Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Dokumentárny
  • Akčný
  • Animovaný

Recenzie (426)

plagát

Všade dobre, prečo byť doma? (2009) 

No, na Sama Mendese spíše podprůměr, od režiséra takovéhoto jména bych očekával poněkud jinou kvalitu (ačkoliv té jsem se nedočkal prakticky nikdy s výjimkou Skyfallu). Nelze nevytknout snahu o nezávislé vzezření filmu, přičemž motiv odyseovské pouti, hledání čehosi (zde domova) a závěrečné rozuzlení (jeho nalezení) je tak plytký, až to bije do očí. A písničky bijou do uší (aspoň do těch mých). A tady je citelná jistá nekonzistentnost, neboť oproti výše zmíněnému typicky nezávislému motivu naopak vzezření filmu až tak nezávisle nevypadá... Skoro bych řekl, že vzít námět do ruky někdo o něco méně zkušený, tak ho budou dost možná všichni velebit do nebes, jaký nádherný nezávislý komorní film se mu podařilo vytvořit. Ale zde je cítit profesionalita a jistá preciznost, a ta prostě požadovaný feeling boří. Komedie to není (usmál jsem se jen párkrát a to spíše soucitným ironickým pousmáním nad debilními poznámkami a vyznáními Burta). A Maya Rudolph coby Verona mi prostě krásná nepřijde. No, a na tuhle pomalou pocitovku prakticky bez děje se má člověk koukat hodinu a půl, eh... pro mě spíš z jakési povinnosti než z čistého zaujetí. Průměrné 2*.

plagát

Pohádky ovčí babičky (1966) (seriál) 

Skoro půlstoletí je tento večerníček na světě a přesto mě stejně dobře baví i v mých šestadvaceti jako mě bavil v době, kdy jsem z toho ještě ani neměl rozum. Neskutečně pohodová a citlivá hlavní melodie (zejména díky instrumentaci hoboj-flétna) dělá svoje a ovce, které jakožto zvířata mám doteď rád a které tu vždycky přechytračí hloupé vlky, se mi vryly do paměti víc než černobílý Rumcajs namluvený Karlem Högerem. Pravda je, že text někdy zní jako by ho psalo děcko v páté třídě, ale Bohdalka se snaží seč jí hlasivky stačí, pročež zasluhuje pochvalu. Nejvíce poetická mi ale vždycky přišla animace Bohumila Šišky. To kouzlo, které má tento majstrštyk večerníčkové tvorby, nemá prostě žádný jiný. Dobrou noc, a ať vám vlci vyjí celou noc. Mimochodem beránek je taková zvířecí personifikace ideálního chlapa: už jen to, jak ovečku vysvobodí ze spárů zlých vlků na hradě, odnese ji v podpaží k sobě domů, pak se o ni stará, kupuje s ní boty, mašli, vozí ji autem, chrání ji a přitom ještě dokáže držet přadénko vlny... tak co, dámy, už vlhnete? :-)

plagát

Zlatovláska (1973) (TV film) 

Texty písniček mi vždycky přišly moc kýčovité i na pohádku a princezna se mi nikdy nelíbila. A loutky byly trapné a dva vlasce, na kterých visela moucha, by musel vidět i slepej. Ale co, na Erbenových pohádkách jsem vyrostl, takže hodnotím (trochu zaujatě) o něco výš. Zámek Červená Lhota je přesný. Nejlepší je postava starého, obludně zlého krále (výborný Jiří Holý). Jedna z těch více zapamatováníhodných českých pohádek. Lepší průměr, 55 %.

plagát

Päť rozbitých kamier (2011) 

Byl jsem tenkrát na festivalu Jeden svět docela unavený, ale že bych usnul v kině, to se mi nestává ani když jsem fakt hodně unavený. Jenže tento dokument (spíše šikovně sestříhané homevideo) kdovíjak velké filmové kvality nevykazuje, některé pasáže se oproti jiným dost vlečou, a tak nejvíce získává tím, že "šokuje" tím, co zachycuje. Kdo zná ale blízkovýchodní konflikt trochu dopodrobna, tak ví, že podobné demonstrace, ostřelování a ozbrojené šarvátky jsou tam téměř na denním pořádku. Takže je to ještě dostatečně šokující? ... Zobrazení válečných konfliktů, domnělého bezpráví (přičemž to, že se jim dějí příkoří, si myslí obě zúčastněné strany), špatné ekonomické situace a sociálních nerovností na pozadí životních osudů je - mně se zdá - od určité doby pokládáno jako standard filmu tzv. třetího světa. A nutí nás, diváky z "civilizované" Evropy, k soucitu či alespoň účasti s hlavními protagonisty. No, budiž. Problém je, že po promítání naběhne sám Emad Burnat, z jehož odpovědí na dotazy publika bylo možné velmi dobře vysledovat to, že ono je vlastně baví demostrovat a bojovat (páč jinak tam chcíp pes) a že o mír vlastně nestojí. No, a pak myslete na nějakou humanitární pomoc... Všichni se tam cítí ublíženě, přitom nikdo tam nemá vůli to definitivně smírně vyřešit. Bodejť by ne, když tam jsou děti od útlého věku vychovávány v pocitu křivdy. A i tohle je součástí našeho jednoho světa... to jsme to dopracovali...

plagát

Zázračné studánky (2011) (relácia) 

