Franzi

"there is only one Tree Hill - and it´s your home." Jednou jsem to dokonce spočítala, kolik hodin jsem tímto seriálem strávila, vycházelo to určitě na několik dní. Nebudu teď ve svém komentáři zmiňovat poslední sérii, která vypadá jako z úplně jiného seriálu, je podivná a plytká, a navíc nemám ráda fígle typu odchod dvou hlavních postav a vysvětlení, že se prostě odstěhovaly.Platí to spíš ale pro druhou část série, zápetka s Nateovou nevěrou se mi docela zamlouvá, stejně jako je výtečná postava Quinn. A u dílu se Sarou jsem si slušně poplakala. Nicméně, hodiny strávené s tímto seriálme patří určitě k těm lepším z mého života. Skvělý soudntrack. Skvěle zvládnuté postavy, zvláště ty ženské - od Haley, která mi byla na začátku nesympatická, po Brooke, které vám musíte zákonitě litovat, protože neudělala nic špatného,jen prostě nebyla "ta pravá", po Peyton Sawyer, "the girl whose art, passion, and beauty had changed my life"...prostě - na One Tree Hill se v dohledné době nehodlám dívat znovu. Ale ráda bych se podívala třeba se svými dětmi, pro které už to určitě bude záležitost zastaralá a tak trochu podivná, ale to je jedno. Jsou seriály, které mne baví - Pretty Little Liars, Make it or break it, sitcomy....od těch už nemusím vidět ani díl a nic se nestane. ale One Tree Hill se stal jedním z těch seriálů, kde každý díl nemusí být příjemný - a právě proto si to teď nechci pouštět znovu - ale stejně tak je to přece i v životě...Sakra, to je kýč.

mám moc ráda masovou kapsu (rozuměj, kapsu plněnou masem). taky mám moc ráda mentolové bonbony. Co bych ale určitě ráda neměla, je kapsa plněná mentolovými bonbony. Prostě ne vždy jedna a jedna dává dvě a ač jsem našená z alenkovské tematiky i z tima burtona (většinou), z tohohle výsledku nadšená nejsem. Prostě tahle verze je sterilní, vykastrovaný fantasy příběh pro děti a zároveň jejich doprovod v kině. Těšila jsem se na barvy, šílenost, podivný trip fascinujím vesmírem, takže téhle okleštěné verzi prostě nefandím.

z toho samého sentimentu, jako u prvního dílu, i zde musím dát plný počet. Jediné moje moje protesty v době, kdy jsem film viděla, spočívaly v tom, že v knize je Líza tanečnice, TANEČNICE, a ne nějaká hloupá zpěvačka. PO OPĚTOVNÉM PODÍVÁNÍ si stále stojím za svým hodnocením, dokonce bych i hvězdičky přidala, kdyby to šlo. Za Any Flossovou, za tu dívku, která má ve skříňce nalepeného Napoleona Bonaparte, za skupinové repliky typu :" Budeme přítelkyně, ano? Budeme se spolu učiti...",celkově všechny ty dívky v penzionátu, které vypadají, jako by vypadly z nějaké hodně špatné parodie, za hlavního mužského představitele, který své vyznání Líze pronáší stylem "dnes jsem jedl dva rohliky se šunkou"....

pět hvezdiček tu dávám z čistě sentimentálních důvodů. Jedna z prvních knih, co jsem četla, a z filmu jsem samozřejmě byla nadšená. Nehodlám si to kazit opětovným podíváním, ale očima osmileté holčičky to bylo jasných 100 procent.

poté, co jsem shlédla snad veškeré možné adaptace tohoto tématu, je tahle hříčka krásně lidská, pravdivá, normální...

film, na kterém je zoufale vidět životní situace tvůrce - já ho jako takový beru jako nehotový, nedokončený, pouze předzvěstí něčeho, co mělo být. od kačera jsem popravdě nic jiného než kačera neočekávala, ale ústřední dámská dvojice mne trpce zklamala

v jistém smyslu jsem jistě senilní. ale čtyři gymnastky v pestrých trikotech mne prostě baví.

jojo, první série. to jsou serena i blair ještě hezké, chuck zákeřný, dan sympatický. Ovšem druhou sérií počínaje se z postav stanou parodie se¨be samých, polovině hereckého štábu máte chuť dát okamžitě přes hubu, a navíc už jim to ani nesluší. A pak začnou vylézat ty nedostatky, které člověk předtím laskavě přehlédl - podivné skoky v ději, nelogické chování postav a podivní funkce gossip girl - a narozdíl od Pretty Little Liars vás ani nezajímá, co to je. Pokud se seriál ve čtvrté sérii nevzmuží, přijde miminálně o jednoho diváka - mne. A to je bude všechny jistě zatraceně mrzet.

Název vzdáleně asociuje Prázdniny v Římě. Nenechte se zmýlit, vážení.... Celým filmem vás provází neidentifikovatelný pocit trapnosti, který sílí a sílí, až se z něj nakonec stanou tryskající proudy čiré blbosti, která stříká ze závěrečných show scén tak mocně, že jsem prostě tu jednu hvězdičku musela dát.

jediný film v mém životě, který mi přišel moc krátký.