Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Animovaný
  • Akčný
  • Dráma
  • Krimi
  • Komédia

Recenzie (60)

plagát

Demon Slayer: Kimetsu no Yaiba - To the Hashira Training (2024) 

Ne, že by mě některé části nebavily, ale jako film to prostě nefunguje. Je to 5 epizod seriálu a ne film. A podle toho to taky hodnotím. Celkově jediné akční scény co tu byly jsme z většiny viděli už v seriálu a pak jsou tu navíc hlavně random komické momenty. Vůbec se to tento kontent nehodil do filmového zpracování. Víc se mi to rozebírat nechce. 6/10

plagát

Nimona (2023) 

Jeden z nejhorších filmů co jsem za dlouhou dobu viděl. Nevím jak je to možný, že to má tak dobré ohlasy. Fakt ať hledám jak chci, tak nemůžu najít jediný klad. Podstatě jen směsice nejvíc klišé hlášek, scén, linek a charakterových oblouků co mě napadnou a ještě k tomu opravdu špatně provedené. Prvoplánové, jednoúčelové a z humoru jsem fakt měl během filmu úzkosti a to nepřeháním. Plošší charaktery už člověk snad ani vymyslet nemůže a všechno víte už 2 hodiny dopředu. Animace a vizuál připomíná youtube pohádky pro děti ve stylu binga jen s více detaily. Ze všeho jde cítit prvoplánový účel na rozesmání dětí. Netflix sice píše 10+, ale pokud má vaše dítě přes 10 let, tak bych váhal jestli mu to pustit. Ideální věk tak 6-10 max. 15% za pár scén, které se aspoň trochu blížili průměru.

plagát

Tengoku daimakjó (2023) (seriál) 

Hrozně fajn seriál, kterému bych klidně dal 5 hvězd nebýt linky z akademie, která prozatím tahala za slabší konec. Ale vidím tam dost potenciálu do další série, kde by se to mohlo vše vysvětlit, zaplnit mezery a tím mi i tu první sérii povýšit o úroveň výš.

plagát

Avatar: Legenda o Aangovi (2024) (seriál) 

