Lina

Tady trochu kulhá zpracování, takže výsledek není tak efektní. Přitom jde o typicky trekovský námět. Zas jedno nebezpečné setkání s pozůstatky dávno zaniklé civilizace a to v podobě, jaká tu zatím nebyla.  "Vaše prognóza mě potěšila, pane Scotte. Je tam i doktor McCoy, nebo ho najdu ve strojovně?"

Dneska už působí trochu zastarale, v době uvedení ale musely záběry ze závodů udělat v kinech opravdu dojem. Ještě při titulcích představí komentátor jednotlivé jezdce. Ti spolu soupeří o titul celkového vítěze. Motivace každého z nich je trochu jiná a jde nejenom o závody, ale taky o vztahy, které mají jezdci mezi sebou v rámci konkurence. Řeší se přístup majitelů jednotlivých stájí a samozřejmě i manželky a přítelkyně. O hlavní roli se tu přetahují James Garner a Yves Montand. Sám režisér tenhle způsob vyprávění nazval "Grandhotel". Děj si můžete občas odhadnout předem a chemie mezi Scottem Stoddardem a jeho manželkou moc nefunguje, to ostatní ale docela dobře. Nejsilnějším prvkem jsou tady myšlenky jednotlivých jezdců, což je asi zásluhou Roberta Daleyho, autora knihy "Krutý sport", kterou se režisér inspiroval. Dojde proto i na stinné stránky včetně nehody s neopatrnými diváky u trati.

Ukázkový příklad toho, že tvůrci seriálu mysleli na mužskou část obecenstva. Enterprise pronásleduje malou loď, kterou pilotuje zloděj, pašerák a podvodník Harry Mudd. Ten se pokouší ukrýt v pásu asteroidů, jenže to vůbec není dobrý nápad. O loď přijde a může být rád, když ho z ní pronásledovatelé vytáhnou ještě celého. A protože k němu patří tři okouzlující slečny, mají pánové z posádky nač zírat. To lehce narušuje disciplínu, přitom je nutné sehnat nové dilithiové krystaly. Naštěstí je blízko planeta, kde se těží. Ceny smluvní. Bohužel není snadné se s horníky dohodnout a Harry Mudd se z takové situace snaží získat co nejvíc. Svoje dívky ovládá, i když pokaždé úplně nespolupracují. Vystihne přitom jednu dost zásadní věc, která neplatí zdaleka jenom pro Kirka: "Kapitáni lodí jsou už ženatí, děvče. Se svými loděmi. Jen se zkus postavit mezi něj a loď." K tomu pár zajímavých detailů: Uhura pořád ještě ve žlutém, písečná myčka, kulaté karty a psychologická metoda, co ve vteřině funguje jako rtěnka a oční stíny.

Podíváme se, co tentokrát zbylo ve skladu... kostýmy po natáčení gangsterky. No a je tu planeta kontaminovaná tímhle způsobem. Co s ní? Ono to nějak půjde a nakonec je to i docela vtipné. Včetně řízení auta: "Kapitáne, jste skvělým velitelem lodi. Ale jako taxikář máte mnoho co dohánět."

Le Mans nemá s klasickým filmem moc společného. Steve McQueen si při jeho vzniku nezakládal ani tak na artu jako spíš na autentičnosti. Automobilové závody miloval, a tak pro něho bylo hlavní zachytit jejich podstatu. Režisér John Sturges, který s McQueenem už natočil "Velký útěk" a "Sedm statečných" a měl být režisérem i zrušeného projektu "Den šampiona", tu nevydržel. Peter Samuelson (production manager snímku) důvod popsal takhle: "Steve, jehož produkční firma film realizovala, opravdu nevěděl, jak se takový film dělá. Jak se tvoří scénář... Myslím, že pro Johna Sturgese to muselo být strašné." - Steve McQueen: Ztracený film (2020)   Takže Le Mans vypadá spíš jako dokument. Kromě úvodní, víceméně němé retrospektivní scény dostanete informace většinou jen v podobě hlasatelova komentáře. Dramatická hudba, výborná kamera a střih, skvělá atmosféra závodu z přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Další děj skoro chybí. Na trať se vrací závodník, který tu před rokem havaroval, jinak jde vlastně už jen, jako u sportovního přenosu, o souboj jezdců a samozřejmě i jejich mechaniků. Milostná linka tu sice je, ale načrtnutá velice úsporně; jenom tak, aby podtrhla celek. Dialogy se objeví jen vzácně a moc na sebe nanavazují. Přesto se tu najdou hodně silné momenty – hlavně záběry z havárií, nebo když pak ostatní auta projíždějí kolem, protože pro ně závod pokračuje. Naznačený Michaelův vztah zdaleka nepatří k obvyklým hollywoodským romancím  a dokonce ani výsledek závodu není předem jasný.

