instageek_cz

Kouřící muž vystupuje z cigaretového dýmu a stává se mnohem výraznějším a viditelnějším hráčem. Vztah mezi Mulderem a Scullyovou se rozvíjí, vůbec nepochybujete, jak jim na druhém záleží, po tom všem, co už spolu prožili. A prohlubuje se také konspirační dějová linka, kde se dozvídáme, jak obří a propletená je pavučina moci, do níž se naši odvážní vyšetřovatelé paranormálních jevů snaží nechytit. To jsou 3 nejdůležitější poznatky, jež si odnáším z povedené 2. řady Akt X. Tematicky jde o pestrou sérii, přičemž určitě vyniká díl Hostitel s odporným červovitým monstrem nebo Podvod s cirkusovým panoptikem, kde uvidíte např. Vincenta Schiavelliho (nezapomenutelný ve filmu Duch) a Michaela J. Andersona (trpaslík z Twin Peaks). Dočkáme se též variace na filmy typu Přichází Satan a hodně mě potěšila přítomnost některých 80’s drsňáků. Tony Todd alias Candyman byl skvělý, ale Brian Thompson, záporák z Cobry se Stallonem, ještě lepší. Thompson tu hraje mimozemského nájemného zabijáka, lovce. Z toho chlapa jde automaticky strach i bez jakéhokoliv maskování:)) Takže člověk ví, že především Mulder zde naráží na protivníka, kterého jen tak neporazí. Rozhodně ho nepřemůže fyzicky, což vždycky pomáhá k tomu, aby se divák o své hrdiny bál. Celkově mám stále nejradši epizody spojené s mimozemšťany a spiknutím tajícím jejich existenci. Naopak mě moc nebaví díly motající se kolem nejrůznějších okultních či náboženských sekt. Jinak představuje se nenáviděný Alex Krycek, blíže poznáváme rodiny Muldera i Scullyové a postupně se zase o něco víc poodhaluje hrozivá pravda, kterou se všichni snaží pohřbít. Jo a je fajn, že se tu a tam vrací i Mulderovi podivínští kámoši z 1. řady. Svět Akt X zůstává živý a uvěřitelný. Jde o další krásně natočenou i zahranou sérii s napínavou atmosférou, která vás pohltí stejně hravě jako v devadesátkách. Hodnocení: 9/10.

Upřímně nechápu, jak mohlo kohokoliv bavit tenhle film psát, natáčet ho a hrát v něm. To je tak marná vypočítavá prázdnota, že bych Shazama 2 nejraději zařadil do nějakého muzea či chráněného archivu – aby každý viděl, jak filmy určitě nedělat. Shazam nemá styl. Vizuálně je to hnus, často se odehrávající v liduprázdných prostorech a neustále snímaný v polodetailu/polocelku, aby se zakrylo, že kolem postav v záběru nic není. Jasně vidíte, kdy je použité zelené plátno, a kdy se natáčelo ve studiových exteriérech, čili jakoby někde na dvorku. Shazam nemá záporáka. Výběr 3 sester se ukázal jako totální fail. Helen Mirren je chvílemi až komická a Lucy Liu celou dobu jenom sedí na digitálním drakovi (který mimochodem taky není ničím dechberoucím, je to hodně nenápaditá varianta oblíbeného monstra). Shazam nemá duši. Je to kalkul. Někomu chutná svíčková, jinému palačinky s džemem a třetímu bramborový salát. Proto se tu tvůrci snaží vše smíchat dohromady a nepřekvapí, že se vám z výsledku udělá blbě. Shazam nemá ani hlavního hrdinu!:)) Podivně vysušený Zachary Levi se objevuje jen tu a tam a většinu času mě zoufale nebavil. Nechová se totiž jako teenager, ale jako idiot, což je zapříčiněno lacinou snahou a neustálé „hlášky“ a „wanna-be-cool“ nebo „cringe“ momenty. Romantická linka jedné z vedlejších postav je pak vyloženě vylhaná, založená na něčem, co se nestalo (zřejmě tam byla vystřižená scéna, ale tvůrci sází na to, že jsou diváci tupci a bude jim stačit, že se na sebe postavy jednou usmály, takže se logicky příště už milujou). Je to film o ničem, s nulovým napětím, stupidními zvraty i chováním protagonistů. Nejošklivější komiksárna, co jsem kdy viděl – uvnitř i navenek.

