Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragikomický příběh jednoho svatebního dne se odehrává na izraelsko-syrské hranici na Golanských výšinách, okupovaných od roku 1967 Izraelem. Pojednává však nejen o hranicích mezi státy, nýbrž i o hranicích uvnitř rodinného společenství. Nevěsta Mona pochází z dobře situované drúzské rodiny z pohraniční vesnice Majdal Shams. (Drúzové jsou šíitská sekta a jejich národnost je oficiálně nedefinována. Dívka se vdává za populárního syrského herce Tallala, kterého zná jen z televizních mýdlových oper. Svatba pro ni znamená, že už se nebude moci vrátit ze Sýrie zpět. Příbuzní doprovázejí nevěstu do země nikoho mezi pohraničními stanicemi. Ženich je na druhé straně. Dojde však k byrokratickému zádrhelu a všichni musejí čekat, až se vyřeší. Mezitím je čas na rozuzlení několika složitých rodinných traumat, ovlivněných politickou situací, náboženskými předsudky a odvěkými tradicemi. (MFF Karlovy Vary)

(viac)

Recenzie (41)

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Podle anotace by se mohlo zdát, že ústředním motivem je absurdní divadlo na hranicích, ale tak to není. Víc než o cokoliv jiného se jedná o rodinné drama, ke kterému dojde ve chvíli, kdy se početná rodina sjede na svatbu. Nejvýraznější roli tu hraje uspořádání drúzské společnosti, která sice patří v rámci islámského světa k těm tolerantním, ale jistá dogmata tu přetrvávají a z toho pramení většina konfliktů. Díky tomu, že se nejedná o žádné radikály, tady absentují vyhrocenější scény, ale to je tady vlastně plus, protože decentnější a citlivé pojetí filmu sluší. Komedie si moc neužijete. V tomto ohledu má občas potenciál snad jen Barhomova postava, úsměvně působí halekání megafonem přes hranice a do jisté míry i potíže s razítkem, ale to je dohromady tak deset minut. Herecky na výbornou a pro mě byla hlavní hvězdou Hiam Abbass v roli nevěstiny sestry. 85% ()

evulienka3 

všetky recenzie používateľa

Zdanlivo banálny príbeh, ktorý však ani zďaleka takým banálnym nebol, ale...čím dlhšie o tom premýšľam tým viac sa mi pri spomienke na tento film vynára v hlave viac a viac výhrad. To čo robilo tento film výnimočným boli totiž geo-politické podmienky, v ktorých sa odohrával avšak vo filme sa o nich nedozvedáme takmer nič. Keďže som človek zvedavý, hneď po skončení filmu som si zopár informácií o Golanských výšinách a o Drúzoch naštudovala a potom ma absencia lepšieho spracovania ich života v tomto filme zamrzela ešte viac. V tejto podobe to totiž bola len akási bôľno-smutná a málo úsmevná sonda do zložitých byrokratických praktík danej oblasti. Podobné tortúry primerané podmienkam však si pri troške šťastia môžte užiť aj na našich úradoch a nemusíte pritom pochádzať ani z Golan... Takže po čase zo štyroch mením na tri, i keď podotýkam, že zlé to rozhodne nebolo, len pre mňa tam časom bolo tých "ale" už priveľa. ()

Reklama

italka63 

všetky recenzie používateľa

To, co se bere někde jako samozřejmost, je jinde zcela absurdní a to vinou politiků a náboženství.Určitě není v těchhle oblastech vůbec lehké žít, a přitom jsou to nádherné země a Golanské výšiny gordický uzel, a tím dlouho zůstane. Vyřešení zbylo opět na ženách, a ne lehké.Skvělá Hiam Abbas a čtyři body za velmi zajímavý film, jehož problémy jakoby sahaly do jiného století. ()

igi B. 

všetky recenzie používateľa

Svatba jako výsostné politikum? Kde nejlépe, než na Golanách, na tragicky "strategickém" území, kde žijí lidé v těžké geopolitické realitě pod tlakem všeobjímajícího válečného napětí, bigotních náboženství, klanové kultury, patriarchálních vztahů a všestrané byrokracie se statusem "státní příslušnost - bez určení"! . . . I když formou nikterak strhující - obsahem však působivá hořkohořká - asi jako ta zde ve filmu pitá pravá arabská káva - nekomedie, či spíše kafkovské podobenství o těžkém údělu lidí žijících na pomezí neslučitelných kultur a nesmiřitelných států. Bez šance (alespoň co se politiky týče) na brzké spravedlivé a smysluplné trvalé urovnání. Ale... Ano - otevřený(!) závěr filmu je nejpůsobivější právě v tom (snad) nadějném Monou a její matkou představeném >bojovně< individualistickém vzpurném symbolickém ALE! . . . A jen tak mimochodem - všimli jste si, že nikde(!) v tom rozlehlém a na místní poměry poměrně luxusním a moderním >středostavovském< sídle Hamidova klanu (a vlastně v celém filmu) v žádném záběru neuvidíte jedinou knihu? Možná by tyto prospěly lidu těžce zkoušeného kousku vyprahlé blízkovýchodní země coby místa jedné z kolébek >civilizace< více než prapory, fangle a nadživotně velké portréty politických zločinců a vrahů otce a syna Assadových na stěnách... Amen. - - - P.S. A ne že bych se chtěl zastávat jednoho formálně byrokratického úřednického stát(d)ně israelského ŽIDA, ale jeho syrsko ARABSKÉ byrokraticko úřednické (dva) protějšky ve své umanuté zmrdivosti mu tedy nesahaly(i) ani po obřezání! Oni totiž - když se to tak sečte - jeden stál za osmnáct a ti dva bez dvou za dvacet, navíc ještě dvakrát podtrženo!! (To jen ku zdejšímu >zasvěcenému komentáři< už. "Janaryba") . . . Blablablablabla... Howgh. - - - - - (Poprvé viděno 14.5.2012 na >nadějném prostoru< /v původním formátu obrazu a s orig. zvukovou stopou a č. titulky/, hodnocení 175., komentář zde jako čtyřiadvacátý - 14.5.2012) ()

JANARYBA 

všetky recenzie používateľa

Tohle komedie? Jedině jestli někomu připadá komické trčet v ostře střeženém území mezi 2 znepřátelenými zeměmi . O Golanských výšinách jsem do včerejška nevěděla prakticky vůbec nic. Přípravy na svatbu tu jsou jen rouškou, která odkrývá většinu problémů, se kterými se lidé na tomto specifickém území běžně potýkají. Většina se stále hlásí ke svým syrským kořenům a právem se zde cítí jako vězení. Ostrá kritika Izraelské politiky. Takže rozhodně žádná exotická romantika. ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (3)

  • Vtip o mužích s mezerou mezi zuby, který do filmu vložila spoluautorka scénáře Suha Arraf, byl narážkou na režiséra filmu Erana Riklise, který sám má mezeru mezi zuby. (Myshkin)
  • Film se natáčel ve dvou drúzských vesnicích, jedné pro-izraelské a druhé pro-syrské, podle toho, jaký byl politický charakter dané scény. Protože izraelské úřady nepovolily natáčení na skutečné hranici, na jiném místě byla postavena maketa. (Myshkin)
  • Makram Khoury (Hammed) je ve filmu otcem Clary Khoury (Mona), stejně jako ve skutečnosti. (Myshkin)

Reklama

Reklama