TheRay97

Zde začíná drama života a smrti, láskou a bezcitem, empatií a egocentrismem. Každou chvíli mohla do záběru vkročit Michelle Pfeiffer jako anděl v lidské podobě a utvrdit Davida v jeho schizofrenii. Mazec. Po krátkém uvažování a zhlédnutí přibližně 30 minut se zjistilo, že procenta hodnocení mohou být zavádějící. Proto je lepší se řídit vlastní intuicí, individuálně a ne názory lidí s odlišným pohledem.

Vypráví se příběh o reportérce, která se z ničeho stala hvězdou. Tím se dá shrnout celý film v jedné větě. Kdyby tvůrci usekli většinu záběrů, stejně by se zbytek dal popsat toutéž větou. Čas neutíká jak by měl, přestože se vskutku dá dívat na hlavní herecké obsazení skrze nezáživný příběh. Konec byl překvapující, neočekáváné pro typický "romanťák". Celkově mě doprovází zklamání, film by mohl být zpracován lépe, i když ze strany herců žádné výtky nejsou!

Příběhy skupin jsou pokaždé unikátní a něčím výjimečný. Je úžasné sledovat obyčejné lidi, jak se rozvíjí a putují k neočekávané slávě. Ovšem každý tento příběh má něco společného, aspoň co se týče skupin založených v osmdesátých či devadesátých letech (i když to rozhodně není pravidlo). Drogy, pití, stage, studio, on repeat. Příběh kluků z Mötley Crüe stojí za pozornost; stále se objevují překážky, které musí překonat. Po odhalení jejich temných stránek si člověk uvědomí, že to jsou jenom lidé a ne nedosažitelné osobnosti z televize.