Recenzie (2 428)
Štvrté proroctvo (2009)
Čekal jsem něco na způsob magalomanského katastrofického filmu, kde pobíhá nejdřív skeptický vědec, ztvárněný nějakou hvězdou, pes, novinářka a americký prezident a na konci se bude hodně mluvit o dobrotě lidí, boha a ameriky. No, v podstatě to tak bylo, ale celé to díky několika odlišnostem fungovalo nějak líp než obvykle (Den, kdy se zastavila země). Cagovi role po dlouhé době sedla. Jenom je zajímavý, že v podstatě v každým filmu chlastá a přijde o ženu. :D Perfektně působí triky, obzvláště ničení podzemky a závěrečná scéna. Závěrečnou scénou ovšem nemyslím polopatisticky ztvárněný výjev z Bible (aspoň mně to tak připadalo), který je opravdu otřesný. Celkově ale určitě doporučuju.
Zápisník smrti: Poslední jméno (2006)
Perfektní pokračování prvního dílu, který vysvětluje nepochopené a dokazuje, že i naprosto složitý a zamotaný příběh a děj může vyústit v logické závěry. L opět na sebe strhává veškerou pozornost a Shinigami vypadají roztomile.
V ako vendeta (2005)
Po třetím zhlédnutí nadobro opadlo kouzlo. Nicméně jde o nadprůměrné dílo s myšlenkou, která má co říct.
16 blokov (2006)
Veterán Donner smíchal kupu slavných a dnes již klasických akčňáků osmdesátých let dohromady a umixoval z nich standardní podívanou, která ničím nepřekvapí, ničím neurazí a ničím se vás nedotkne. Willis i Morse se šklebí bez větších emocí a hloubky svých postav, dějové zvraty jsou chvílemi tupé až moc a konec nemastný neslaný. Kouká se na to ale celkem příjemně a všechno odsýpá svižně. Mohlo to dopadnout i daleko hůř.
Pan Tau (1971) (seriál)
Suverénně nejlepší je František Kovářík a jeho výklad o lastuře Lululáj.
Biele peklo (2001)
Všechno dobrý, nebo aspoň dívatelný. Ovšem bez poslední půlhodiny. Tak odporný, někalikanásobný happy end jsem dlouho neviděl. A nejmíň půlhodinou bych to zkrátil i celkově.
Zítra vstanu a opařím se čajem (1977)
Předloha mi nějak zvlášť zábavná a k popukání nepřišla. Když ohlédnu od tohoto faktu, celkem se bavím.
Stalingrad (1993)
Jeden z mých největších, nejděsivějších a nejmrazivějších zážitků z pubertálního věku. Němcům se podařilo natočit velice realistický a drsný film o tom, jak to v tom zatraceným Stalingradu vypadalo, tentokrát z jiného pohledu, než na jaký jsme byli zvyklí. Potěší i účast čských herců.
Údolie tieňov (2002)
Hrozná, americká opravdu sračka. Propaganda v každém záběru, sprýávní američtí vojáci. Válečný film by měl mít alespoň něco společného s realitou. Toto toho mělo společnýho hooooooodně málo.
Vrana 3 (2000)
Vrána už je hodně vypelichaná, už jenom tak tak skřehotá, ale pořád ještě jakš takš letí.