džanik

Film dal světu pojem "paparazzi" (množné číslo). Paparazzo se jmenoval Marcellův přítel a fotograf.

Ve Španělsku byl film kvůli cenzuře uveden až v roce 1981.

Producent Dino De Laurentiis do role Marcella navrhoval Gérarda Philipa. Marcello Mastroianni byl podle něj "příliš měkký, rodinný typ“.

Producent Dino De Laurentiis dal od projektu ruce pryč poté, co režisér Federico Fellini odmítl do hlavní role obsadit Paula Newmana.

Slavná scéna ve fontáně “Trevi“ se točila v březnu. Anita Ekbergová vydržela podle Felliniho ve studené vodě bez problémů hodiny jen v šatech. Marcello Mastroianni však musel mít pod oblekem neoprén a přesto mu byla zima - vyprázdnil tedy láhev vodky a ve scéně ho tak vidíme zcela opilého.

Časopisem “Entertainment Weekly“ zvolen 6. nejlepším filmem všech dob.

Clinta Eastwooda (Joe) režisérovi nakonec doporučil jeho herecký kolega ze seriálu Rawhide (1959), Eric Fleming, který byl do role zamýšlen po Richardu Harrisonovi.

Píseň, kterou zpívá Kandži Watanabe (Takaši Šimura) v baru, je "The Gondola Song" (1915). Pojednává o tom, jak by si ženy měly najít lásku, než jim vyprší čas.

James Caan si dal s Johnem Waynem v pauze partičku šachů. Došlo však k hádce, protože Caan obvinil Waynea z podvádění, a zasáhnout musel Robert Mitchum.

Postava herce Aldo Sambrella se jmenuje "Cochelio", což je anglická výslovnost španělského termínu "cuchillo" = nůž.

Hlavní roli mohl hrát i James Coburn (druhá Leoneho volba), byl ale příliš drahý. Hlavní roli odmítl i Richard Harrison (třetí volba).

Latinská fráze, kterou pronáší žena páchající sebevraždu, údajně vyšla z úst umírajícího císaře Hadriána (117 - 138). Hadrián zemřel 72 let po Gaiovi Petroniovi, pravděpodobném autoru "Satyriconu".

Denní scény ve městě se točily v místě natáčení, ale všechny noční ve studiu.

Film byl v Itálii natočen v roce 1964, uvedení v USA se však dočkal až v roce 1967.

Uvedení v USA bylo odloženo z důvodu sporu (porušení autorských práv) mezi filmaři a autory snímku Yojimbo (1961). Akira Kurosawa a Rjúzó Kikušima při vyhráli a získali 15 % celosvětových příjmů a výhradní distribuční práva pro Japonsko, Tchaj-wan a Jižní Koreu. Akira Kurosawa tak na tomto filmu vydělal více než na vlastním Yojimbovi.

Báseň, kterou recituje Mississippi, je skutečná báseň "Eldorado" od Edgara Allana Poea.

Z původního antického románu "Satyricon" se zachovaly pouze nepatrné zlomky 14. a 16. knihy, které nám v dnešní době dávají jedinečnou možnost nahlédnout do tehdejší společnosti, a to zejména díky nejdelšímu zlomku - Hostině u Trimalchiona.

Ve většině scén s běžícím Johnem Waynem vidíme ve skutečnosti jeho dubléra.

Strom, na kterém se věšelo, rostl původně jinde. Sergiovi Leonemu se ale tak zamlouval, že ho nechal vykopat a “přesadit“.

Podle Charlese Bronsona šlo o "nejhorší scénář, jaký kdy četl“.