Legas

Film se spoustou zajímavých zvratů a tuctem nádherně natočených scén. Neustále mi vrtá hlavou, jestli je člověk schopen se tak bezhlavě zamilovat do kopie, do vzevnějšku člověka, do hereckého výkonu a ignorovat tak vnitřek - ignorovat to, proč se vlastně mají lidé navzájem rádi. Posedlost - to je to správné slovo (a můj náhradní název pro tento film).

Všichni tvůrci apokalitptických filmů třeste se před mistrovským kousek, vašim vzorem, Hitchcockovými Ptáky. Stavba hlavních charakterů zde není jen nějakým plochým odrazovým můstkem před kupením strachu a mrtvol, ale žije svůj samostatný příběh a mohla by klidně naplnit celý samostatný film. Ptáci také vynikají absencí, u hororů jinak nepostradatelné, hudby. Práce se zvuky šustících ptačích křídel je vzorovým příkladem budování strachu před očekávaným střetem, který třeba ani nepřijde. Mrazivá tečka v podobě závěrečných záběrů zaručeně zůstane v paměti i těm, kterým by se snad předchozí děj o ptačí agresitivě zdál směšný.

Otázkou je, zda byl Gerd Wiesler dobrým člověkem již před tím, než se "přidal" ke Stasi, a politický systém jej na nezbytně nutný čas přetvořil k obrazu svému, nebo byl oddaným stoupencem tehdejšího režimu už "od narození". Pokud by byl pravdou druhý případ, pak by se mi příběh Životů těch druhých zdál decentně líbivě uhlazený, i když Wieslerův přerod (v podání uhrančivého Ulricha Mühe) je vystaven vcelku přesvědčivě. Zážitek z filmu, který má mnoho silných momentů, kazí ještě zbytečně prodlužovaný závěr, vcelku zbytečně dokreslující příběh hlavních postav po 9. listopadu 1989.

Příběh o jednom opuštěném koťátku, který občas neví, o čem by chtěl přesně vyprávět. Jeho/její životní cesta mi připadala docela nezajímavá a filmově zdlouhavá. Cillian Murphy decentně přehrává, čímž sice jeho výkon dodává filmu na komediálnosti (skvělé hlášky mimochodem), ale potom bohužel vyzní všechny ty exploze poněkud násilně. Na druhou stranu je jeho výkon tím nejlepším, co v tomto filmu lze najít. Ke konci už jsem se v jeho "původním" pohlaví přestal orientovat.

Nejdůležitější není zúčastnit se, ale vyhrát. Mozaikovitá koláž balkánských soutěžechtivých podivností, kde si divák klade jednu základní otázku: Je to opravdu dokument??? K tomu bych dodal, že pochybnosti jsou opravdu na místě.

Ty králičí uši mě dostaly. Jako předfilm k Shortbusu - velice dobrý tah.

Shortbus je klub pro zasvěcené, klub pro upřímné lidi, přístup je tam bezbariérový, každý je tam vítán (pokud nebude kazit zábavu). Vítejte ve světě sexuální otevřenosti bez studů a předsudků, kde sex je denním chlebem, příjemnou součástí našich životů. -------------- Pokud Vás film chytne, okamžitě zapomenete, že se ve filmu vyskytovaly nějaké "sprosté" scény. O nich film není. První záběry sice tvrdí opak, ale nakouknutí pod kulinářskou pokličku Shortbusu zjistíte, že jste se nechali na chvíli oklamat. Režisér John Cameron Mitchell moc dobře věděl, jaký film natáčí. Mimo samotnou náplň filmu se mi velice líbily nájezdy do papírových kulis New Yorku a použitá hudba filmu. ------------ Tak zahoďte svoji slupku a pojďte se bavit!

Na hollywoodské poměry značně složitý scénář by v nesprávných rukou nadělal asi značnou paseku a výsledný film bych moc vidět nechtěl. Christopher Nolan má ale od dob Mementa natrénováno. Dokonalý trik je stejně mistrně odvyprávěn a jeho vizuální nádech nápadně připomíná nového Batmana. Záleží pouze na vašem vkusu, jak moc se necháte příběhem unášet, respektive jak se necháte panem režisérem ošálit. Film je totiž dokonalým trikem na diváka. Buď to neprokouknete a film si užijete, nebo budete pana režiséra peskovat, že Vás podvedl, že jste jeho trik prokoukli a že je vlastně docela trapný.

Musím opakovat již zde stokrát řečené: Občan pes je thajskou verzí Amélie z Montmartru. Dle mého názoru je šmrncnutý snovými vizemi jako v Nauce o snech. Je to pestrobarevný veselý film, kde vizuální stránka hraje prim. Náplní filmu je klasická love strory. Jde jen o to, jak až moc se vám ty roztomilé šílenosti budou líbit. 70%

Dva v jednom, z čehož první část se mi líbila více. Druhá je rozvleklejší a překvapivě chybí pro Vietnam typická džungle s podzemními prostory. Ale i tak se Kubrick vypořádal s tímto ošemetným tématem téměř mistrovsky. Z Olověné vesty často zamrazí.