JANARYBA

Tady černý balónek (černou ovci) představuje bratr hlavního -náctiletého hrdiny, který je hyperaktivní autista (narušuje zaběhnutou představu jedince, který sedí v koutku a nic moc neprovádí) a je velice těžké se smířit s tím, že bratr nikdy nebude takový jako ostatní, že s ním vždy budou samé potíže a že zaměstnává téměř 100% pozornost rodičů. K tomu časté střídání různých škol, protože tatínek je voják. Musí nějak ustát i tu neustálou pozornost okolí, protože vše odlišné většině vadí. Naštěstí potkává dívku "svých snů", která je nad věcí a nedá na tlak spolužáků a stojí při něm i při bratrovi za každých okolností. Napadá mě protiklad, co se může stát, když ten tlak spolužáků holka neustojí http://www.csfd.cz/film/232359-klass/.

Když si dospělý bez závazků, který je "stádní" typ, vstoupí do jakékoli sekty, je to jeho věc...Ale když do toho zatáhne i své děti - jak se to stalo tady, tak to je opravdu zločin. Moc zajímavé putování 2 osamělých dětí Japonskem a zároveň nahlédnutí do dění uvnitř sekty. Zkuste se mrknout pro srovnání i na tento http://www.csfd.cz/film/169223-mouth-to-mouth/

Dostáváme jedinečnou šanci nahlédnout do společnosti ortodoxních jeruzalémských židů a nebýt oněch "USHPIZIN"ů neboli hostů (tady nezvaných) , tak by se ani nepoznalo, že je to příběh ze současnosti. Spousta rituálů a činností, které židé vykonávají nejprve jako přípravu na jejich významný svátek a poté v průběhu oslav působí na nezasvěceného až směšně např. vybírání citrónu, stavění dřevěných příbytků na ulici, atd.. Ale každopádně je to film, který snad každému (podle jeho možností) nabídne široký prostor na přemýšlení.

Geniálně neukecaný film.

Hodně zajímavé nahlédnutí do problematiky afrických židů a taky do běžného života v izraelské levicové rodině pohledem černého dítěte, které se těžko vyrovnává se ztrátou vlastních příbuzných, s tajemstvím, které nesmí prozradit a ještě navíc s netolerantním izraelským prostředím.

Dojemný příběh o nevidomé "Popelce" a dobrákovi, který se chce za každou cenu oženit s její macechou.

Přestože filmy tohoto typu nevyhledávám, tady mě přeci jen přemohla zvědavost a nelitovala jsem. Bruslení na tenké hraně mezi realitou a světem zemřelých, kteří zde "uvízli" se zdařil výborně. Po dlouhé době jsem opět viděla Geraldinu Chaplin (bývala má oblíbená ze Saurových filmů), která tu na mě spíš než médium působí jako někdo z dimenze těch mrtvých. Dokonce závěr příjemně překvapil, co jiného by se nabízelo lépe, než sklouznout ke kýči, chlapec "vstane z mrtvých - duchové zmizí a vše je mnohem lepší než dřív". Tady se tak nestalo a díky za to.

Moc se mi líbily SEDMIKRÁSKY v JÍZDĚ po Faerských ostovech. Obě, na první pohled drsné holky, řeší každá svůj (do podvědomí hluboko zasunutý) problém. Velký význam pro ně má, že jedou společně. Bezstarostná vyjížďka bez konkrétního cíle, plná "náhodých " zastavení však postupně skládá mozaiu toho co se tu v minulosti odehrálo.

Do poslední chvíle jsem nevěřila, že se bude jednat v podstatě o béčkový katastrofický film, kterému jistě předcházela myšlenka natočit něco, co tu ještě nebylo. Pokud tedy nevezmeme jako velkolepý objev, že nás příroda a potažmo universum ještě mnohým překvapí a rozhodně hodně z toho není rozumem vysvětlitelné. Dodatek: Ale nicméně vzápětí po shlédnutí filmu otvírám okno, tam hučí stromy jako ve filmu - nebylo by bezpečnější to okno nechat zavřené?

Tálibán je islámské konzervativní hnutí "hledačů pravdy", které zesílilo v Pákistánu mezi afgánskými uprchlíky Paštúny a v letech 1994 - 6 obsadilo větší část Afganistánu a ustavilo tam přísný islámský režim, který byl svržen za vydatné pomoci USA až v roce 2001. Něco takhle stručného se dozvíme v některé z encyklopedií, ale teprve po shlédnutí LOVCE DRAKŮ a OSAMY jsem si udělala alespoň matnou představu, co to tam za hrůzy museli zažívat a to nejen ženy, ale všichni normální nezfanatizovaní lidé a to v té době byl mír, jak to tam asi muselo vypadat v období válek...OSAMA byl pro mě opravdu silný zážitek, díky za něj, člověk si alespoň na chvíli uvědomí, jak se má vlastně dobře.