TheRay97

Sestřihané je to úžasně, pasáže se prolínají a určitě každý narazí na okamžik typu "hele, tenhle film miluju!". Ovšem je nutno podotknout, že nedává smysl sestavit film z hromady filmů předtím vydaných a poskládat to do sebe. Musela to zaručeně dát hodně práce něco takového vytvořit a to respektuji. Může posloužit jako velké shrnutí pro milovníky filmů nebo jako poznávání nových tváří. Tak či onak, každý si najde svou cestu.

Klasičtí američtí teenageři, kteří mají potřebu se neustále předvádět a naštvat všechny okolo sebe. Ale výběr písní je skvělý, to se musí nechat.

Naprosto motivační fakt, že někdo dokáže hrát na klavír ty samé skladby celý život, pořád dokola, týden co týden. Bratři sdílejíc stejnou vášeň pro hudbu, plují životem s jediným cílem - odehrát další vystoupení. A co se nestane, instrumentální hudba už není dostačující, to je ten moment, kdy do záběru vkročí Michelle Pfeiffer a najednou se svět otočí o sto osmdesát stupňů. Avšak stejně jako u většiny případů, musel nastat zlom. Bylo velké zklamání neslyšet ten úžasný hlas znovu, myslím že se mnou souhlasila i většina diváků ve filmu. A co víc, otevřené konce jsou děsivé...

Nemastný, neslaný. Ze začátku to vypadá, že se jedná o zcela nevinný příběh, ale hned poté se vytvořil uzel, který se postupně rozmotává. Děj postupuje, ale není natočen tak, aby u diváka neklesala pozornost. Ale i přes to všechno, film má i své pozitivní stránky. Otázka stárnutí a předsudků dodává příběhu něco navíc (je taky možné, že právě proto film vznikl). A samozřejmě Winona Ryder hraje jako vždy úžasně.

Je to (s prominutí) kravina, ale člověk se u toho zasměje. Opravdu se sarkasmem a náhodnými myšlenkami nešetří.

Od teď se tohle bude pouštět na Štědrý den, žádné výjimky. Když nad tím tak přemýšlím, je škoda, že Rocky nemá svůj vlastní vánoční speciál.

Jak milé připravit dvacetiminutový odpočívák, při němž se člověk trochu zasměje a zavzpomíná. I takto krátká vsuvka odloučená od hlavní dějové linky potvrzuje, že se jedná o velmi povedený animák.

Proč by to někdo dělal...

Nechápu smysl...

Přijde na obrazovku Al Pacino a něco v jeho zjizvené tváři naznačuje, že to bude velká pecka. A doslova lítá jedna rána za druhou. Jako kdyby tušil, že jeho role musí být zahraná skvěle, protože se o něm budou skládat texty. Nestojí ani za zmínku, že tomu tak doopravdy je, nedá se svítit. Přesně jak řekl Bob Marley: "Za peníze si život nekoupíš." Nejspíš si tvůrci vzali inspiraci a brali to doslovně. Na druhou stranu se musí nechat, že být mazaný a orientovat se ve společnosti je cesta k úspěchu.