zdeny99

Jindřich Polák uměl natáčet filmy. Především rodinné komedie, na které se dá dívat i v dnešní době. Tato je toho jasným důkazem. Je o malé Kačence, které starej děda Svoboda z nemocnice odkáže strašidelný dům v Prátru. Při prohlídce je krásný, děsivý, figuríny jsou parádní. Pak z nich tři oživnou, Svatopluk Beneš jako magický doktor Caligari, Eva Vejmělková jako jeho médium Elvíra a Jiřina Bohdalová jako čarodějnice Berta měnící se ve psa. Je doplňovaly dvojice Schmitzer - Pehrová jako rodiče Kačenky, kteří hráli velice lidsky a dvojice Nový - Jandák coby gauneři, kteří místo domu hrůzy chtějí kasino. [8178. hodnocení, 73. komentář, 54%]

V podstatě jsme normální je volné pokračování filmu PÁTEK NENÍ SVÁTEK. Svým způsobem se dá brát i jako samotný film, jelikož příběhy na sebe vůbec nenavazují. Máme tu jen znovu známé tváře, věčně utrmáceného otce (Petr Kostka) a jeho věčně urejpanou manželku (Jorga Kotrbová) a jejich dvě holky. Charaktery manželů se nemění, možná jen u manželka je ještě o něco víc ukecaná a protivná. Manžel dostal vyšší místo a stále jí to nestačí. Zatímco ona chce opustit holičství a pracovat na vlastní noze, což je jí ihned vytýkáno kvůli životu v komunismu. K tomu všemu touží po baráku, a tady mi již něco nesedělo. Vždyť v minulém díle stavěli? To ten rozestavěný dům prodali nebo co? Její věčně "moralizující" kecy svého manžela téměř přivedou na scestí. Mě osobně už její kecy také moc sraly a líbila se mi tak jen první hodina, pak už to bylo vysilující. [2049. hodnocení, 56. komentář, 54%]

Poklidná čsl. komedie pro nedělní odpoledne z dob normalizačních sedmdesátých let, kdy každý dělník byl součástí jednoho velkého celku a po práci si stavěl barák nebo sázel zeleninu na zahrádce. To je příběh i rodiny Novákových.... Věčně utrmáceného otce (Petr Kostka), který nemá na nic čas a doma jej sere remcavá manželka (Jorga Kotrbová), na kterou si i po letech myslí jeden namyšlenej frajer (Jiří Kodet). A k tomu holka v pubertě (Magdalena Reifová), co myslí na vdávání. K tomu malá role Laďky Kozderkové, nasoukané do šatů, které jsou jí tak o tři čísla menší. Je to tak jednoduché, čitelné a zároveň humorné, že i po více jak 40 letech se na to dá stále koukat. [2910. hodnocení, 94. komentář, 60%]

Svižná, přímočará a díky tomu i koukatelná detektivka, ve které Polák dokázal, že uměl i detektivky a nejen filmy pro děti. Ačkoliv ty mu přece jen šly o něco víc... Marek Perepeczko je tady ukázkový záporňák a Arabela s Xénií byly až moc naivní, že mu naletěly. Vždyť on jim to sám tak dlouho vyprávěl v tom náklaďáku a ony z něj měly ještě prdel... A trambus, ačkoliv byl už hodně starej, tak byl nádhernej. [7206. hodnocení, 200. komentář, 64%]

Normalizační blbost natočená tak, aby se líbila divákovi. Už to herecké složení je normalizačně lživé. Copak vy jste někdy viděli, aby takový holky dělaly ve skladu? A ještě k tomu ve věku od 16, přibližně do 20 let? Ty sedí ve škole a myslí si, že budou managerkami, sekretářkami a když přece na to nemají, tak vezmou práci v nějakém obchodě s oblečením. Ale ve skladu, to opravdu ne. Ale je to tak točené, aby se bylo na co koukat a s tím je spjatý celý tento příběh. Ovšem i ten mi přijde dost ujetý. Copak takový holky pláčou nad tím, že je nikdo nechce nebo že ji opustil chlap kvůli dítěti? Spíš obráceně pláčí nad tím, že nestačí odhánět chlapy. Ale možná před 50 lety to trošku pravda byla. Kromě toho se mi nepozdával i ten sklad. Talíře uložené v rezavých gütterech, které nejsou ani zabalené a ničím označené. Tohle opravdu s praxí nemá vůbec nic společného. Co by na to řekla hygiena a agenda skladu? A stejně i to, že jedna z dívek má v pracovní době mimino na směně? Holky z porcelánu jsou prostě nereálnou normalizační kravinou, na kterou se ovšem dobře dívá. [8705. hodnocení, 178. komentář, 58%]