Možná jste stejně jako já četli, že je nový Flash další tuctovou DC záležitostí ve stylu Shazam 2, čili ošklivou navenek a prázdnou uvnitř. Že je tu Michael Keaton pouhou hláškující figurkou a Supergirl se ve filmu sotva mihne. Bože, to zas byly kecy... anebo jsem viděl jinou verzi, která se shodou šílených náhod dostala do plzeňského kina:)) Pro mě je Flash jednou z nejzábavnějších, nejosobitějších a nejlepších komiksáren. Jistě, pokud nesnášíte Ezru Millera, tak tohle nevydýcháte. Na scéně je nonstop. Mně se coby Flash líbil od začátku, takže tenhle problém jsem neřešil. Michael Keaton je boží. Způsob jeho nástupu vás zaskočí, ale jakmile navleče kostým, tak mu to všechno pořád věříte. Hned bych si s ním dal celovečerák a proklínám nového šéfa DC Jamese Gunna, který nás připravil o větší porci jeho umění. Slavný Burtonův Batman zde má plnohodnotnou roli (tak jako v dalším Flashově vývoji), není tu jen na efekt. Moc se mi líbila Supergirl Sasha Calle. Byla skvělá v akci stejně jako mimo ni, a tak jako v případě Keatona mě mrzí, že už ji víckrát nespatříme. No a chválím rovněž Millera, který dokazuje, že je pan herec a v dvojroli Flashů nemá chybu. Docela často jsem se i zasmál. Ale co mě nejvíc překvapilo, byly nefalšované emoce, které jsem u žádné komiksárny nepocítil, ani nepamatuju. Flash čelí obrovsky těžké volbě, což je síla pohánějící celý film. A protože je ústřední motiv tak jasný, jednoduchý a bolestivý, dává vše ostatní, co se děje, smysl. Tady skutečně o něco jde, něco nesmírně důležitého. A režisér Andy Muschietti zvládl ten nejzásadnější moment podat tak, že mi to vhánělo slzy do očí (ale ubránil jsem se!:)) ). Abych to shrnul – Flash má parádní akční start s „Batffleckem“, pak úroveň poklesne, ale od nástupu Keatona se zase nakopne do netušených výšin. Pokud jste dlouholetí fanoušci DC, určitě vyrazte do kina. Hodnocení: 9/10. PS: Ještě bych dodal, že digitální mimina, pes apod. se mi nelíbili, s tím se mělo šetřit. Naopak u jiných postav ale jejich přivedení k životu vypadalo skvěle. Celkově tu fandy DC čeká několik úžasných cameí, byť to (před)poslední mi moc nedávalo smysl:)) Asi fórek ve stylu fuck it, stejně jde celý tohle universum do háje:))

Pokud jste fanouškem Nintenda a Super Maria, není co řešit. Tenhle film vás určitě potěší a docela často přímo nadchne, bez ohledu na váš věk. Je plný vizuálních, příběhových, ale i zvukových a hudebních easter eggů, takže v závislosti na tom, kolik toho máte (nejen) s Mariem naskákáno, se budete buď tu a tam, nebo rovnou každou chvíli nad něčím pousmívat. Pravda, první polovina je lepší, originálnější a víc člověka chytne za srdce. Moc pěkně je tu vykreslené bratrské pouto mezi Mariem a Luigim, poznáme i jejich rodinu a život v Brooklynu (pokračování v odkazu The Super Mario Bros. Super Show a už 30 (!!) let starého bizáru Super Mario Bros. s Bobem Hoskinsem a Johnem Leguizamem:)) ). V jejich vztahu se nachází emotivní jádro celého snímku, ale bohužel, postupně se ztrácí ve víru dalšího dění a už se mu nevěnuje tolik pozornosti. Mushroom Kingdom, kam se brzy přesuneme, je nádherné. Hned bych si