Stefi_836

V čase 22:28 se na silnici objevuje špatně smytý přechod pro chodce, který by správně neměl být ve filmu vůbec vidět, protože za druhé  světové války se ještě vodorovné označení přechodů nepoužívalo. První „zebry“, tak jak je známe dnes, se začaly na silnicích objevovat teprve až v roce 1952.

Herečka Eva Josefíková prozradila, že stav beztíže simulovali tím, že byli zavěšeni na lankách, která se v postprodukci vyzmizíkovala.

Filmaři v seriálu herečce Janě Plodkové abnormálně zvětšili prsa. Nijak jí to ale neponížilo, naopak si natáčení užívala, protože tak velké nikdy neměla a navíc jí imponovalo to, že na zvětšené poprsí kolegové zírali. „Nikdy jsem to nezažila, co se týče fyzických proporcí, takže i když ta prsa máte umělá a máte je na sobě, ti chlapi se prostě koukaj, to byl pro mě zážitek, protože jsem to nikdy nezažila, bylo to poprvé, kdy se mi chlapi dívali na prsa a ne do očí.“

Když se Jo Cavalier (Jean-Paul Belmondo) chystá převzít štafetu v podobě olympijského ohně, tak v popředí mezi diváky stojí v čase v 25:28 pohledný mladík, který má ocelově šedé sako, černou kravatu s bílým šikmým proužkem a rovnými tmavšími lesklými vlasy ulíznutými na patku. Jo Cavalier v čase 25:38 stojí přesně na úrovni mladíka a vystartuje s ohněm z tohoto místa. Pak uběhne určitou vzdálenost, proběhne zatáčkou a zastaví se, aby pochodeň předal náhodnému přihlížejícímu v davu. V tomto okamžiku je ale opět v záběru ten samý mladík, který byl v davu, když od něj Cavalier odstartoval.

Dáma se neustále rozčiluje, že jí ti dva vyrušují, když píše důležitý dopis do Táráringapatámu. Ale pokud si film stopneme v čase 11:42, tak si může přečíst, že Stella Zázvorková napsala úplný nesmysl, protože na papíře stojí: „Pálím tedy často!? Hihihi!!! Přála bych si držet od Vás opět něco tak poutavého! Zda-li? Bláhové sny, které mnou zmítají jsou jako vlny okeánu, který nás dělí.“

V čase 38:05 se zlodějka (Uršula Kluková) zeptá, jestli se už s průvodcem (Petr Nárožný) náhodou někde nesetkali. Ten jí odpoví, že určitě ne. Ve skutečnosti se ale spolu setkali v prvním díle Šéfe to je věc! (1982), kde si v čase 12:30 domlouvali kšeft s valutami a Pepan (Petr Nárožný) se na ni snažil ušít boudu.

Když v čase 36:50 zoolog Marshall (Hans Strydom) dělá otvor do podlahy, protože medojed prokousl pravou pneumatiku, je otvor správně na pravé straně ve směru letu. Ale ve vzduchu v čase 38:09 a 38:44 je pak vidět, že otvor je na levé straně ve směru letu. A v čase 39:17 je pak zase vidět zpátky na pravé straně.

V čase 51:23 bere voják do ruky kompas a druhý se ho ptá, jestli ví, k čemu je na druhé straně zrcátko. Zrcátko slouží k nouzové signalizaci: aby se o člověku lidé dozvěděli, když se ztratí. Pomocí odrazu slunečních paprsků dává na dálku vědět o své poloze letadlům, lodím nebo lidem na horizontu.

V čase 46:40 se na stěně objeví elektrická rozvodná skříň maskovaná erbem a umělohmotné elektrické vypínače, které se v té době nevyráběly a ve filmu se navíc svítí petrolejovými lampami a svíčkami. V časech 15:47, 15:53 a 46:22  se objevuje vedení poplašného zařízení budovy a v čase 16:25 je ve zdi kulatá elektrická krabička.

V bytě Harryho Hinklea (Jack Lemmon) visí na zdi obraz „Whistlerova matka“ (čas 58:38). Ten samý obraz je hlavním předmětem filmu Mr. Bean: Největší filmová katastrofa (1997).

V čase 00:44:11, když Indiana (Harrison Ford) přijede autem do Salzburgu do hradu a promočený předstírá před komorníkem, že si přijeli s asistentkou prohlédnout tapisérie, je vidět ve svislé dveřní škvíře, jak venku za dveřmi někdo proběhne ze štábu.

Když v čase 00:43:29 zvoní telefon, Oscar (Walter Matthau) drží v ruce bagetu a chystá se do ní zakousnout, ale v okamžiku, kdy kolega telefon zvedá, Matthau píše oběma rukama na stroji a bageta nikde vidět není. V dalším okamžiku už bagetu zase drží a na stroji vůbec nepíše, ale sleduje zápas.