Blalle

Vzhledem ke kritikám jsem nic nečekal a dočkal jsem se. Příběh byl hovadný, ale protože jsem hrozně shovívavý, sundal jsem po první scéně s čarodějnicí, kritické brýle. Poté už jsem jen vnímal, že Gilliam nešel pod řemeslnou úroveň, a vychutnával jsem si krásu kulis. A tady mohu opravdu pochválit: Svíčky hořely vzorně!

Co se týče husitského tématu, snímek pro mě nebyl tolik nepříjemný jako Husitská trilogie O. Vávry. Je v něm totiž o poznání méně patosu. Na pojetí je poznat inspirace Bergmanem, kterému však nesahá ani po ostruhy. Krátce: oproti vlhkým pohledům Vávrových herců nejsou ty existenciální ksichty Daňkových herců zase až taková výhra.

Po letech jsem film shlédl znovu a užasl jsem! Takové hlody na režim, kdy lid jezdil Tatrovkami prostřednictvím svých volených zástupců! Jak materialisty pěkně rozhasí, když jim do života zasáhne nadpřirozeno!

Těch pět hvězdiček dávám spíš proto, že tento film je popularizační osvětou. Snad je díky němu méně vyleptaných mozků, které tvrdí, že holocaust neexistoval.

Na Buñuelových filmech mě fascinuje, že zpracoval právě to, co bych původně rád natočil sám: a to je ten chlap o necelé století starší než já. Až na to, že já bych to samozřejmě nenatočil tak dokonale. Toto je jistě styl, který musí člověku sednout, ale mu mě je to jako na pohovce. Biskup, který se v duchu Katolického dělnického hnutí stane ve volných chvílích zahradníkem! To asi docení jen ten, kdo o tomto hnutí aspoň ví. Dokonalé!

Předností tohoto filmu bylo, že jsem plněji docenil scénu s kočárky v parodii Bláznivá střela 3. Jinak oddechovka.

Film byl natočený dobře, což o to. Mě však více zajímá téma a jeho řešení. Jako katolík věřím rovněž v démony, anděly a posednutí, ale v životě jsem s ničím podobným neměl zkušenost. Ve svém úsudku se především orientuji podle rozumu. Film jsem sledoval jakoby z lavice porotců a odtud mi vyšlo jediné pravděpodobné řešení: dívka byla psychicky nemocná a rodiče zanedbali její hospitalizaci. Porotci totiž nemohli vidět vymítání tak živě jako divák a opírali se pouze o řeči. Věru nebylo dostatečně přesvědčující, že by se mělo přistoupit na nadpřirozené předpoklady v právním řízení. Byl by to mimochodem zajímavý precedens. Nepřesvědčivě a velmi afektivně mimochodem vedly své řeči obě strany: jak státní žalobce, tak obhájkyně (zejména na konci procesu). Pokud se na to ale dívám z pohledu katolíka, který věří, že tak nějak podobně asi posednutí opravdu vypadá, připadá mi těžce nevěrohodné náboženské vysvětlení případu. Zaprvé: Proč by Panna Maria volila tak mimořádně hloupý nástroj propagace víry v démony? To přece nemá nic společného s evangeliem (radostnou zprávou o záchraně lidí skrze Božího syna JK). Naopak to může nevěřící spíše zmást (jak je vidět v komentářích některých přítomných). Zadruhé: Takový případ nemá ani v Písmu, ani v církevní tradici (pokud vím) žádný precedens. Žádný světec neumřel na posednutí ďáblem. Z Maří Magdalény Ježíš vymýtl sedm démonů, ale ona pak žila svatě. Sv. Antonína Poustevníka co chvíli pěkně zramovali, ale nikdy ho neposedli. Někteří pouštní otcové prý posedlí byli, ale určitě v tomto stavu neumřeli. Dospěla snad doba k tomu, že by se měl svět dozvědět o démonech takovouto, ještě i filmovou tvorbou? Obávám se, že natočit kvalitní katolický film je stále ještě velice obtížná výzva. Podle mě zatím nejlepší film s náboženskou tématikou, jakkoli nekatolický, je Mise.

Film již opršel spravedlivý déšť slin, ale nedá mi to abych si neplivl taky. Celkově se dá shrnout, že je to kýč, a pak vypočítávat kde všude. Já bych hodil jeden za všechny: Když byl ten Orlando tak čestný chlap, že by nikdy nezalhal, proč leze bez uzardění do postele s ženou svého soupeře?

Finální pointa film docela povýšila, jinak to bylo celkem příjemně průměrné. Nemám rád filmy, které se mě snaží přesvědčit, abych fandil padouchovi, protože je hlavní hrdina - tento byl sice opakem, ale místy se zdálo, že chová k násilí přece jen jakýsi obdiv. Asi podle vzoru televize Nova: To, co vám teď ukážeme, bude vážně nechutné a brutální - zvlášť brutální bude ten záběr na střeva na plotě.

Oproti Tenkrát na Západě je dolarová trilogie spíš zábavou, takže bych neměl dohledávat nějakou logiku filmu - přesto jsem si tentokrát trochu puberťácky všímal určitých nelogičností ve filmu: Na hřbitově je přestřelka jako blázen a dva vojáci na útěku si tam klidně vyspávají - kdo by tohle neprokoukl? Už vůbec spoléhat, že Clintovi taková fligna vyjde, je trochu pohádkové. Kdyby Marisol ukradli Baxterové, museli by je snad Rojosové po cestě potkat, když se to stalo tak čerstvě. Potom: Ve všech filmech mě trochu překvapuje, jak hrdinové počítají s omráčením protivníka. Nebo: Proč Rojosové nesejmuli barmana Silvanita, když se zastal Marisolina muže? Kudy Rojosové utekli z hořící místnosti se sudy? A proč tam tedy Clinta prve zavírali? Proč ho tam ostatně zavírali, když tam měli schované zlato? Copak dům Baxterů neměl zadní dveře, nebo aspoň okna, že všichni museli utíkat hlavním vchodem? Nevadí - byla to slušná zábava a to je hlavní.