Shakeus

Po zhlédnutí traileru v kině, mě ani nenapadlo, že tento film někdy uvidím, ovšem stalo se, že si ke mně našel cestu skrze televizní obrazovku ve chvíli, kdy nešlo sledovat nic jiného:). Není to nic extra, nicméně to rozhodně předčilo má očekávání a dokonce jsem se docela dobře bavil. Tomu přispěl i dabing, byl vtipný a k postavám sedl. Jak ho jinak nevyhledávám, tak u odlehčené komedie je to snad i lepší volba a sprosťárny přeci jen zní jinak v češtině.

Nesnažím se být v hodnocení „jiný“, ale Pan Kraus je podle mě arogantní trapný komik. Dělá z hostů hlupáky, jakože nechápe, co mu říkají a směje se jim do očí. Občas odvypráví nějaký ten vtip, co jsem ho slyšel včera v hospodě, a přišel mi trapný (navíc z něj dělá, že je madeinkraus). Do toho zazní bubny a činely (od nějaké podivné kapely, nebo co to je) jako, že je to fakt kameňák a mistr vtipu opět zabodoval, jako nikdo jiný. Toto všechno, a ještě mnohem víc, dělá z pořadu nepřítele vkusu. Už jsem psal, že je vše vynucené, trapné, arogantní a umělé? Ne? No tak vše je vynucené, trapné, arogantní a umělé.

Hlavní lákadlo tohoto snímku je nejspíš scénář, který leccos sliboval, ale nakonec je hloupý a účelový. To se pochopitelně promítlo do nepřesvědčivého provedení.

Hodně zábavné, dobře udělané + sympatický hlavní hrdina. Snad nejlepší „mlátička“ tohoto druhu. Píšu v uvozovkách, protože se mi to dokonce líbilo i jako film:)

Skvělý dokument procházející historii a současnost bojových umění po jednotlivých odvětvích. Současně ukazuje několik stylů, úderů a chvatů, které se dva hlavní průvodci pořadem učí, aby se je nakonec pokusili použít v souboji proti mistrovi v daném stylu. Vše je podáno zábavnou a srozumitelnou formou a myslím si, že dokument musí zaujmout i lidi, kteří se jinak o bojová umění nezajímají.

Přišlo mi, jakoby se film pořádně nerozjel a už končil. Chyběly mi tam zábavnější společné scény a větší jiskření a touha, stále to bylo mezi hrdiny chladné a najednou se líbají ... Ve scéně, kdy jsi Annu Scottovou přivede hlavní hrdina domů se všichni chovají, jak duševně nemocní a vtip okamžiku je umělý a vytlačený. Taky jsem nepochopil, proč si jí všichni hned zamilovali (protože neřekla, že je vegetariánka aby neurazila??? Byla tam na to pak narážka v podobě dalších rande). Za všechno asi může scénář, který dělá z postavy hrané J. Roberts tak trochu nevyrovnaného blázna, který se pořád lituje (ona s tou prací nemohla přestat, byla oběť či co?) a Hugh Grant je prosťáček, přičemž nevím co, na něm vlastně viděla. Přišel mi lehce zpomalený a rozhodně „nudílek“. Humor tu taky žádný není, nebo tedy je, ale není humorný ale trapný, a to v podobě lidí okolo hlavního hrdiny.

Tato superslaďárna mě neoslovila. I když nerad, protože nikdy nemám problém s délkou filmu, tak tady musím napsat, že Joe Black mohl mít o hodinu méně. Především při zkrácení nekonečných výlevů, jak se kdo miluje, by kvalitu neztratil, naopak. B. Pitt a C. Forlani jsou tak romanticky zamilovaní, až jsou vlezlí. Především Piták si tu hraje na velkého citlivku frajírka a po čase už jsem ho nemohl vystát. Příběh je fakt primitivní, zápletka kolem odkoupení firmy a její rozuzlení je předvídatelné a konec je v duchu celého filmu plný láskyplných přemršťených výlevů. Hrdinka dokonce pozná po dlouhém zahledění do Pittových očí, že člověk před ní stojící je uvnitř někdo jiný … co? Než někdo jiný koho potkala v kavárně? Vždyť se stejně zamilovala do toho „nového“, ten odešel… A vůbec námět zamilované Smrtky, to chtělo víc, jenže ono je to jen o těch výlevech. Největší klad filmu je jako vždy perfektní A. Hopkins, je potěšení ho sledovat.

Historicky velmi cenné, obsahově rozsáhlé a tím ojedinělé. Zajímalo by mě, co např. takový uživatel verbal, myslel tím odpadem? Že by tomu nevěřil … vše bylo „jinak“?

Docela pěkný starý velkofilm (jak zfilmovaný rodokaps), ale jen do doby, než se scénář změnil v … Bůh Bůh Ježíš Bůh … odpuštění, milujme se … Bůh a Ježíš. Silný náboženský konec byl naprosto příšerný.

Čekal jsem něco dost jiného, něco o dost lehčího, abych tak řekl. Toto byl překvapivě inteligentní film se zajímavými postavami, které je radost sledovat. Terence Hill zde vystřihl výborný výkon a po pár minutách jsem zapomněl, že ho znám vlastně jen z těch jeho divokých komedií. Jen ten konec jsem mu tak úplně nesežral. Gene Hackman by měl jít vyučovat herectví, je to ten typ, co řekne vše jen pohledem. Přemýšlel jsem nad pětibodovým hodnocením, ale asi rozhodla délka filmu,mohl být delší na takové téma, a pak ten již zmiňovaný konec, byl takový dobový, až divadelní a nějak mi tam nezapadl.