Avatar: Legenda o Aangovi

Na první dobrou přiznávám, že chápu fakt se kterým je tento seriál očividně dělán - a to že je natočen pro lidi, kteří jsou tak v polovině své docházky v rámci základní školy. Ale i přes to se nemůžu zbavit pocitu, že přes slušivý kabát je Avatar strašně jednoduchý a povrchní. Většina postav nazajímavá a samotný svět ve kterém se Aang pohybuje mi přijde jako nějaký náhodný fantasy generátor, obsahuje toho hodně, ale o to méně je tam zajímavého. Mít o 30 roků méně, pravděpodobně to bude mnohem lepší.   40% (05.03.2024)

Výprava a vizuální věrnost stařičké kreslené předloze jsou skutečně obdivuhodné, ale bolestně tu chybí ta bezprostřednost a zábavnost, kterou se původní seriál vyznačoval. Chápu, že je to asi nutná daň současné době, ve které téma dobyvačné války rezonuje temnějšími tóny, než tomu bylo před dvaceti lety, ale stejně se to bere až moc vážně. Hlavní představitelé občas vypadají, že mají v prdeli vražené pravítko a každou chvilku deklamují strnulé monology o odpovědnosti, přátelství a obětech, eventuelně o moci a vyvolenosti. Což jim zřejmě bohužel nahrazuje absenci hereckých schopností. Nicméně oceňuji, že se Netflix pro jednou vykašlal na (ve fantasy jinak povinné) rasové kvóty a nějakým zázrakem obsadil do téměř všech rolí čistokrevné asiaty, kteří tomu dodávají ten správný východní šmrnc. (25.02.2024)

Řekl bych, že se to nakonec povedlo nad očekávání dobře. Vizuálně je tenhle Avatar podmanivý, efekty jsou velmi zdařilé, hudba je asi i díky spolupráci Nickelodeonu velmi povědomá, casting se také ve většině případů povedl, a tak jsem neměl problém všechny postavy poznat i přes některé již předem avizované drobné úpravy charakterů, které se nakonec na výsledku až tolik neprojevily. Stejně tak mě docela mile překvapily některé nečekané změny, především fakt, že již v první řadě dostáváme velmi brzy jednu z postav, která hraje v původním animovaném seriálu klíčovou roli až od druhé řady, plus zde navíc máme i její poměrně solidní charakterové rozkreslení, díky kterému najednou nepůsobí jen jako obyčejná jednorozměrná záporačka, jako mi jí vykreslil originál. Ono vůbec tohle nové hrané zpracování na jednu stranu docela solidně adaptuje původní předlohu, to hlavní tam je, kouzlo příběhu se uchovalo, na druhou stranu některé události jsou zajímavě spojené dohromady a mnohé dialogy jsou zasazené na jiných místech, než kde si je pamatuju a ano, občas to funguje, ale jsou zde i chvíle, kdy to tam není a některým z nich prostě chybí síla a údernost, protože k nim třeba úplně nesedí build up. Nejvíc je tohle spojení několika událostí dohromady vidět právě v části kolem Omašu, kde dostáváme ve dvou dílech cca 4 různé epizody původního animovaného seriálu a jednotlivé dějové linky neběží po sobě jako v předloze, ale souběžně a překvapivě to i tak drží pořád poměrně solidně pohromadě, takže můžu říct, že mě tahle část nakonec i tak hodně bavila. Zkrátka pořád to je z velké části ten Avatar, kterého jsem si kdysi tak oblíbil, rozhodně o dost víc, než jistý filmový pokus z roku 2010, ale zároveň to má i svojí vlastní identitu (věci navíc, mnohé odebrané, něco přeházené), která mi až na pár drobností vůbec nevadí, přeci jen nechci hranou adaptaci ve verzi 1:1 s originálem, protože tu bych asi považoval za zbytečnou. Ve výsledku tedy převládá velká spokojenost a doufám, že se dočkám i druhé a třetí knihy. 8/10 (22.02.2024)

Je to.... ok asi? Po těch nadšených recenzích jsem čekal naprostou pecku, ale přece jenom mám pocit, že je to poněkud přechválené. Původní předlohu neznám, ale tady herci hrozivě přehrávají nebo jsou prostě jen špatní a věci, co musí říkat, jsou často banální, otravné nebo naopak nechtěně směšné. Největší problém mám asi s hlavním hrdinou, protože ten dětský herec prostě není moc dobrý, často působí nepřirozeně a všechny ty oduševnělé řeči z jeho úst zní většinou strašně. Na stranu druhou to má celkem hezký vizuál (není to špička, ale na seriál je to velmi solidní), příběh je vystavěný dobře, charaktery jsou celkem zajímavé a umí to vytvořit i nějaké ty emoce. Jako odpočinková záležitost to tedy nakonec funguje dobře, i když třeba nedávný hraný One Piece byl proti tomuto kvalitou výrazně výše ve všech ohledech. 62,62% (25.02.2024)

Není to crack jako originál, není to močůvka jako Shyamalan, ve výsledku solidní kandidát na "Not As Big of a Jerk As You Could Have Been Award", za což zjevně můžeme poděkovat tomu, že Bryke se odporoučeli a nemohli škodit, jako když sólo páchali Korru. Herecky samozřejmě prkenné, trikově škoda mluvit, kostýmy se jako vždy nestaršily, co provedli s Katarou, mi navozuje válečné flashbacky ke Hře o trůny, a kdo nezná originál, pro toho to z principu snad ani nemůže být nic než nevýrazná, expozicí přecpaná a zároveň divně bezcílná plochá YA, jakých Netflix v posledních letech vyrobil haldy. Já si originál samozřejmě už dekádu píchám do bulev, takže pozorovat, jak tvůrci vzali původní témata a konflikty a v pozměněných postavách je přetavili do jiného média, je pro mě naprostý žrádlo. (28.02.2024)