JANARYBA

Všude jinde vynikající Tatiana Vilhelmová ( tady dokonce na druhou) je místy až trapná taky na druhou. K žehlení se to ale dalo přežít, ale chudáci ti, co na to šli do kina.

Tak na tuhle televizní "minisérii" jsem se chystala skoro tři roky. Teď jsem ji viděla na třikrát a z toho se mi dvakrát podařilo usnout. Každopádně vynikající herecké obsazení, kterému jasně vévodí Al Pacino. Já osobně bych uvítala sestříhání do délky normálního filmu a úplně by mi to stačilo. Proti andělům osobně nic nemám, spíš naopak fandím jim. Občas i nějakého potkám, ale nikdy si nejsem jistá, jestli to přeci jen nebyl člověk. Ale tady mi naprosto unikl smysl té andělské dimenze o co to vlastně šlo a jaký to mělo mít význam. Nejvíc mě uspávaly ty politizující pasáže, ale jinak každopádně dílko, které je svým způsobem naprosto vyjjímečné.

Jedna z vyjjímek, kdy český název nesouvisející s původním je skvěle vybrán. I když nevím, co bylo dřív, jestli písnička Lucie Bílé, nebo název filmu. Velmi zajímavé nahlédnutí do zmatků v životě -náctiletelých ve Švédsku, které jsou patrně dost universální. Trošku z mého pohledu je nevěrohodné, že by holky, které samy ještě nemají ve svém vztahu jasno a prakticky spolu ještě ani nezačaly "chodit" a ještě v tomto věku byly donuceny k veřejnému "coming out-u".

Otrocký překlad do češtiny opět zabodoval! Takže z poklidné rodiny Savageových se rázem stali divoši. Po skvělém začátku filmu (až po smrt partnerky Savage - seniora) se celkem zajímavé téma o sourozencích, kteří se dosud nesrovnali se svým neradostným dětstvím a nyní jsou donuceni se postarat o otce, který se o ně nikdy moc nezajímal ale nyní trpí pokročilým stádiem alzheimerovy choroby. P. S. Hoffman skvělý, ale Laura Linney hrůza. Skoro celý film je dlouhá nuda, která je završená od začátku předvídatelným koncem korunovaným nechutným rádoby happy endem - během se psem v postroji s kolečky.

Tak tenhle film by asi bez inspirace tvrdou realitou ani vzniknout nemohl. Trošku chyba, že nerozvedl příčinu neshod mezi matkou a dcerou a taky jsem nepochopila, čím je vůdce sekty tak okouzlil (kromě toho, že je postupně všechny psychicky deptal), že pak byli i ti nemakačenkové - outsideři ochotni prakticky bez reptání tak tvrdě pracovat. Celé to na mě působilo naprosto věrohodně, snad pouze závěrečné prokouknutí a celkem snadný únik 3 nebo 4 členů komunity, ve které právě došlo k tragickému umrtí, by ve skutečnosti asi tak snadný nebyl a ještě k tomu v jediném dopravním prostředku, který skupina vlastnila. Hodnotím tak vysoko proto, že jsem tak mohla během necelých 2 hodin nahlédnout do velmi zajímavého společenství a nepřišla jsem při tom ani o vlastní "baťoh".

Jeden z těch filmů, které poukazují na to, že se stále čile obchoduje s lidským masem. Tady převážně s dětmi a mladými ženami. Jednoduchý příběh o mexickém grázlíkovi, který poté, co mu ukradnou za bílého dne uprostřed ulice sestru, se vydá po stopách jejích únosců až do USA. Jeho cesta se protne s americkým policistou, který zase hledá svoji dceru, kterou nikdy neviděl. Po počáteční oboustranné nedůvěře se postupně rozvíjí přátelství obou "chlapů" a nakonec téměř vše šťastně končí. Filmu člověk rád odpustí, že je tu až příliš moc neuvěřitelných náhod atp., ale vše se odvíjí celkem v rychlém tempu, proloženo souběžným sledováním osudu unesené sestry a jejích souputnic, které je skutečně velmi drsné.

Po dlouhé době příjemné překvapení z amerického filmu. Role pro Mickey(ho) Rourka jako ušitá na tělo. Nevím do jaké míry je to autobiografické, ale trošku mi nebyla jasná jeho chůze "jakoby s ustřelenými koulemi "(a přitom mu očividně dost dobře fungovaly). Dobré téma na zamyšlení i o té naší honbě za "zlatou klecí".

Bohužel jsem od tohoto filmu očekávala něco víc. Nicméně Benicio Del Toro byl skvělý, výkony ostatních už za ním těžce pokulhávaly. Možná kdyby v hlavní roli alespoň hrála nějaká přesvědčivější herečka než je Halle Berry. Susanne Bier hollywoodštější než Hollywood.

Tohle komedie? Jedině jestli někomu připadá komické trčet v ostře střeženém území mezi 2 znepřátelenými zeměmi . O Golanských výšinách jsem do včerejška nevěděla prakticky vůbec nic. Přípravy na svatbu tu jsou jen rouškou, která odkrývá většinu problémů, se kterými se lidé na tomto specifickém území běžně potýkají. Většina se stále hlásí ke svým syrským kořenům a právem se zde cítí jako vězení. Ostrá kritika Izraelské politiky. Takže rozhodně žádná exotická romantika.

Přestože se tam našlo dost hluchých míst, v druhé půlce se film přeci jen rozběhl a nakonec to nebylo špatné. V poslední době oblíbené téma matky, která výchovu dítěte nezvládá a své povinnosti přesouvá na mladšího bratra, který se zrovna nachází v období, kdy se musí rozhodnout, jestli se bude chovat tak, jak to okolí od něj očekává, nebo jestli půjde za "hlasem svého srdce" a zvolí tu těžší cestu, na které bude muset přiznat především sobě a následně i blízkým, že je gay. Silně romanticky přibarveno, chápe ho jeho nejlepší kamarád i bývalá dívka a šťastnému páru je svěřen do péče synovec (tak to už vážně pochybuji, že by to šlo reálně udělat i v té "bývalé" nejsvobodnější zemi).