Morholt

Další bojová zložena na válečné stezce, tentokráte z Filipín. První půlhodina byla trošku úmorná, ale pak do toho Lopez docelá šlápnul a bylo se na co dívat. Jednoduchý děj je tu sice slepen trošku kostrbatě a některé střety byly vyloženě samoúčelné, ale tady člověk žádnou sofistiku nečeká. Co se akce týče, tak jsem sice už viděl lepší a jak píše kolega misbos, Reyes není žádná Cynthia a ten kvér občas drží jako prase kost, ale dá se to přežít. Mydlí se to tu, střílí a dojde i na nějaké mučení a to prostě musí stačit. 55%

Nekompromisní střílečka se sice jednoduchým, ale zase ne blbým dějem. Film se může opřít jak o brutalitu, tak o charisma většiny postav, jimž jednoznačně vévodí Gourmetův gangster. Belgičané potěšili. 80%

V podstatě klasická americká antirasistická limonáda, která si tentokráte bere na paškál integraci studentů v severokarolinském Durhamu. Proti sobě tu stojí černošská aktivistka Ann Atwater a jeden z vůdců Klanu C.P. Ellis. A asi ani nebudu moc spoilerovat, když napíšu, že se nakonec chytí za ruce a vkročí k světlým tolerantním zítřků. Nicméně přeci jen to není klasická pročernošská agitka. Bissell se alespoň částečně snaží nedělat z bíle majority výhradně tupé rasisty a občas bylo fajn se dívat na to, jak se obě komunity snaží i přes vzájemnou nevraživost spolupracovat. Herecky mi to sedlo tak napůl. Rockwell podal standardně solidní výkon, ale Taraji P. Henson mi lezla nebetyčně na nervy. Já chápu, že asi zahrála to, co měla, ale v jejím podání byla Atwater rozeřvanou opicí a s těmi mám obecně problém. Celkově příjemné nic proti ničemu. 60%

Pod jménem Osvětim si můžete představovat co chcete, ale tamní hrůzy si uvědomíte až ve chvíli, kdz projdete táborovou bránou. A totéž platí pro Simonischekovu postavu. Samozřejmě že ví, co obnášel holocaust a tuší, co dělal jeho otec za války, ale plně si to uvědomí až ve chvíli, kdy návštíví místa, kde se to všechno odehrávalo. Menzel pak slouží jako průvodce a prvek, který celý příběh uceluje. Co se týče odlehčeného tónu, tak ten je zcela účelový, protože bez něj by vyprávění nemohlo zvážnět a vytratil by se kýžený kontrast, ale i z tohoto pohledu to funguje. Jako bonus beru kapku slovenského sebemrskačství, které ale mohlo být trochu intenzivnější. Jediné, co zamrzí, je Herzova absence. Role žida Aliho byla psaná vyloženě pro něj a věřím, že v by svého hrdinu dokázal ze zřejmých důvodů podat mnohem sugestivněji. Nicméně Menzel to zvládl velmi solidně, pokud nepočítám příšernou slovenštinu. 80%

Jednomu z členů ortodoxní židovské komunity zemře žena a jeho užírá myšlenka na to, co se s jejím tělem stane po smrti. Za pomoci vysokoškolského profesora se to rozhodne zjistit. Ústředním motivem je vyrovnávání se se ztrátou, ale díky specifické charakteristice hlavního hrdiny i jeho obsesi to působí svěže. Nicméně to je zároveň kámen úrazu, protože ne každý to překousne. Mě to díky mé slabosti pro vše židovké sedělo a bavil mě i výborný Géza Röhrig v hlavní roli, jemuž zdatně sekundoval neméně dobrý Broderick. 75%

Za něco málo stál začátek a trochu i konec, kde ta hra na Tarantina částečně vyšla. Ale to všechno mezi tím je pomatená sračka, při jejímž vymýšlení Owen přechytračil sám sebe. Fakt nechápu, co vede herce jako Oldman, aby se upsal ke spolupráci s tímhle režisérským koštětem. 10%

Matka s dcerou se přestěhují do vidlákova a krátce na to se holka ztratí. A tak jí všichni hledají. Nic víc. Bezkrevné, nudné a aby toho nebylo málo, režisér se ani nesnaží zavést diváka na slepou kolej a hned po zmizení de facto ukáže na viníka. Korunu tomu nasadil rádoby vypjatý závěr, který byl spíš k smíchu. Herecky také nic moc a představitelka matky je zralá na ránu hned od začátku. 15% a to jen proto, že z Kanady už přišly mnohem větší hrůzy.

I když se sice nejedná o milionový nápad, nevypadalo to zase tak špatně, ale bohužel ne vždy se oba žánry podařilo sladit dohromady. Občas ty písničky přebývaly, jindy zase chyběly a možná by neškodilo obsáhnout víc hudebních stylů. Co se zombíků týče, tak tady se jednalo o solidní standard, což se dá říct i o gore. Největší doménou je ale obsayení, které vyšlo na jedničku a na Ellu Hunt se mi stačilo jen dívat. Žádný zázrak, ale na solidní průměr to stačí. 55%

Octavii Spencer jsem vždy bral jako černošskou obdobu Antonie Nedošínské a byl jsem docela zvědav, jak si poradí s rolí psychopatky. A zklamán jsem nebyl. Zbytek castingu, i přes pár provařených jmen, se příliš nepředvedl a partička studentíků byla vyloženě na pěst, ale s tím člověk tak nějak počítá. Každopádně největší průšvih je, že film prostě a jednoduše nudí. Než se Taylor propracuje k meritu věci, tahá diváka skrz úmorné party, nicneříkající dialogy s rodiči a občasnými flashbacky, které by měly postupně odhalovat celý příběh, ale příliš nefungují. Něco opravdu zajímavého se začne dít až v poslední cca dvacetiminutovce, ale to člověka z letargie už moc nevytrhne. 30%

Snaha vypustit do světa kontroverzního superhrdinu už tu byla nesčetněkrát, ale pokud mě paměť neklame, tak to nikdy nebyl sebestředný hajzl, pro nějž bylo pomáhání lidem jen nutným zlem vylepšující jeho PR. A tady je v zájmovém kroužku podobných parchantů hned několik a nechávají se řídit kariéristickou a mocichtivou potvorou. Proti nim stojí sebranka žoldáků a jeden ňouma, kteří mají k ideálu také daleko, ale když už nic, přišli alespoň s nejujetějším nápadem, jak oddělat zdánlivě nezničitelného supráka. Asi nejoriginálnější žánrovka vůbec, která se s ničím nesere a nejde daleko jak pro nadávku toho nejhrubšího kalibru, tak pro vypálené bulvy či utrhané končetiny. Ennisův rukopis je znát i tady, takže není nouze o smysluplné dialogy a parádně napsané postavy, které vzdor výše zmíněnému nejsou zase tak černobílé, jak se může zdát. Jedním slovem pecka se spoustou nezapomenutelných scének, která, doufám, neskončí jen u dvou řad. 100%