MrHlad

Voják Markus se vrací z války domů, aby se postaral o svou dceru a vyrovnal se s tragickou smrtí manželky, která přišla o život při vlakovém neštěstí. Jenomže když zjistí, že v něm měl možná prsty nebezpečný gang, rozhodne se pomstít. I když kvůli tomu bude muset spolupracovat s trojicí asociálních géniů. Rytíři spravedlnosti jsou vychytralá multižánrová podívaná, ve které se střídají vtipné momenty s dojemnými a krvavé přestřelky s intimním dramatem. Díky skvělým hercům a jisté režii to ale všechno do sebe skvěle zapadá.

Carey Mulligan a Ralph Fiennes září v komorním dramatu o archeologickém nálezu, který přepsal anglickou historii. Vykopávky jsou ale mnohem víc o vztahu dvou hrdinů, kteří pomáhají jeden druhému zaplnit prázdno v jejich životech a o historii, jejíž součástí je každý z nás. Ať už chceme, nebo ne. Simon Stone natočil skoro až lyrické drama ve stylu Terrence Malicka, které spíš než na děj sází na atmosféru a velmi pomalé tempo. O to víc zamrzí, že se ve druhé půlce začne věnovat poměrně banálním a poměrně zbytečným příběhům vedlejších postav. Přesto jde o hodně povedené drama, které ale od diváků vyžaduje trochu té trpělivosti.

Pár let po občanské válce projíždí Texasem kapitán Kidd a čte lidem zprávy. Jednoho dne ale narazí na malou dívku, kterou kdysi unesli indiáni a on se rozhodne vrátit ji k jejím příbuzným. Cesta to ale jednoduchá nebude. Komorní western spoléhá na skvělou kameru, hudbu i výborného Toma Hankse v hlavní roli a nebojí se pomalejšího tempa, bohužel ale vypráví příběh, který je zoufale průhledný a nepříliš objevný. A nakonec i trošku nudný.

Zlí mimozemšťané unesli superhrdiny a jejich děti teď musí objevit sílu týmové spolupráce a kamarádství a zachránit svět. To vše pod dohledem Roberta Rodrigueze, který se pokouší navazovat na Spy Kids a Žraločáka a Lávovku, takže je to všechno celé dost nevkusně barevné, předvídatelné, špatně zahrané a pro dospělého diváka až fyzicky nepříjemné. Na druhou stranu nevidím důvod, proč by se na to kdokoliv dospělý měl dívat. Ale dětem by se to líbit mohlo, to zase jo.

Má to hezkou výpravu, ale to je všechno. Arsenij Sjuchin umí budovat napínavou atmosféru asi jako umí Richard Krajčo psát smysluplné texty.

Podivný žánrový mišmaš, ve kterém se jednu chvíli řeší toxická maskulinita a o pár minut později bojuje bývalá Hit-Girl s gremlinem, který chce roztrhat její bombardér na kusy. A občas sestřeluje japonské stíhačky. Shadow in the Cloud je film, který nešikovně míchá spoustu zcela odlišných věcí a výsledkem je podivně nesourodý bordel, který má kliku v tom, že se v hlavní roli objeví šikovná herečka a že to celé není moc dlouhé. Díky téhle žánrové nevyhraněnosti je Shadow in the Cloud docela zajímavý film. Dobrý ale moc ne.

Kdybych už nikdy v životě neviděl žádný film od Patty Jenkins,vůbec by mi to nevadilo. Ne že bych se na její Wonder Woman 1984 nějak extra těšil nebo se řadil k velkým fandům jedničky, ale ty dvě a půl hodiny s Gal Gadot mi ubíhaly stejně rychle jako třeba třicetiletá válka. A jsem přesvědčený, že za to může režisérka, která prostě blockbustery a akční filmy nezvládá. WW1984 má extrémně přepálenou stopáž a bohužel většinu z ní tvoří naprosto bezvýznamná vata. Zasazení do osmdesátých let mi moc nedávalo smysl a film by se mohl odehrávat téměř kdykoliv před Batman vs. Superman. Prakticky nic se tu neděje a když už dojde na akci, je přinejlepším průměrná. Jediné světlejší momenty jsou romantické scény, ve kterých se film může opřít o Chrise Pinea. Největší problémale vidím v tom, že Jenkins chtěla očividně natočit něco, co by připomínalo prvního a druhého Supermana. Tedy naivní komiksovku s jednoduchou zápletkou, snadno rozlišitelným dobrem a zlem a spoustou naděje a optimismu. Nic proti tomu. Jenomže výsledek připomíná spíš Supermana 3 a 4, což fakt nejsou dobré filmy. Celkově Wonder Woman 1984 nepůsobí jako velkofilm z roku 2020, ale jako něco, co vzniklo dva roky před prvním Iron Manem, kdy v Hollywoodu pořád ještě nikdo moc nevěděl, jak zacházet s komiksovými hrdiny a hrdinkami a celý superhrdinský žánr se ještě hledal. A ne, nemyslím to jako pochvalu za oldschool přístup. Jenkins jednoduše natočila ne starosvětský film, ale film, který působí extrémně staře. Krom hezkých kostýmů a výpravy vlastně moc nevím, co na něm chválit a proč bych ho měl komukoliv doporučit.

Fantasy dobrodružství z Irska, kde v lesích žijí podivné bytosti, které jsou napůl vlky a napůl lidmi. A taky příběh jedné holky, která chce zachránit les, lidi a svého tátu. A v neposlední řadě i jeden z nejlepších filmů roku. Vlkochodci nádherně vypadají, mísí se v nich dobrodružství, humor i silné emoce. A potvrzují, že Tomm Moore je ve svém oboru naprostá špička. Nádherná podívaná pro všechny diváky bez rozdílu věku.

Parta nesympatických snobů a lhářů se chová otravně a těch padesát minut, co jsem na to zvládl koukat, jsem přemýšlel o tom, proč Kristen Stewart už dávno nevzala kramle. Možná, že to celé skončí nějak smysluplně, ale nemám silu a chuť to zjišťovat. Clea DuVall navíc točí, jak kdyby jí bylo devadesát. A smysl pro humor má, jak kdyby jí bylo sto.

David Fincher patří k největším režisérským esům a už dávno si vybudoval pozici, kdy víme, že cokoliv, co natočí, bude přinejmenším zajímavé. A jeho Mank zajímavý je. Přesto jsem u něj jako divák docela trpěl. Výlet do Hollywoodu čtyřicátých let je bez pochyby dobrý film a zachycení doby, politikaření studií a života jednoho scenáristy, který sice hodně chlastal, ale o to upřímnější dokázal být, rozhodně stojí za pozornost. Ačkoliv já jsem se u něj od půlky regulérně nudil. Všechny ty objektivní a technické kvality chápu a podepíšu. Fincher ví, co dělá a dělá to zatraceně dobře, jenomže tentokrát se mi netrefil do noty ani tématem a vlastně ani formou. Jednoduše mě nebavilo koukat se na jeho nový film. A on mi to nechtěl nijak usnadňovat. Výtečná atmosféra, perfektní Gary Oldman, skvělé kulisy i hudba, ale za tím vším je až příliš obyčejný příběh příliš obyčejného člověka. Od Finchera pořád čekám něco progresivnějšího. Možná, že když režíroval scénář svého zesnulého otce, chtěl sám sebe držet malinko na uzdě. Chápal bych to. Ale nejsem si jistý, jestli to za to stálo.