Dost jsem přemýšlela, jestli dát v hodnocení čtyři nebo pět, protože těch zdejších 90% sedí dost přesně. Takhle –  když se trochu porozhlédnete po internetu, zjistíte, jak už tu pár lidí psalo, že jde oproti skutečnosti o mírně upravenou verzi. Kromě jiného ve prospěch Shelbyho; vždyť Miles tu záležitost záležitost nebral s takovým klidem a odnesly to jeho sluneční brýle (Formule.cz - Skutečný příběh Le Mans 1966 - 3. část  a Film Le Mans '66: Rozebrali jsme, co je pravda a co si scénáristé vymysleli - Autoweb.cz).  Dala by se brousit psychologie postav, být historicky přesnější nebo přihodit zmínku o jezdci, se kterým se Miles při závodu v Le Mans střídal (Dennis Hulme), ale prostě... Bale byl skvělý a je to jeden z těch filmů, co si dokáží člověka opravdu chytit. Tohle se zdaleka nedá říct o spoustě jiných kousků, třeba i vysokorozpočtových, jenže na efekt jenom vypočítaných.

Známá a komerčně úspěšná úspěšná píseň, nicméně těch pět hvězd v hodnocení dávám hlavně za dojem z obrazu. Hudba je tu spíš doprovodná záležitost.

Jeden z opomíjených ST příběhů. Odehrává tentokrát jen na lodi a vychází ze známé řecké báje o Meduse. Medusané nejsou humanoidé a jejich vzhled se popisuje jako ošklivý. Pohled na ně – nebo spíš energie, kterou vyzařují – ničí člověku mysl. Přesto je možné se s nimi telepaticky domluvit a jsou ochotní ke spolupráci. Jeden z nich, velvyslanec Kollos, se vrací domů na palubě Enterprise. Doprovází ho jeho lidská tlumočnice, krásná a inteligentní doktorka Miranda Jonesová. Jenže mezi těmi dvěma zdaleka není všechno ideální, což vede k vážným potížím včetně ohrožení lodi. V téhle epizodě uvidíme kromě jiného IDIC – vulkanský symbol nekonečné rozmanitosti. 90%.

To, co nejdřív vypadá málem jako komedie, se později dost nepříjemně vrátí na zem. Závěr kromě těch pár šťastlivců už podepírá vlastně jen hudba a Steve McQueen. Myslím, že dnes už by tenhle příběh o skutečném útěku ze zajateckého tábora nikdo tak nenatočil (styl částečným odlehčením tématu trochu připomíná, jak se k nebezpečí stavěli Butch Cassidy a Sundance Kid). Necelých dvacet let po válce si ale lidé asi potřebovali připomenout odvahu tímhle způsobem. Herecky výborně obsazené a vyvážené, hlavní roli nemá vlastně nikdo.

Steve McQueen byl velkým fanouškem automobilových závodů a sám se tomuto sportu věnoval. Měl být proto obsazen do hlavní role ve filmu "Den šampiona". V případě dokončení to mohl být mimořádný snímek, jenže ho nakonec pohřbilo zdržení v konkurenčním boji s Grand Prix. Kvůli tomu Jack Warner, prezident Warner Bros, už rozběhnuté natáčení zastavil. Je vcelku zajímavé podívat se nejen na archivní záběry, ale i na to, jak vypadá bitva o úspěch mezi filmovými studii na stejném poli, dokonce s tím, že oba režiséři vyšli ze stejné knižní předlohy (Krutý sport od Roberta Daleyho). McQueen byl ze zamítnutí projektu velice zklamaný, což si později aspoň částečně vynahradil v Le Mans. Kromě autenticity, kterou měl být zrušený film výjimečný, se do Le Mans přeneslo i několik vět z původního scénáře popisujících způsob myšlení a motivaci závodního jezdce.