-henry-

Byl jsem čistej jako čerstvě napadaný sníh. Až druhej den jsem byl upozorněn, že by to celé mohlo bejt fikce. Pak začal hlodat červík: Plakát Mr. Brainwashera s kamerou příliš připomíná film Amatér, divnej průběh akce v Disneylandu (fotky dejme tomu smazal, ale že by ho neprohledávali kvůli chybějící miniDV kazetce?) a vůbec věřit dokument člověku, kterýho oficiálně nikdo nezná a kterej se proslavil záškodnickými mystifikacemi? Výbornej dokument o Banksym, kterej dal význam směru street art. PS: Proč by Banksy měl bejt jen jeden konkrétní člověk?

Tady Bollův smysl pro dekadentní zarputilost funguje. Snímku taky hodně pomáhá, že nepoužívá svůj svébytný humor (který dle všeho má velmi úzkou skupinu příznivců). Příběh vystaven podle klasického scénáře amerického válečného dramatu, který krom dobrého a v současnosti trendového nápadu odehrát minimalistické drama v omezeném prostoru, nepřináší vůbec nic nového (ani po filmařské ani tématické stránce, včetně konce, protože jak jinak zakončit takový film bez hlavních postav). Všechny myslitelná válečná klišé jsou ozvláštněna funkčními (!) gore efekty a vcelku zajímavými situacemi, které přirozeně vyplývají z prostředí a konečně působí napínavě. Takže úspěch - už to začíná mít parametry průměru. Ještě postřeh: Nemám ho moc nakoukanýho, ale z těch pár filmů (House of the Dead, Alone in the Dark, Far Cry, Tunnel Rats + trailery na jeho "epická" fantasy) se jasně ukazuje, že cokoli nad 15 milionů dolarů se v jeho filmech nijak neprojevuje. Jeho optimální hranice včetně nákupu licence a honorářů na "hvězdy" je tak 10 :)))

Musím se zastat Branda: svoji roli "šíleného vědce" z gotických hororů pojal velmi koherentně a originálně. Leč je to příliš úchylný film - místo varování hlavně znechucuje a míjí se účinkem.

Už původní hra nemá příliš originální námět (značně inspirován klasikou Ostrov doktora Moreaua), takže tohle vyčítat filmu nehodlám, problém je, že tahle b-produkce stála docela dost (cirka 25 meláčů doláčů) a přitom nenabídne to, čím hra přitahovala nejvíc: akci na nádherném exotickém ostrově s kopci a písečnými nebo kamenitými plážemi, obklopeným azurovým mořem, které čeří motorové čluny, saturované výbuchy a různá hitech technika zapuštěná v pralese. Místo toho ušmudlaná řeka, listnatý les a továrna na dřevo v chladném německém vizuálu, který vypadá ještě o polovinu levněji (že by producentské kejkle s rozpočtem? ;)). Na druhou stranu mě film docela bavil logikou a nadšením 12letého fanouška videofilmů.

Tempo Mannových filmů nesedne každému. Po Collateral a Miami Vice to na mě přišlo nějak samo: za prvotním povrchem jsem začal vnímat opravdové napětí, překvapení, hravost a komplexnost lidského života, které by v osekanější formě nefungovalo. Jo a expozičních 25 minut je fakt nátěr.

Opravdu zlatej SUCKER PUNCH. Epický konceptuální záměr selhal na základní dramaturgické úrovni - v příběhu se není o co opřít (tvůrce okamžitě vše shodí, užívání je založeno jen na rozpoznávání citací). Účinek ve výsledku nula (=nuda), cením si jen zkoušení hranic divácké snášenlivosti ;)

Žádné překvapení - ani v pozitivním ani negativním smyslu. U většiny povídek je znát, že autoři jsou lehce bezradní s 15minutovým limitem a dětským tématem (málokdo se obešel bez dospěláckého sentimentu). Nejkonzistentnější a nejlépe uchopený mi přišel příběh dvou dětí z Brazilie (Katia Lund nepotřebuje dojímat), pocit z dětství zase zdařile evokovala Scottí rodinka ("Jonathan"). Nespravedlivé by bylo neocenit i sociálního popaře Spika Leeho, který si umí vybrat téma a zpracovat ho upřímností sobě vlastní ("Jesus Children of America").

Neuvěřitelná hovadská VOSRÁVAČKA kde nefunguje absolutně nic, krom smutné parodie sama na sebe (dobře, hudba nebyla špatná ;)). Jediný racionální vysvětlení, jak k něčemu takovýmu vůbec mohlo dojít je, že se natočila jen polovina scénáře, takže původně šlo o tříhodinovou českou romantickou sportovní komedii... Ehm, to zní divně co? Velmi špatnej scénář, jehož dopad se nepodařilo zmírnit ani realizí, což zcela neúmyslně ohodnotil i můj otec větou: "to je taky studentskej film?" Totální diletantství.

Málo upachtěné, Reeves málo trpí, taková v celku kyberpunková pohodička. I tak to má občas zajímavej feel.

Forma, která uspokojivě vystihuje téma filmu: Češi jsou kopírky a dokážou v tom být dobří. Dosud nejčistší režisérův film, je v tom hravost, nadšení a dokonce se domnívám, že i sexuální coming out! (všechny heterosexuální scény a koketování tu jsou zvláštně bezkrevné)