Zatím jsem v polovině a mám toho tolik na srdci, že se musím vypsat už teď. Casting 50/50, vizuál trochu moc digi, ale dá se to pochopit a hudba skvělá. Akce nic moc, nepřehledná se spoustou střihů. Charaktery to trochu mění a úplně mi to někdy nesedí. Sokkův humor je často dost na sílu a není to tak přirozené, ale jeho cast mi narozdíl od ostatních lidí příjde jako jeden z nejlepších, Aangovi nedokážu uvěřit nic a určitě z něj necítím to spojení dětskosti a moudrosti. Iroh skvělý, Azula zatím nic moc, Zuko mi ze začátku nesedl, ale začínám si zvykat, Jett skvělý, Sai taky super. 3. epka má sice nejhorší hodnocení, ale to nejspíš kvůli nespokojeným fanouškům předlohy, protože to zatím udělalo největší změny. Ale za sebe musím říct, že se mi ta epka líbila mnohem více než první 2. První a druhá epizoda se sice držely předlohy dost věrně, ale bylo to urychlené a nasoukané na sebe, příliš mnoho prostřihů a počítalo to s tím, že známe předlohu. Vztah Suki a Sokky mi přišel taky urychlený a chyběla tam nějaká zábrana třeba v podobě, že kluci se nemůžou učit být Kyoshi válečníkem. 3. epka sice nejméně věrná předloze, ale sama za sebe fungovala dost slušně a spojení linek Omašu, Saie a Jetta funguje a samotné linky neztrácí na významu. Ve 4. epizodě mám problémy ohledně adaptace. Bumiho charakter hodně změnili, samotné jeho odhalení bylo odstraněno atd. Dále spojení se Secret Tunnelem mi přišlo dost jednoúčelové a bylo tu hlavně pro fan service a trochu to ztratilo na původním významu, ale zase samo za sebe, když nebereme v potaz předlohu, to funguje docela dobře. Jinak pří té písničce jsem se strašně usmíval. Akce mi přijde, že se ve 3. a 4. epizodě o něco zvedla, ale možná si jen navykám. Dále škoda, že ukázali Ozaie takhle brzo a neudělali to jako v animáku, že ho skrývali většinu času, protože to alespoň přidalo něco navíc takhle jednocharakterovému záporákovi. Pár zbytečných věcí navíc tu také je. Např. ta backstory na začátku nebo předvedení Azuly tak brzo. Nebo třeba změna důvodu proč Aanga přestali mít ostatní rádi. V animáku to bylo mnohem silnější. Na druhou stranu předvedení Irohovy backstory je fajn a emočně funguje dobře a jeho téma je úžasné. Pokud se nepletu je to variace na Leaves From the Vine. Zhaovi určitě chybí to očividné opovržení Iroha a Zuka, ale to je maličkost a nemění to kvalitu seriálu. Uvidím jak se to vyvine, ale zatím jsem tak na 65% s tím, že to pro mě má vzestupnou tendenci a rozhodně chválím jejich snahu spojit více linek dohromady, aby nám ukázali i linky, kterých bychom se nedočkali, kdyby šlo jen o hlavní příběh. Celkově vidět ty lokace v live action je splněný sen. Na konec to zůstalo tak nějak na stejné úrovni až do konce. Akce furt taková kolísavá. Chvíli to vypadá fakt skvěle jak třeba boj mezi Zukem a Katarou, ale pak je tu třeba duel Pakkua a Katary a to byla hrůza. Jinak dějově: u 5. a 6. epizody zase dost pozměnili předlohu a spojili více linek do sebe, ale tady to na mě už nefungovalo tolik jako u Omašu a přišlo mi, že hodně z toho ztratilo původní vyznění. Duch lesa úplně ochuzen, pasáž z Kohem ztratila atmosféru a linka s Rokuem byla naprosto vykastrovaná. Celkově to byl takový mišmaš různých linek a nedrželo to moc pospolu a ani jednu linku nedokázali plně využít. Radši měli něco odstranit a udělat to pořádně. Trochu mě mrzí, že změnili vyprávění o Zukově backstory, a že to zde nevypráví Iroh vojákům, ale je to tu jen tak hozené. K tomu Agni Kai s Ozaiem mi přišla strašná, necítil jsem z toho takovou váhu a i průběh duelu byl zbytečně pozměněn a znehodnotil některé myšlenky. Na druhou stranu backstory posádky si z animáku teď nevybavuji, ale přišlo mi to dost dobré a nakonec to mělo podobný dopad jako v předloze i přesto, že to zpracovali trochu jinak. Rozhovor mezi Aangem a Zukem byl docela fajn, ale necítil jsem ze Zuka tu jeho nerozhodnost a možná až moc ukázali jeho dobrou stránku. A teď poslední 2 epizody. Zase dost urychlené všechno. Hlavně vztah Yue se Sokkou nebo Katary a Pakkua. Pakku mi celkově vůbec nesedl a dost okrouhli jeho charakter. To jak Katara dovedla ženy do boje také nemělo moc dopad, protože to nemělo výstavbu. Dále když Yue mluvila s tátou a řekla mu že je overprotective tak nám to aspoň mohli předtím párkrát naznačit, ale reálně jsme tam jejich vztah vůbec neměli možnost vidět. A tak konec také moc dobře emocionálně nefungoval. Jinak finále bylo slušné a bylo tam několik epických momentů a i akce mi přišla fajn. Ještě jedna věc, která mi trochu vadila v průběhu celé série byla ta, že jsme vůbec neviděli tréninky, a tak schopnost Katary ovládat vodu přišla odnikud a k tomu ani Aang netrénoval ovládání vody což je taky škoda. I přesto, že nejsem ze seriálu nijak extra nadšený, tak jsem rád, že vznikl a mohl jsem se do mého oblíbeného světa zase vrátit z trochu jiné perspektivy a vidět všechny ty lokace je opravdu paráda. Zůstávám na 65%.

plagát

See (2019) (seriál) 

