Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Krimi
  • Komédia
  • Akčný
  • Horor

Zaujímavosti k filmom (717)

Maska červenej smrti

Maska červenej smrti (1964)

Natáčení trvalo 5 týdnů. Předchozí Poeovské filmy vždy kolem tří týdnů.

Maska červenej smrti

Maska červenej smrti (1964)

Cormanovi a Danielu Hallerovi se povedlo docílit honosnějšího vzezření snímku použitím kulis z filmu Becket.

Havran

Havran (1963)

Během čarování používá Dr. Bedlo různé latinské citáty: Veni, vidi, vici (Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem), De mortuis nil nisi bonum (Nemluv špatně o mrtvých), Cave Canem (Pozor pes), Si vis pacem parabellum (Pokud chceš mír, připrav se na válku), Ceterum censio Carthaginem esse delendam (Mimo jiné věřím, že Kartágo musí být zničeno).

Havran

Havran (1963)

Jack Nicholson vždycky chválil všechny své herecké kolegy, až na jednoho - havrana. Havran prý na všechny kálel, ale obzvláště na něho.

Havran

Havran (1963)

Peter Lorre a Jack Nicholson rádi při natáčení improvizovali, což rozčilovalo Borise Karloffa, který byl zvyklý pracovat přesně podle scénáře.

Jama a kyvadlo

Jama a kyvadlo (1961)

Film nikdy neměl prolog. Ten byl přidán, když byla Jáma a kyvadlo prodána televizi a bylo potřeba, aby byl film o několik minut delší. Z herců byla k dispozici pouze Luana Andersová, takže s ní byla natočena scéna v blázinci a přidána na začátek. Ve skutečnosti se tato scéna vůbec neváže ke zbytku filmu.

Historky hrůzy

Historky hrůzy (1962)

K vytvoření dojmu rozplývajícího se obličeje byla Vincentu Priceovi na obličej vylita rozehřátá směs lepidla, glycerinu, obilného škrobu a maskérské barvy. Směs byla tak horká, že to Price vydržel vždy jen několik vteřin.

Historky hrůzy

Historky hrůzy (1962)

Postavu Fortunada založil Vincent Price na herci Ernie Kovacsovi a jeho postavě Percy Dovetonsilsovi.

Historky hrůzy

Historky hrůzy (1962)

Segment Černá kočka je inspirován dvěma Poeovými povídkami - Černou kočkou a Sudem vína Amontilladského.

Jama a kyvadlo

Jama a kyvadlo (1961)

!!!SPOILER!!! Když je Elizabeth uvězněna v železné panně a umlčena roubíkem, její ruce jsou očividně volné. Je tedy záhadou, proč si roubík nesundala a nevolala o pomoc, když Maxmilián a ostatní odcházeli ze sklepení.

Jama a kyvadlo

Jama a kyvadlo (1961)

Aby zvýšil význam kyvadla jako smrtelné hrozby, musel Corman při editování vystřihnout každý druhý snímek. Tím způsobil, že se čepel kyvadla na plátně pohybuje dvakrát tak rychle.

Zánik domu Usherovcov

Zánik domu Usherovcov (1960)

Krajina, kterou Mark Damon projíždí na začátku filmu, byla spáleništěm v Hollywood Hills. Roger Corman o požáru slyšel v rádiu a hned druhý den se na to místo vydal točit.

Jama a kyvadlo

Jama a kyvadlo (1961)

Tento snímek je druhým Cormanovým filmem z Poeovské série. Původně zamýšlel natočit Masku rudé smrti, ale měl dojem, že by se obsahem příliš podobala Bergmanově Sedmé pečeti. O sedm let později však svou myšlenku zrealizoval.

Frankenstein a Vlkodlak

Frankenstein a Vlkodlak (1943)

Monstrum ztvárněné v tomto snímku Belou Lugosim je němé, přestože v průběhu série mluvilo již ve snímku Frankensteinova nevěsta. V roce 1931 Bela Lugosi roli Monstra odmítl, neboť mu vadilo, že nemá žádné dialogy. Původní scénář pro tento film jeden dialog pro Monstrum obsahoval, ale tato scéna byla z finální verze vynechána.

Frankensteinova nevesta

Frankensteinova nevesta (1935)

Lord Byron v prologu rekapituluje události prvního filmu, jako kdyby byly součástí knihy Mary Shelleyové. Ve skutečnosti Mary napsala velmi málo z toho, co bylo zobrazeno ve filmu.

Frankensteinova nevesta

Frankensteinova nevesta (1935)

Název sám o sobě je chybný. Nevěsta je stvořena pro Monstrum, nikoliv pro Frankensteina. Sám dr. Pretorius však o ní mluví jako o "Bride for Frankenstein".

Frankensteinova nevesta

Frankensteinova nevesta (1935)

Anachronismus: Ve snímku se objevují moderní vynálezy, jako např. telefon. James Whale vysvětlil, že se jeho film odehrává v "alternativním vesmíru", a proto se zde volně promíchávají technologie, účesy (atd.) 19. a 20. století. Tento argument vysvětluje mnoho anachronismů, ale nefunguje pro vysvětlení anachronismu mezi moderními vynálezy a prologem. Scéna prologu se neodehrává v alternativním vesmíru, protože ukazuje skutečné postavy. Z dialogu mezi Mary Shelley a Lordem Byronem se dozvídáme, že následující události zobrazené ve filmu pocházejí z hlavy Mary Shelley. Příběh proto ukazuje vynálezy, které za jejího života ještě neexistovaly. Např. první telefony se začaly objevovat až v 70. letech 19. století, ale Mary Shelley zemřela v roce 1851.

Frankensteinova nevesta

Frankensteinova nevesta (1935)

Celé jméno Doktora Pretoria zní "Septimus Pretorius", což znamená "královská sedma". Jedná se o narážku na sedm smrtelných hříchů.

Reklama