přál, aby Nintendo vydalo nějaké obří RPG ze světa Super Maria, kde by se člověk mohl volně procházet všemi těmi rozmanitými říšemi. Obývají jej roztomilí Toadové, přičemž ten „hlavní“, dost možná budoucí Captain Toad, dabovaný Keeganem-Michaelem Keyem, mě rozesmával nejčastěji. Skvělá práce! Překvapením pro mě byla princezna Peach. Nečekejte žádnou krásku v nesnázích, naopak je akční, schopná a sebevědomá. A pro zabedněné šovinisty dodám, že to nepůsobí nijak nuceně apod., je to fakt zajímavě pojatá postava, rovněž skvěle namluvená Anyou Taylor-Joy. To ona Mariovi (a s ním i divákům) názorně předvede, jak to v Mushroom Kingdom chodí, a jaké úžasné schopnosti se zde dají získat. Co princezna zvládá levou zadní, s tím má Mario zpočátku pochopitelně problém, takže variace na tréninkovou montáž je tu dost vtipná. Ve zkušebních „levelech“ plných ikonických překážek a nepřátel jsem obdivoval klasicky pestrobarevnou grafiku, respektive animaci, která mi celkově přišla super. Temnější paletu barev zastupuje kdo jiný než Bowser, perfektně zahraný Jackem Blackem. Ten se dostane i ke zpívání, ovšem asi vás překvapí, o čem že ty jeho písně budou:)) Každopádně Black si to dává stejně kvalitně a zábavně, jako když vystupuje s Tenacious D. Velký prostor ve filmu dostává ještě Donkey Kong s hlasem Setha Rogena, který mě taky bavil (kolem něj je další tuna easter eggů). Samozřejmě jsem byl nejvíc zvědavý na výkon Chrise Pratta v roli Maria, jehož casting od uveřejnění trailerů vzbuzoval kontroverze, aniž bych tedy pořádně chápal proč. Z mého pohledu můžu fanoušky Maria uklidnit, k žádnému znesvěcení nedošlo ani náhodou:)) Pratta bych v Mariovi většinu času téměř nepoznal, přičemž chvílemi silně připomíná i milovanou videoherní hlasovou předlohu Charlese Martineta. Abych se přiznal, poslední dobou Pratta celkově moc nemusím, štve mě jeho pánbíčkářství a nebavil mě v posledním Jurském světě, ale tady mu dávám palec nahoru, tohle se mu povedlo. Charlie Day coby Luigi je taky blízko herní předloze (rovněž Martinet), nemám mu co vytknout. Vlastně musím říct, že pokud by se casting tolik neřešil, tak by mě snad ani nenapadlo, že to nejsou ty stejné postavy z her, že je na jejich hlasech něco jakoby „špatně“. Ano, zní realisticky, jenže jinak by to ani nešlo, což myslím musí uznat i zapřisáhlí gameři. Navíc během akčních pasáží si klasického „Mamma mia!“ apod. užijeme dost, a i díky zvukům si pak člověk připadá jako kdyby zrovna držel v ruce ovladač od Nintenda Switch:)) Zmínil jsem, že první zhruba polovina, možná tak 60 % děje, je lepších než zbytek. Je tam totiž všechno osobitější, emotivnější, opravdovější. Když se v určitém momentu doslova rozjede akce, která se nezastaví až do úplného finále, filmu to paradoxně ubírá body. Jo, Mario Kart pasáže jsou na jednu stranu boží a taky jsem se u nich zasmál, ale už tomu pak chybí duše. Dostáváme spíše další generickou CGI „epiku“, která ani mě coby mega fanouška Maria až tolik nebrala. Byť všechno vypadalo krásně a byla to sranda, tak mi scházelo napětí. Vzdálili jsme se od postav a film se změnil spíš ve sledování gameplaye, což je