Morholt

Polský geroj film, který mi, nemůžu si pomoct, občas připomínal bolševickou propagandistickou kinematografii. Kdyby místo Boha dosadili stranu, bylo by to to samé. A podobného patosu máme dost díky americké produkci. i když je fakt, že Poláci jsou zkrátka takoví. Výpravná stránka věci, která vlastně jako jediná stojí za výraznější zmínku, byla naopak na úrovni. Útoky jízdy i pěchoty stály za to, letecký útok nebyl také k zahození a na pozicích se to rvalo pěkně krvavě. Ale to pořád neznamená, že jsem od Hoffmana nečekal mnohem víc. 40%

Po půl hodině jsem to vypnul.

Samozvaní strážci americko-mexických hranic k tomu přistupují férově. Splň test a pustíme Tě dál. Neuděláš ho, smolík - jdeš na náhradní díly. Navíc jako správní humanisté pouští děti a řeknou jim, kudy mají jít. A to je hezké. Ono by možná neškodilo bubákům řinoucím se sem z Asie i Afriky dát nějaký test z evropské historie a ze znalosti alespoň jednoho evropského jazyka, než jim umožníme získat občanství. Ale to by asi odporovalo směrnicím EU. Kvalitní thriller na neustále aktuální téma, který nakonec skončil docela dobře. 70%

Lepší než jednička. Ústředním motivem je generační konflikt, ale stejně jako v předchozích Machrech se nedá mluvit o nějakém ději. Zkrátka hlavní hrdinové se sestěhovali do rodného města a tam blbnou. A blbnou tak, že se těšim na třetí pokračování. 80%

Jedna z největších upírských hovadin vůbec, snažící se přitáhnout diváka na docela osvědčenou značku Fright Night. S tou ovšem nemá vůbec nic společného. Američané oprášili ubohou hraběnku Bathoryovou, naroubovali jí na Draculu, sjednali několik Rumunů, kteří by neuspěli ani jako ochotníci a neštěstí bylo na světě. Tenhle film nemá vůbec nic, kromě umělých nasazovacích zubů. Strašný!

Vůbec mi to nesedlo. Chvilku to vypadalo na vtipné béčko odehrávající se na WC, kde údržbář brání jednu kabinku a snaží se zároveň zachránit i děvče z kabinky druhé, ale humor záhy odešel a zůstala jen sáhodlouhá ubíjející žvanírna. 10%

Ichabold Crane se probral o dvě a půl století později a s ním přišel i jezdec. Místy to formátem připomíná Lovce duchů. Je tu hlavní dějová linie a občas si oba hlavní hrdinové odskočí vyřešit nějaký ten vedlejší paranormální případ, ačkoliv ten vždy nějakým způsobem souvisí s jezdcem. Líbí se mi i ta náboženská stránka věci odkazující na biblické Zjevení sv. Jana a spokojen jsem i s atmosférou. Ústřední herecká dvojice mi sedí tak napůl. Tom Mison jako Crane neustále objevující vymoženosti 21.století je výborný. Hodně dělá jeho oxfordská angličtina. Naopak Nicole Beharie se mi moc nelíbí. Působí na mě až moc nepřirozeně. Potěšilo i pár známějších tváří jako třeba James Frain, Craig Parker či John Cho ve vedlejších rolích. Celkově hodně dobrý 80% zážitek.

Velký bílý muž přivezl kdysi dávno kanackým opičkám kulturu, naučil je jíst příborem, rozšířil šatník, usnadnil získávání potravy a zmodernizoval a zefektivnil hospodářství. Místo vděku se dočkal osočování, únosů a vražd. A tak není divu, že tam Francouzi poslali trestnou výpravu. Bohužel místo aby je několikrát pokropili kulometem a zmasakrovali pár vesnic, snažili se je ukecat k smrti. A když už tedy konečně dojde na nože a pušky, mají z toho zasahující jednotky nečisté svědomí. Měli tam poslat legionáře. Čekal jsem tedy podstatně víc. 30%

Ale jo. Docela prča. Jen mi vadilo to citový vydírání. Chápu, že černí sirotci soutěžící se zlou a arogantní bílou ženskou zkrátka musej vyhrát, ale bez těch slz a výlevů by to šlo určitě taky. Scénář tudíž neni moc nápaditej, ačkoliv se to může zdát, protože hlavní roli hraje máslo. To mi ale nevadilo, protože tu bylo pár ověřenejch jmen, který mě v tomto případě nezklamaly. Asi nejvíc mě bavila Olivia Wild v roli striptérky s pořádně prořízlou pusou. Byla až nehorázně sexy a ty její oči..........ach jo. Jennifer Garner jako nafrněná panička bez špetky sebereflexe byla taky fajn a Jackmanův burnaskej výstup rozhodně nezklamal. Vlastně nejvíc mě vadila ta černá holka, ale zase ne tolik, aby mi film zkazila. Jinak bych distributorovi doporučil, aby se na film nejdřív mrknul, než začne psát hovadiny. 60%

Tři hodiny je opravdu moc, ale i přes natahované pasáže je Vzpoura působivou výpovědí o povstání ve Varšavském ghettu. Na televizní zpracování to má víc než solidní výpravu a zaujme i autentičností bojů, které živořící obyvatelé ghetta vedli s německou přesilou. Dalším aspektem, který filmu přidává na atraktivitě, je áčkové obsazení. Nevím, jestli to byl režisérův záměr, ale obsadit do rolí vůdců povstání dva židovské herce, Schwimmera a Azariu, bylo celkem trefou do černého. Potěší i pár štěků našich zástupců a mě docela překvapila účast Pavla Landovského a jeho dvě věty. 80%