Zajímavě vypravovaný pořad, nicméně spíše populárně-naučného rázu. Vytknul bych výběr lokací, studánkově zajímavých oblastí je více - třeba Brdy nebo Novohradské hory. Jinak standardní filmové zpracování, trochu rušivá hříva průvodce D. Tesaře, snaha o tajuplnou hudbu na pozadí. Jednou zkouknout neuškodí, aspoň máte tip na výlet (jezdíte-li do přírody). Podtituly jednotlivých dílů: 1.-Od Peruce do Třebíze. 2.-Prameny pod pohořím Džbán, ze kterých pili bojovní Lučané, ale i sv. Vojtěch a sv. Václav. 3.-Při cestách poutníků i stezkách lesních skřítků. 4.-Putování od berounské Kody přes svatojánskou Ivanku až ke studánce milenců U tří habrů. 5.-Příběhy šumavských studánek v okolí Kašperských Hor. 6.-Putování za sv. Prokopem. 7.-Pěnčín a jeho okolí. Ke shlédnutí v online videoarchivu ČT.

plagát

Apocalyptica: The Life Burns Tour (2006) (koncert) 

Výborně natočený živák z Německa, kde nechybí rychlé prostřihy mezi celky, polocelky a detaily zcela v intencích hudby, "v níž se pořád něco a rychle děje", takže režisér záznamu zaslouží respekt, protože tohle zvládnout chce velký cit, znalost i předvídavost. I hudební režie se povedla, zvuk je krásný, místy ostrý až řezavý a místy zase nádherně dřevěně (dá-li se to ještě u naefektovaných cell ještě říct) klenutý a přitom masitý. Bonusy jsou perfektní, klipy téhle kapely jsou spíš pro určitou skupinu lidí, ne pro všechny. Po zkouknutí hodnotím, že toto DVD mi v poličce nesmí chybět.

plagát

Počiatok (2010) 

Zdráhal jsem se si sem napsat komentář po prvním shlédnutí, chtěl jsem tomu dát druhou šanci. Po zhruba měsíci jsem se tedy na to chtěl podívat znovu, ale jak to tak pouštím, zjišťuju, že to možná ani podruhé vidět nechci. Proklikám zbytek, abych se ujistil, že pořád tuším, o co tam jde a jak jde děj, schválně si to pouštím bez zvuku, protože si velmi dobře pamatuji, že ten (Zimmerova zásluha) mě spíš rušil svou vtíravou snahou o dodání na dramatičnosti. A nyní bez emocí, které se ale stejně nedostavily ani poprvé, říkám: "Tohle mi na disku nesmí překážet ani další minutu!" Nolan si s tím dal práci, to je vidět, což o to... promýšlel detail, výtečně stříhal dějové skoky, což o to... Ale je to prostě pořád ten starý známý Nolan, který mě nikdy ničím opravdově nezaujal, tím méně citově zasáhl. A navíc čím dál víc mi začíná připadat, že se orgasticky vyžívá v jakési přetvářce, fabulaci a efektnosti, přičemž mu to hodně lidí baští... Abych mu i já baštil jeho smyšlené světy a nesmyslnosti omluvitelné snad jen tím, že se to odehrává ve snu, na to jsem moc velký realista. P.S.: DÍKY .skunny. !!! :-D Lepší než přeloha. :-D (...) "It's so complex and cool." - "Just because an idea is overly convoluted and complex doesn't make it cool! Going to multiple dream levels sounds like a really stupid idea!" "You just don't get it 'cause you're not smart enough." No možná fakt ani já nejsem, ale aspoň nejsem sám...

plagát

Účastníci zájazdu (2006) 

Někdo říká, že nezaujme ani neurazí, ale podle mého zaujme, ale také urazí. Zaujme věrohodné ztvárnění stereotypů rodinného života i rodinné dovolené (se vším, co s tím v případě, že se odehrává v Chorvatsku, patří) a většina hereckých výkonů, urazí už od poslechu blbá Kocurová a až trapně jednoduché minizápletky a příběhy a (tím pádem) očekávatelná rozuzlení. Ve výsledku hodně rozporuplný film, za příjemnou atmosféru ale půl hvězdy nahoru, takže silné 3*.

plagát

Cestománie (1999) (seriál) 

I díky tomuto cestopisnému seriálu se můj zájem o zeměpis prohluboval, zvlášť když můj bratr měl za úkol od svého třídního a zároveň zeměpisáře to pro účely školní výuky nahrávat na VHS. Není žádný díl, který by se mi výrazně zapsal do paměti; všechny byly zajímavé - a to si troufám tvrdit, ačkoliv jsem zdaleka neviděl všechny. Úvodní znělku si můžu přehrát v mysli kdykoliv se mi zachce, a jakmile to udělám, najednou jako bych se octnul na místech bližších i vzdálených, téměř domácích i naprosto exotických. Chytrý a poutavý a zároveň vtipný komentář dvojice Štěpánová-Vladyka byl třešničkou celého cyklu - nedivím se, že si je pak Nova stáhla. Stopáž akorát, množství informací akorát, zábavy akorát. Možnost přenést se prakticky kamkoliv na světě a přitom zůstat sedět na gauči dnes už ne před televizí, ale LCD mého PC připojeného k internetu je k nezaplacení a rád ji využívám i teď, kdy ČT Cestománii reprízuje.

plagát

Ako dostať otecka do polepšovne (1978) (TV film) 

Pořád dobré pokračování , ale bohužel už oproti velrybě více zaměřené na žánr rodinné komedie. Léto nechybí, pohodová nálada nechybí, nechybí ani nepolepšitelný otec ani pro mě známá místa - přece jen jsem se za svého mlada v Prachovských skalách vyskytoval poměrně často. Ale toto jednostrannější zaměření v mých očích poněkud ubírá. Oproti prvnímu dílu už slabší 4*. Pořád ale nadprůměrná komedie, na ty se scénářem Svěráka&Smoljaka ale stejně nemá. A v kuchyni na stěně stále visí reprodukce Klaudyánovy mapy.