škoda. Závěrem bych ještě pochválil použití hudby. Ve většině nových filmů nenávidím, když začne hrát nějaký 80’s šlágr a přijde mi to už vyloženě podlézavé vůči publiku, ale sem to díky retro auře kolem Maria pasuje dokonale. Finále je pak místy patřičně osudové, už jste v tom coby divák zase víc citově zainvestován. A věřím, že nakonec budete z kina odcházet s úsměvem na tváři. (Samozřejmě až po titulcích;)) ). Suma sumárum: Skutečně jsem si nějakou dobu říkal, že tenhle Super Mario bude naprostý top a zařadí se k těm úplně nejoblíbenějším filmům mého života. To se nakonec nestalo, přesto ho hodnotím vysoko. Podle mě potěší malé i velké fanoušky Maria, protože takhle věrnou a ve všech směrech zábavnou adaptaci jsme v kinech ještě nikdy neviděli. Už teď se těším na další díl:) Hodnocení: 8,5/10. PS: Mé další recenze nejen na filmy, ale i na hry, komiksy, knihy apod. najdete na Instagramu, profil instageek_cz

Nehrál jsem herní předlohu, ale samozřejmě o ní vím a hlavní protagonisty jsem viděl nesčetněkrát na různých momentkách. Proto jsem měl zprvu problém s obsazením role Ellie. Bella Ramsey vypadá úplně jinak a mně u postav tyhle totální vizuální proměny vadí. Když to zobecním – pokud je v předloze hrdinkou bruneta s kudrnatými vlasy, tak nechápu, proč by ji ve filmové adaptaci měla hrát blondýna s rovnými vlasy. Vždycky mi to přijde jako určitá arogance filmařů vůči autorům díla, z něhož vycházeli. Jenže Ramsey hraje Ellie úžasně a rychle si mě získala. Přitom se snadno mohla proměnit v nesympatickou blbku, úvod má těžký, ale zvládla to. Sebevědomý výkon, obrovský herecký talent. Samé superlativy si zaslouží také Pedro Pascal coby Joel. Klaďas, který neváhá udělat i ty nejhorší věci. Nad jeho jednáním se člověk nejednou zamyslí, ale vzhledem k extrémním okolnostem ho nemůže soudit. Chemie mezi Pascalem a Ramsey je perfektní, Joel a Ellie se díky nim zařadí k nejvýraznějším postavám seriálových dějin. TLOU má pomalé tempo, což mi nevadilo. Kochal jsem se záběry na opuštěná města, silnice, lesy. Sloužily atmosféře, abychom si připomínali, kde že se to nacházíme a jak moc je všechno v háji. Zombie akce zde najdete spíš míň než víc. Protože se nepoužívá bezúčelně, na efekt. Vždycky je s ní spojený nějaký emoční náboj, kvůli kterému to sledujete bez dechu a s vytřeštěnýma očima. Nejsou tu ani žádné laciné lekačky, ale napjatí jste neustále. Čekání, kdy se TO stane, je děsivé samo o sobě. Bohužel v posledních dvou dílech se tvůrci trochu zpronevěří svému stylu. Postavy jednají spíš líbivě než logicky, jsou skoro až superschopné... Ale do té doby sledujeme dost realisticky působící plahočení se postapo krajinou, kde dvě složité osobnosti musí spojit síly při snaze o splnění zřejmě nemožného úkolu... Podobné zápletky mě budou vždycky bavit:) Hodnocení: 9/10. PS: Ještě bych rád speciálně vyzdvihnul pro někoho kontroverzní (jakkoliv je to ve 21. století směšný až ubohý:)) ) 3. epizodu. Já bych ji zařadil do seriálové síně slávy, protože předvedla málokdy vídanou špičkovou kvalitu. Řemeslnou, vypravěčskou i hereckou. Melancholie a hudba z ní se mě držely několik dní.