No, mám toho hrozně moc na srdci, tak to snad dokážu nějak zformulovat. 1. Nejlepší role Jasona Momoi co jsem viděl. 2. Akce je absolutní vrchol seriálové i filmové tvorby. 3. Vizuál fakt úžasný. Jak kamera, tak prostředí, tak i masky a oblečení. A to je podstatě všechno ke kladům, protože zbytek byl až neuvěřitelně podprůměrný na tak technicky kvalitní počin. Scénář je úplně mimo. Spousta věcí se děje mimo záběr a působí to, že tvůrci nevěděli jak něco udělat, tak to radši úplně přeskočili a pak nám o tom jen nějaká postava pověděla. Vzdálenost a čas tu nehraje žádnou roli. Vždy, když se má někam dojít nebo na něco počkat, tak se to taktéž co nejrychleji přeskočí a seriál si vůbec nedá na čas a hrne se hrozně zbrkle kupředu. V první sérii to působí jen jako by z toho chtěli nové GOTko a tak první sérii využili jen jako takový prolog, aby co nejrychleji byli v hlavním dění. Celkově 1. série zpětně působí dost zbytečně. Samotný střih mi přišel dost zmatečný a skokový. Jednotlivé scény neměly spád, protože byly příliš krátké a hned nás tvůrci poslali zase do další linky. Často jsme neviděli střed jednotlivých dějových mini oblouků. Vždy se jen řeklo, že se jde něco udělat nebo někam dojít a v dalším prostřihu na tu linku jsme tam už byli. 2. série Měla pořád stejné chyby, ale už to nebylo tak výrazné a více se soustředili na tu pěknou choreografii a epičnost bojových sekvencí, takže z toho nakonec byla dost slušná povrchní zábava. 3. série už zase dělala totální voloviny. Ty bojové scény už byly okoukané a nepředvedly nic nového a vlastně celkově to bylo už dost chudé na nové nápady. I postavy co mě minimálně herecky bavily jako třeba Sibeth, tak ve třetí sérií to bylo už otravné, protože reálně měla být už tak 15 epizod mrtvá podle jejího chování a hlouposti. Ale ukázalo se, že bůh o kterém furt mluví byl ve skutečnosti scénář. Seriál je taky až příliš předvídatelný. Dále to vůbec neumí pracovat s postavami. Chovají se hloupě a často mimo charakter, aby se to hodilo scénáři. Hroty tam jsou jen proto, aby tam ty hroty byly. Dialogy nejsou nic moc většinu času. Často se mi seriál něco snaží vštípit, ale neumí to prodat. Např. o Kofunovi všichni mluví, že je moudrý a přitom jeho rozhodnutí jsou na přelomu mírné debility. Často něco vyčítá Haniwě kvůli zraku, ale pak udělá něco co úplně kontradikuje s jeho přesvědčením. Jeho rozhodnutí jsou úplně povrchní až vyloženě hloupá. Seriál mi prostě nutí myšlenky tvůrců a je z toho cítit kdo je podle nich na správně straně, ale já mám často opačný názor. Dále to vůbec nerozvíjí různé myšlenky a linky. Někde se mluví o rodičích, ale my je za celou dobu neviděli, takže emoce nemůžou za boha fungovat. Nakousnou se různé kmeny nebo společnosti, ale seriál potřebuje jen jednoho z nich a neví jak by je rozvinul, tak pro ně vymyslí tu nejpovrchnější backstory a už o ně ani nezakopne. Náhodně se objevují nové postavy jen proto, že je zase příběh potřebuje. Samotnou premisu téměř vůbec nevyužívají a je to prostě jen zasazení a mohlo by se to odehrávat kdekoli jinde za jiných okolností a fungovalo by to podobně. Podle premisy jsou hlavní Haniwa s Kofunem, ale ve finále se to točí hlavně kolem Momoi a je hrozně cítit, že je to jediná jejich záruka sledovanosti a tak to přes něj tlačí občas fakt na sílu. Na to si nakonec vyloženě nestěžuju, protože to bylo to jediné co mě nějak bavilo. Bohužel jeho finální momenty byly tak smrdět scénářem, do slova z něj tvůrci udělali nadčlověka a podrylo mi to dost ty momenty, které jsem si předtím tak užíval, protože mi scénář doslova řekl, že „ ne Babu Vose bychom nezabili ani s pistolí u hlavy“ , takže jeho momenty jsou zpětně dosti znehodnocené. A vlastně už začátek poslední epizody nám řekl co přesně se stane, protože tam přidá úplně zbytečné flash backy, které za celou dobu ani jednou nikdo nevyužil. A jen to ukazuje jak se vysrali na všechno kolem a prostě chtěli vyždímat Momou až na kost.Když to shrnu, tak je to prostě sexy, hloupá, povrchní zábava u které si musíte první vyndat mozek. Kdyby mi ze seriálu nepřipadalo, že po mně chce trochu přemýšlet, tak bych si to užil asi o něco víc.       55%

plagát

Marvels (2023) 

