Morholt

Lucky Luke s Terencem Hillem mě nijak neoslovil, ale určitě to bylo koukatelnější, než tenhle škvár. Humor se nekonal, herci špatní. Jediné, co se mi líbilo, byl mluvící kůň, který po hříchu dostal příliš málo prostoru a scénka, kdy Luke rozměňoval bankovku. Ale to je na hodinu a třičtvrtě strašně málo.

No nebylo to sice tak debilní jako dvojka, ale pořád je to průměrná fighterská záležitost jeanclaudovskýho ražení, přičemž bitky JCVD měly k realitě blíž a to byly hodně přitažený za vlasy. Tady ten baletící Kolumbijec a Scott "už od mala piluju otočku" Adkins vzbuzovali spíš smích. Ale byla tu moje oblíbená capoeira, Hristo "Pilát" Shopov a hodilo mě to na chvilku záptky do časů Double Impact, takže za mě 50%.

Překonat všechny překážky a dojít ke svému vytouženému cíli. Kolikrát už jsme tohle viděli a ještě uvidíme? V čem se liší od ostatních Billy Elliot? Vlastně ničím. Snad jen v tom, že nechce být boxerem, ale baleťákem. Ale jinak? Emoce, na kterých podobné filmy participují, tu z mého pohledu chyběly a že bych hrdinovi zrovna fandil, to také říct nemůžu. A tak za nejlepší scénu považuji policejní naháěčku na bratra hlavního hrdiny a líbilo se mi i herecké obsazení v čele s Jamiem Bellem. Ale nebylo to prostě ono. 50%

Francouzské školství bude zřejmě brzy stejně mizerné, jako to americké. Ovšem Francie si za to může sama svojí otevřenou imigrační politikou. V jedné třídě se pak sejdou děti ze všech kontinentů, různých kultur a tím i různých zvyků. To pak vede k tomu, o čem Mezi zdmi pojednává. Jakkoliv má ale film vysokou úroveň, nemůže ho náš člověk tak úplně pochopit. Jistě, i naši žáci jsou drzejší než dřív a učitelé mají v lecčem svázanější ruce, ale vzhledem k tomu, že já chodil do školy v dobách, kdy měla soudružka učitelka vždycky pravdu a pohlavek se nepovažoval za nepřípustný, často jsem nechápavě koulel očima. Snad se něčeho podobného u nás nikdy nedočkáme. 80%

Naprostá klasika. Narozdíl od většiny dokumentů i dramat o Norimberském procesu se tento nezabývá soudem s nacistickými pohlaváry, ale se čtyřmi představiteli justice a pokládá otázku, zda, kromě morálního selhání, jsou vinni i před zákonem. Výbornému hereckému obsazení dominuje Maxmilian Schell v roli obhájce Ernsta Janninga. 100%

Originál neznám, ale jak znám Seveřany, byl dozajista ještě roztahanější, než remake, takže si ho ani nebudu pouštět. Mrazivá atmosféra, pár povedených upírských scén či solidní výkony obou dětských představitelů naprosto devalvovala neskutečná táhlost, která mě nutila po většinu filmu zívat. 30%

Hluboká sonda do oddělení "dětské" policie, která se ale neomezuje jen na aspekty policejní práce, ale nabízí pohled i do soukromí členů tohoto útvaru. A to bez příkras. To, s čím se tito policisté každý den setkávají na nich zákonitě musí zanechávat stopy, které si sebou přinášejí do svých domovů, protože v tomto případě práce od soukromí oddělit nelze. Několik naturalistických scén jsem těžko rozdýchával (porodnice, černoši, feťačka). Samotný závěr vás pak rozesmutní a naštve zároveň. 90%

Pořádně zamotaná záležitost, která si s člověkem pohrává a napíná ho, aniž by mu dala pořádné vodítko k tomu, kdo za tím vším vlastně je. Závěrečné vysvětlení se pak může leckomu zdát překombinované, ale já jsem s ním byl spokojen. Tak jako s celým filmem. 80%

Efekty překvapivě na úrovni, atmosféra taky slušná, ačkoliv občas jí až příliš kazila sekající kamera, ale děj byl plytký a herci do jednoho naprosto šílení. Slabota. 30%

Další z filmů ukazující odlišné vnímání světa, jak ho vidíme my a jak islámská společnost na bílzkém východě. A také další z filmů, který donutí člověka pěnit vzteky. Bez zbytečných kudrlinek, realisticky a naturalisticky podaný tragický příběh muslimské ženy, která se nechtěla rozvést a proto musela zemřít. Scéna s ukamenováním patří k tomu nejstrašnějšímu, co jsem kdy ve filmu viděl. 90%