Akta X byly fenomén. Přispěly k rozšíření popularity záhad a tajemna, o něž se v TV zajímali velcí i malí diváci (Věřte nevěřte, Faktor Psí, české Tajemné příběhy atd.). My děti jsme to tehdy určitě „žrali“ víc, protože jsme se logicky víc báli a víc tomu všemu věřili. Byl jsem zvědavý, jak u mě tahle klasika dopadne po letech. Jaké bude vidět příhody Muldera a Scullyové dospělýma očima? A řeknu vám, je to úžasný. Snad ještě lepší než kdysi. Každá epizoda 1. série tvoří samostatný případ. Jen výjimečně došlo na vyloženě duchařské díly nebo nějaké úplné nesmysly (i když, co my víme!:)) ). Většinou se jedná o paranormální jevy, které můžou ležet za hranicemi našeho současného poznání, bývá tam realisticky působící základ. David Duchovny a Gillian Andersonová jsou dokonalí. Vůbec se nedivím, že se z Akt X stal takový hit. Jejich chemie nemá chybu, oba svým rolím dávají v každičkém okamžiku maximum. Člověk je jimi skoro hypnotizován; těmi různými drobnými detaily, díky nimž Mulder a Scullyová působí jako skuteční lidé. Co řada současných scenáristů nechápe – oba jsou sympatičtí (a jedineční). I když má Scullyová být sucharskou agentkou, tak vás baví. A mimochodem, v první sérii je to totální šedá myš, která nosí až komicky obrovský oblečení. Má tudíž daleko do budoucího geekovského sexsymbolu:)) Mulder je protipólem všech macho drsňáků. Působí křehce, byť mu samozřejmě nechybí odvaha a ani humor, kterým situaci leckdy dost rozsvítí. Líbí se mi, jak pomalu epizody plynou, stejně tak věčný podzim Marylandu a Oregonu, kde se děj často odehrává. Líbí se mi, jak je tu vykreslen svět FBI, který se proplétá seriálem jako pavučina. Vždy poznáváme nějaké nové agenty a experty, takže to působí robustně, reálně. Skvělí jsou i herci ve vedlejších rolích (nejen Tooms a muž z Pentagonu:) ) a celkově se jedná o moc příjemný výlet do síně slávy 90’s televizní zábavy. Jo a bát se budete tak akorát:) Hodnocení: 10/10. Mé další recenze najdete na Instagramu, profil instageek_cz.