Začátek hodně fajn, pak to šlo už postupně z kopce a finále to trochu pohřbilo, ale stejně to jako celek není úplný průšvih, když zapomenu tu poslední scénu, která se tam klasicky nehodila a akorát mě to nenechalo v klidu dokončit příběh. 45-50%

plagát

See - Plast (2019) (epizóda) 

V tuhle chvíli začínám dost litovat, že vše co začnu, chci dokoukat do konce. Mimo brilantní technickou (Kamera, vizuál, zvuk, masky...) a možná top 3 akci co jsem kdy v seriálu viděl to nemá téměř nic. Příběh příliš skokový, spousta nevystavěných zvratů, potencionální zajímavé témata a zádrhely smáznuté jednou větou, spousta důležitých věcí se děje mimo kameru a my vidíme vlastně jen příčinu a důsledek popřípadě začátek a vyústění daných mini linek. Vše ostatní se děje pro jistotu mimo záběr, protože některé scény by často ani nešly udělat tak, aby nepůsobily naprosto bizarně a dokonce by na to tvůrci museli zapojit i mozek. První 2 díly jsou čistě suchý prolog bez spádu a od té doby si připadám jako bych sledoval filler druhé série místo začátku první. A i ten edit je strašlivý. Samotné scény mají nulový spád, protože se mezi sebou střídají co pár minut a nemůžu se tím padem ničeho chytit a už jsem zase jinde. Sice určitě ne nejhorší, ale 100% nejnudnější věc co jsem za dlouhou dobu videl.

plagát

Oddelenie (2022) (seriál) 

Méně komedie, větší zaměření na psychiku a různé maličkosti, dorazit všechny linky do konce a u některých postav méně přehrávání a je to perfektní.

plagát

Anatómia pádu (2023) 

Nějak extra mě film nelákal a zkoukl jsem ho spíše pro rozšíření obzorů, ale vyklubal se z toho jeden z top filmů roku. Sandra Hüller zde vykonala za mě dost možná nejlepší výkon roku, jak mezi herečkami, tak herci. Ta preciznost v mimice a realistická lidskost, kterou do role dala je k neuvěření. Oproti Marriage story, což je poslední podobný film co jsem viděl, je to ještě více šedivé, méně romantizované a uměle vyhrocené v emocionálních scénách. Zde byly emocionální výbuchy tak dokonale vypointované, že jsem tomu ani nemohl uvěřit. Celkově byl film velice realisticky podán, hlavně v maličkostech a skvěle byla využita i jazyková bariéra. 2 a půl hodiny se mi zdály před filmem přehnané, ale byly využity na 100% a atraktivnost a realističnost dialogů zařídila, že to uteklo jako voda. Emoce na mě působily pokaždé když měly a nakonec i kapka štěstí se objevila.

plagát

Echo (2024) (seriál) 

Někdo se uklikl a omylem ustřihl 5 epizod mezi 4. a 5. dílem. Tak nějak jsem zapomněl, že kvůli problémům to museli zkrátit na 5 epizod a u 4. jsem si říkal, že to není až tak špatný rozjezd, jak jsem očekával a zničeho nic konec. Finále byla naprostá tragédie. Kde v předchozích epizodách byla za mě dost atraktivní akce tak ve finále jen bezhlavé sestřihy užitečné tak maximálně na zabití epileptiků. Dále poměrně příjemné vyvíjení vztahů a ve finále vůbec nic z toho využito. Prostě finále pro mě udělalo z průměrného seriálu fakt enormní hovno. Ty mytologické prvky tam neseděli za celý seriál ani jednou hudební témata domorodců byla až příliš kýčovitá, ale nemůžu posoudit přesnost, protože se v tom období nijak nevyznám. Pár fajn epizod tam tedy určitě bylo, ale jako celek to nefunguje téměř vůbec. 35%