místní gang. Jenže k odstěhování člověk potřebuje kupu peněz, které rodina nemá. A co víc, musela by opustit všechny blízké milované i přátele a sousedy...  Belfast je krásným filmem o dětství a já takové filmy mám moc rád. Naprosto chápu tu tíhu rodiny v závěru filmu. Vztah Buddyho k babičce a dědečkovi byl také překrásný. Jamie Dornan, do role taťky sednul jak zadnice na hrnec a  Caitriona Balfe mu zahrále nádhernou sexy mamču. Mimochodem jsou oba Irové i ve skutečnosti. Největší poklona patří malému Buddymu - Jude Hillovi. To to byl tento týden druhý nebarevný snímek a opět musím uznat, že to byla skvělá volba! Krásný smutný film o tom jak dokáže náboženství a pár horkých hlav zcela rozbít poklidně žijící komunitu. Vaprávění bych přirovnal k Ballardově knize - Říše slunce. Jen si kladu otázku - nějaká osobní vzpomínka na dětství Kenneth Branagha ?  Dávám za 5 ukradených čokolád! * * * * * (30.12.2021)

Chýba tomu naozaj srdce, a možno aj lepšie vyrozprávaný príbeh. Celý čas som čakala, že herci začnú spievať a tancovať a bude z toho muzikál v čiernobielom háve s peknou kamerou. Za mňa ale lepší priemer, bohužiaľ. A Jude Hill výborný výkon, ale na Hviezdoslavov Kubín. No a muzika miestami dosť slušná. 3,5* (16.02.2022)

Vzhľadom na ohlasy som sa trochu obával akademickej nudy. Avšak aj napriek tomu, že si Belfast nakrútil Branagh predovšetkým pre seba, tak nezabudol ani na divákov. Film má solídne tempo, je plný života, aj keď je hlavnou postavou, viac menej, malý chlapec, tak pohľad na vec nie je čisto detský, ale nájde sa viacero temných momentov. Čiže nakoniec je film presne opačný ako som čakal. Nechýba ani motív Mesiaca, respektíve dlhej cesty podobnej k ceste na Mesiac, čo sa k dobe hodí. Osobne by som si na mieste Buddyho otca zvolil Vancouver. (23.07.2023)

(5/10). Z Belfastu sálá touha předávat divákovi silné emoce a rodinné hodnoty. Bohužel na mě to ani v nejmenším nefungovalo. Režisér vystřílel všechny ostré náboje na úplném začátku, kdy probíhá bitva a poté se ten film hrozně táhne v podobě nekonečných dialogů. Ten irský přízvuk je místy dost otravný, ale v určitých chvílích dodává na autenticitě, která v tomto snímku rozhodně nechybí. Beru na vědomí, že to je vysněný projekt Kennetha Branagha, který se tady zpovídá ze svého dětství a ukazuje, že to neměl vůbec jednoduché. Na rozdíl od Alfonsa Cuaróna a jeho Romy to nebylo ani z poloviny tak silné. Za nejsilnější moment paradoxně považuju zpěv Jamieho Dornana v baru. Je to artový film o mládí, který mě ovšem vůbec nezaujal a pokud tohle vyhraje Oscara, tak budu celkem naštvaný. (20.01.2022)