Příběh o potenciálně velmi zajímavém hrdinovi s kořeny ve starověkém Egyptě se vypráví v 6 epizodách a dohromady trvá téměř 5 hodin. A je škoda, že jeho většinu trávíte s nesympatickými postavami, když přitom klíč ke skvělému seriálu měli tvůrci celou dobu před sebou. Oscar Isaac nepatří mezi mé oblíbence a není to jeho vina. Extrémně mě iritoval coby uber-mega-heroický Poe Dameron v SW VIII a IX (v epizodě VII byl ještě fajn, jako celé SW; jo a líbil se mi taky v Drive). Možná i proto mi přijde, že se na tuhle roli vůbec nehodí. Moon Knight měl být někdo mladší, „klukovštější“, u koho vás nebude ta neustálá vystrašenost za chvíli spíš štvát. Isaac hraje dvě postavy obývající jedno tělo. Střídavě je buď totálně ušlápnutým Stevenem, pracujícím v muzeu, a pak zase Marcem, super-schopným zabijákem. Protože jsou oba přehnaní (jeden neustále křičí a plačtivě o něco prosí, zatímco druhý je pořád drsný a vzteklý), těžko si je oblíbíte. Záporák Ethan Hawke nemá co hrát, je tudíž jen variací na klasického fanatika vedoucího náboženskou sektu. A ani hlavní ženská hrdinka moc sympatií nepobrala – většinu času je naštvaná (na Marca) nebo otrávená (ze Stevena). A tak sledujeme generické honičky, schovávačky ve tmě, tuctové akční scény, a je nám vlastně jedno, co a proč se děje. Aspoň, že egyptské prostředí je vždycky fajn (ale mohlo být výraznější), stejně jako starověcí bohové. Škoda, že ti jsou CGI, protože „počítačovost“ takových postav mě vytrhává z děje. Samotný Moon Knight vypadá parádně, v boji si ho však užijeme málo. To nejlepší přijde ke konci, kdy Steve přestane fňukat, Marc začne komunikovat, a oba spolupracují. Následuje spousta pěkných momentů, kdy pocítíte i emoce, vztah k nim dvěma. Tam to začíná šlapat, je to úplně o něčem jiném a ukazuje se nevytěžený potenciál série. Tohle měl být film, a možná by patřil i k tomu nejlepšímu v MCU. Seriálové natahování MK ublížilo. Hodnocení: 5,5/10. Mé další recenze najdete na Instagramu, profil instageek_cz.

Je Čas na sebe nejhorší film všech dob? Rád bych začal obecným malebným úvodem, ale půjdu rovnou k věci: Nikdy v životě jsem neviděl hnusnější, stupidnější ani trapnější film. Vůbec poprvé jsem nějaký biják v polovině vypnul, protože mě uráželo, co se mi tvůrci snažili podsouvat. A že si dovolí vydávat tuhle ubohost za komedii, považuji za možná vůbec největší důkaz apokalyptického předpokladu, že naše civilizace spěje k rozpadu. Shrňme si fakta. Někdo to musel napsat a natočit. Někdo v tom hrál, někdo to produkoval, někdo seděl ve střižně a dával získaný materiál dohromady. Někdo další se potom díval na výsledek. Skutečnost, že během tohoto procesu se nenašel NIKDO, kdo by řekl, jestli se všichni nepos*ali, a že tahle zrůdnost nesmí spatřit světlo světa, je smutná. Na světě žije obrovská spousta talentovaných lidí, kteří sní o kariéře u filmu. Drtivé většině z nich se to nikdy nepodaří. Místo toho se za kamerou točí hrstka vyvolených, a je úplně jedno, jak příšerný odpad natočí, protože z nějakého důvodu budou dostávat neustále nové příležitosti. John Hamburg, režisér a scenárista Času pro sebe, předvádí strašlivé neumětelství. Ona se tady občas i vyskytne scéna, která by mohla zavánět humorem, jenže maestro ji zrežíruje absolutně nevtipně. Přál bych si, aby se Kevin Hart i Mark Wahlberg v budoucnu propadali hanbou kdykoliv na tenhle film pomyslí. A já fakt věřím, že se musí stydět, pokud v sobě mají aspoň špetku sebereflexe. Tohle je naprosté dno jejich kariér. Film jsem vypnul ve chvíli, kdy jeho dementní „hrdinové“ přejeli želvu, která zůstala živá, zaklíněná pod kolem auta s prasknutým krunýřem. Tomu jsem se měl jako smát? Po nějaké době jsem si řekl, že pro potřeby recenze to dokoukám, že se to třeba ještě kvalitativně zvedne, aspoň trochu. A ono h*vno. Doslova. Konkrétně malé h*vno Kevina Harta. K téhle žumpě pasuje skvěle a dal bych ho i na plakát. Hodnocení: 0/10. PS: Mé další recenze najdete na Instagramu, profil instageek_cz.