Zfilmovaný příběh Zdislavy z Lemberka mi nabídl, to co jsem od takřka očekával. Že bude chvílemi fascinující a chvílemi zdlouhavý, a to se také stalo. Fascinující se tím reálným pojetím, které ukazuje chudý až bídný život lidí 13. století. V jaké nouzi žili, neznali nic jiného než jen špínu, nemoci, hlad a morové rány. Jedinou spásu hledali v Bohu a ve Zdislavě. Ta jim pomáhala celý život jako Ježíš Kristus, ale sama umřela po svých třicetinách. Jak to řekl ve filmu Boris Rössner: "Všem jsi pomohla. Sobě jsi nepomohla." Úchvatné bylo vyobrazení Lemberku 13. století, který vypadá jako malá tvrz a dobové reálie masek, výpravy a tomu všemu pomáhá vynikající kamera a podle mě i děj zasazený do chladného počasí, které ještě více nastiňuje mrazivou atmosféru tohoto příběhu. Na druhou stranu jsou tu i sekvence, kdy se tu hodně mluví, což je hodně na škodu a film tak má svá nudná místa. [1305. hodnocení, 54. komentář, 65%]

Pokus o artovou moderní pohádku podle mého se těžce minul účinkem. Dost často jsem si říkal, co nám to ti filmaři chtějí říct anebo zda na něčem nejedou. Ten pohádkový fantazy svět byla fakt fantasmagorie. Takhle splácat pohádkovou říši (perníková chaloupka, o veliké řepě, červená Karkulka, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Sněhurka a sedm trpaslíků) s artovým pokusem (barokní dětský ples a především ta pedofilní rajská zahrada nahatých dětí s žirafy, slony, želvami a papoušky) v nesourodý chaos se podařilo opravdu jen Kovalovi. Do toho ještě narval Malého prince a v závěru jako by věděl, že je to už trapnost nad trapnost, tak pomocí zápasu s chobotnicí odkázal na trapné snímky Eda Wooda, konkrétně na film NEVĚSTA MONSTRA. Ať se podívá na Vorlíčkovsku Arabelu, jak se dá geniáně představit celá pohádková říše. Ale i tak bych našel dobré stránky této lyricko-epické pohádky. Tou první je hlavní role samotné Hrubé Skály a Hruboskalska. V jednu chvíli jsem tam zahlédl i Valdštejn a ty Čertovské hlavy u Mělníka také potěší. Výprava se opravdu povedla, a to se ještě natáčelo v Německu. Na téměř 40letou Janu Andrsovou, matku dětí, byl také pěknej pohled. [2900. hodnocení, 71. komentář, 52%]

Jak je Labakan starý, tak je dobrý. Mě se osobně velice líbil a byl pro mne obrovským překvapením. Tím, jak je jednoduchá a průhledná, je krásně koukatelná i pro nemilovníky pohádek Tisíce a jedné noci. Češi si to udělali podle svého, vyrazili do Bulharska, které mělo suplovat Persii a vznikla nádherná, ale bohužel opomíjená pohádka. Eduard Cupák coby titulní záporná postava byl geniální. Vedle vypadal opravdový princ, budoucí Limonádový Joe Karel Fiala, ještě mnohem zoufaleji než, jak vystupoval. Jejich zkouška o dokázání, kdo je pravým princem, je podle mě jedním z nejlepších soubojů v českých pohádkách. Navíc pobaví i spousta hlášek, mezi kterými vyniká: "Aby tě Alláh potrestal." a především "Aby tě Alláh honil po poli!" [1898. hodnocení, 57. komentář, 51%]

Starej chlap (Josef Abrhám) přijede z Mexika se svojí mladší manželkou a dcerou do Čech. Účelem má být, aby dcera díky lázním otěhotněla. Jenže skutečným důvodem cesty je, aby se po letech sešel se svojí starou láskou (Libuše Šafránková). Na oko se to tváří jako česko-mexický pokus o LÁSKU NEBESKOU, ale ve skutečnosti je to pouze komerční nudná sračka, která by si mohla podat ruku s latinskými telenovelami. Pointu to nemá, scénář je hrozný, příběh nudný. Celé to alespoň zachraňuje pěkná kamera s nádhernými záběry na pražské památky a vcelku příjemná vánoční atmosféra. [2843. hodnocení, 168. komentář, 42%]

Celé se to točí o té nádherné tvářičce Danuše Klíchové, po které každý chlap touží a chtěl by ji mít pro sebe. Naopak starý báby jen na ni jen ze závisti nadávají. Bohužel nejkrásnější je stejně ta fotka ve zdejší galerii, jelikož tohle má na sobě jen pár vteřin. Jinak má na sobě jen plesové šaty z 19. století. [13. hodnocení, 1. komentář, 68%]