svorad

Už u dalšího filmu Lars von Triera mám pocit, že po celý film brilatně rozvíjí jakousi myšlenku jen proto, aby ji nakonec elegantně shodil nebo si z ní udělal legraci.

Ano, film má "klasický", několikrát použitý, model odpovídající hollywoodkému tháku (což je asi hlavním důvodem, proč dávám čtyři a ne pět hvězdiček), ale ani náhodou nejde o lacinou agitku, vše má svůj smysl. A ta Pandora ...

Lars von Trier si s divákem hraje už hned od začátku. Jako by pokoušel neurčitými, jen naznačenými, kulisami, a i když má tento prostředek svůj účel - právě neurčitost, modelovost prostředí, vytváří jakýsi dojem, že režisér zkouší, nakolik se podaří divákovi i přes tuto absenci proniknout do příběhu. Zároveň, jako by celým pojetím vysmíval Dogmatu 95 (i když to byl jen můj dojem, jistě ne záměr). Ovšem nic z toho neubírá vyprávění na originalitě a propracovanosti, i co se myšlenek týče.

To, co mě opravdu bavilo, bylo magicky poetické zpracování mísené se situační komikou a výborně zahrané postavy. Někdy nelogický děj naopak nudil, nečím nepřekvapil, a celá pohádka skončila tak nějak ...zkrátka aby to všechno dobře dopadlo (a přitom začátek byl tak silbný).

V pravdě velmi neotřelé, ovšem tolik nelogičností a v takovém podání je i na pohádku moc.

*SPOILERY* Kromě ovlivňování násilím (už jen samotná rvačka Stallova syna se spolužákem) je v tomto filmu zvláštní i závěr, kdy se musí hlavní hrdina s minulostí vypořádat stejným způsobem, jaký byl pro něj v oné minulosti "denním chlebem" a od kterého se chce odprostit. No a pak také samozřejmě to, jak se skutečnost, která je nám celou dobu prezentována jako pravdivá - myslíme si, že si Stalla s někým opravdu pletou - obrátí v tu pravou, úplně jinou.

Stylové zakončení série, se vším, co pro Rockyho bylo typické.

Na tu dobu výborná nápaditá loutková animace.

Můj komentář v článku: http://svobodaradim.blog.idnes.cz/c/108859/Vypravej-mi-o-velmi-krehke-ordinaci.html

Moderněji natočená celkem slušná žánrovka se všemi typickými znaky a kliše. Nic víc a nic míň.