Nepatřím k lidem, kteří byli prvním Black Pantherem unešení, a jeho nominaci na Oscara pro nejlepší film považuji za velký úlet. Určitě šlo o solidní superhrdinský origin, který nad generický průměr v mých očích posouvalo neokoukané prostředí Wakandy a duo Boseman/Jordan. Ohledně dvojky jsem tedy neměl přehnaná očekávání, a možná i proto mě příjemně překvapila. Chadwick Boseman už bohužel není mezi námi. S ním zemřel i král T’Challa, jehož poctě a pohřbu se vkusně věnuje úvodní část děje. Poté se začíná rozvíjet velice zajímavý příběh. První zhruba hodinu se neustále odehrává něco nového. Poznáváme nové postavy, odhalují se nové skutečnosti, nová tajemství. Jenže 161 minut je pro takovýhle snímek fakt neúnosná délka. Nedá se říct, že by tempo zpomalilo. Spíš se tak rozplizne. Občas jsem se při nějaké akční scéně ptal sám sebe, proč se to vlastně děje. Projeví se i další nešvar současných komiksáren – kladné postavy se vrhají do nesmyslného střetu, v tomto případě rovnou do války, kvůli něčemu, na čem by se dalo stoprocentně domluvit. Líbila se mi rasa podvodních lidí, kteří byli chvílemi skutečně děsiví. Samotný Namor byl ok, jen mohl jeho představitel strávit trochu víc času ve fitku, případně nepřeskakovat „leg days“:)) Vypadal jako kterýkoliv průměrně udělaný chlápek, který by zrovna jen v trenkách vstal od televize a šel k vodě;)) Bavily mě výkony všech hereček. Angela Bassett snad musí být královnou i v reálu, tak moc velký z ní sálá respekt!:) Z Letitie Wright jsem měl největší obavy, ale nenaplnily se, naopak mi byla velmi sympatická. Moc pěkně se koukalo na Lupitu Nyong’o, která byla akční a celkově super. Pochválit zaslouží i Dominique Thorne coby Ironheart, byť její zbroj mi přišla trochu moc „gundam“, jak z anime:) Co je fajn – BP2 je osobitý film, dějově pestrý, má styl, výraznou hudbu, výborné herce. Je to MCU nadprůměr, který by si komiksoví fandové měli dopřát. Hodnocení: 8/10. PS: Mé další recenze najdete na Instagramu, profil instageek_cz.

1. díl Wednesday má necelou hodinu a nenudí ani na vteřinu. Vyprávění nestojí na místě, odkrývají se náznaky dalších a dalších tajemství, přičemž je to celé příjemně Burtonovsky podivné, morbidní. Nijak přehnaně, nutno podotknout. Jenna Ortega je v titulní roli skvělá, radost pohledět na její konstantní otrávenost z ostatních:)) Zároveň je velmi schopná, takže vás bude pořád překvapovat. I v tomto směru mě těší, že se neděje nic přepáleného, držíme se v mezích klasické potrhlosti Addamsovy rodiny. Zabolela mě jen jedna scéna s digitálním monstrem, u níž jsem si vzpomněl na praktické efekty z Beetlejuice, které by tomuto seriálu slušely mnohem víc. Catherine-Zeta Jones je coby Morticie úžasná, působí přesně jako ta křehká květinka, která chce být opečovávána a chráněna svým mužem, i když cítíte, že je ve skutečnosti silnější než on. Chválím také Luise Guzmána, jehož obsazení na svůdníka Gomeze mě napřed štvalo (líbil by se mi Banderas!:)) ), ale okamžitě jsem si na něj zvykl. Krásně k sobě s Jones ladí:) Oba jsou tam zatím jen trochu, vše se točí kolem Wednesday, a já hlavně doufám, že se to nezvrhne v nějaké teen drama:)) Každopádně 1. díl splnil účel, těším se na další a DOPORUČUJI!:) PS: Mé další recenze najdete na Instagramu, profil instageek_cz