Dvojirakri

Malý zavalitý hrbatý Belgičan, který úzkostlivě dbá na svůj zevnějšek, čistotu, gentlemanské chování, každodenní rituály, vyhýbá se jakékoli možné fyzické námaze, nesnášející sport, zkrátka ukázkový asexuál 30.let středu Anglie. Přesto dokázal tento, v provedení fantastického Davida Sucheta, okouzlit nejednu generaci diváků kteří chtějí něco jiného než bezduché střílečky a honičky v autech současnými velkoměsty. Na stejné výši jako herecké výkony zmíněného musím postavit výpravu a také ty nádherné účesy a róby, jimiž se honosí krásné dámy prakticky v každém díle! Jaký to rozdíl oproti dnešní nudné módě! Odhadnout pachatele je často téměř nemožné, a tak to má u správné detektivky být! Agatha Christie's Poirot je televizní perlou svého žánru!

Upřímně, nebýt tohoto dokumentárního seriálu, neměl bych možná dnes co poslouchat. Jsem ročník ´87 takže jsem dobu kterou pokrývá nezažil a z kapel které jsou v něm zmiňované dnes už funguje pouhá hrstka. Možná že jsem zaznamenal jeho vysílání už v dobách puberty, ale tehdy mnou cloumaly bandy a žánry populární v té době, četl jsem Spark, valil všelijaký metal a opovrhoval jeho kořeny, inu jako každý mladý a blbý tvor. Časem jsem se ale metalu tak přeposlouchal že už jsem to neunesl a musel "vysadit", necítil jsem se nikdy jako pravá "metla", jen mi ta hudba byla blízká kvůli mým depresivním stavům, neuměl jsem si to ale dát do souvislostí a svoji diagnózu zlehčoval. Stále jsem ale hodně četl, a kdesi se dozvěděl o kdysi populární kapele Flamengo a jejich jediné desce Kuře v hodinkách. Album jsem si stáhnul a jal se poslouchat. Ten den jsem ho sjel ještě asi dvakrát, pak objevil seriál Bigbít a tím se mi otevřel zcela nový svět! Metal byl v mých uších najednou příliš hřmotný, těžkopádný, buranský. Díky Bigbítu jsem objevil takové skvosty o kterých dnešní mladí nemají páru jako třeba Rebels, Progres 2, Collegium Musicum, Blue Effect, Stromboli, Už jsme doma, Krásné nové stroje, atd, atd... Dnes už si metal pouštím jen velmi zřídka. Deprese zmizely. Spark nekupuju.

Když se řekne Cirkus Humberto, vybaví se mi hlavně dvě věci - senzační výpravná hudba Karla Svobody a hladivý hlas vypravěče Radovana Lukavského! Myslím že se zde, narozdíl od jiných koprodukci s Německem, povedl i konkurz zahraničních herců, snad s výjimkou představitelky Heleny Berwitzové. Dalším kladem ságy jsou nádherné lokace. Scénář se nevyhýbá ani "komediantským" předsudkům a okázalým klišé, díky tomu je seriál hodnověrný. Potěší české vlastenectví, momenty dojemné,  tragické i romantické. Zkrátka seriál který má všechno, co špičkový seriál mít má.

"Pane převore Pitle, za několik okamžiků nás opustí starý rok. Povězte, bude možné se v tom novém někde setkat s Bohem, pokud ano, kde konkrétně?" - "Jsou to konkrétně lesy, dvory, budovy." ...a teď si vemte že tato odpověď během 20min dílu zazní třikrát a pokaždé je otázka jiná, a pokaždé vás to roztrhá na atomy. To BYLA Česká soda! Jasně, mladší pokolení to nepochopí, myslí si že jsou dál. Nejsou, jsou jinde. Nám co chápou to takto vyhovuje. Za 5 árijců!

Z dětských let se mi vybavila jen jedna scéna - jak František přinesl Žalmanovi jeho Kralickou bibli. Asi proto, že tím u mě tento seriál v těch telecích letech končil, jakmile vyrostl a děj se z Klementina přenesl do divadla, můj zájem opadl. Vůbec mám problémy se snímky, které se odehrávají v době před vznikem ČSR a jsou z "panské" společnosti. Ale teď, když jsem konečně shlédl tento Filipův seriál celý, napadá mě jen jediné přízvisko, kterým bych ho mohl popsat - KRÁSNÝ. Už jen ty titulky, začínající a končící fotografií a pomalu se odvíjející za tklivé hudby a psané nádherným krasopisem. Samozřejmě herecké výkony, pokud bych měl někoho zmínit tak Jana Pivce a Gabrielu Vránovou, představitelka Márinky je na můj vkus až moc cudná, ale po tom co si František zkusil od toho komediantskýho babince jsem mu to štěstí strašně moc přál. Dochází zde i k jedné veliké kuriozitě: výborný herec Radoslav Brzobohatý, hrající vlastně neherce Františka, je v ději marně namlouván špatnou herečkou Lotty Butteau, kterou hrála vynikající herečka Jiřina Bohdalová, přičemž se během natáčení spolu sezdali. Inu svět, který se rozprostírá na prknech, je někdy tuze zamotaný. Ale, mám dojem, že režisér kalkuloval a proto zakončil dvanáctý díl svatbou a se třináctým počítal jako se zakázaným, jelikož ten je opravdu plný burcujících vět, nesmíme zapomínat v jakých letech probíhalo natáčení! Když vše sečtu a podtrhnu, vychází mi z celkového resumé, že jde o jeden z nejlepších seriálů které tu kdy vznikly a shlédnutí naráz v jeden den, jak se to povedlo díky nemoci mě, je vskutku mimořádný zážitek! Jen bych ještě přidal mírně jedovatou vložku - jaký je to rozdíl ve vnímání vlastenectví, pokud jde o člověka vzdělaného a bohabojného, jako v případě Františka, a ve vnímání lidí, kteří se za vlastence považují dnes...

Ryze český seriál o Češích a pro Čechy! Ústřední píseň je srovnatelná s tou z Chalupářů, každý ji po pár taktech pozná a ví odkud pochází. Štamgasti jsou špičkoví, hlavně průtokový ohřívač Babula mě baví. Jarda Dušek zpoza pípy hází brutální hlášky: "Jo, ty nahodíš pojistky a na Ukrajině přestanou jezdit tramvaje!" Jsou ale ke slyšení i hluboké životní pravdy, třeba: "Ženatý chlap žije jako pes a umírá jako člověk, svobodný chlap žije jako člověk ale umírá jako pes."  Příběhy občas haprují v uvěřitelnosti, ale na to házím bobek. Za pět pěnivých kousků!