Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenzie (127)

plagát

Top Gun: Maverick (2022) 

Přiznávám, že jsem měl trochu obavy, protože ne vždy se ten masový hype v očích jednotlivce potvrdí. Ještě někde kolem poloviny stopáže jsem si říkal, že je to pěkný, ale ne zas taková mega bomba, jak bych čekal... no a pak mě zbytek děje prakticky vystřelil ze sedačky, přičemž jsem při tom pociťoval podobný přetížení, jako Cruise a spol. v jejich stíhačkách!:)) V závěru je scéna, při který jsem měl regulérně husí kůži. Vlasy se mi ježily na hlavě, protože mnou procházela přímo elektrizující změť emocí. Takhle by měl vypadat každý hollywoodský blockbuster. Vizuální nádhera, strhující akce, a sympatické postavy, které vás zajímají. Tom Cruise je zpátky jako Maverick a skutečně v něm vidíte toho floutka z 35 let staré jedničky. Ne vždy to herci, kteří se vrací ke slavným rolím, dovedou. Ale tohle je stoprocentní Maverick. Je to něco v jeho očích, úsměvu, co se u Cruise jinde neobjevuje. Jo a skvěle mu sekunduje navenek cudná/uvnitř žhavá Jennifer Connelly, která prostě nestárne!:)) Kromě Cruise se vrací taky Iceman, Val Kilmer, v reálném životě bojující s rakovinou. Svůj part zvládl výborně, a pokud šlo o jeho rozlučku s herectvím, nemohl si přát lepší konec. Pozici Mavericka z jedničky tu přebírá Glen Powell, kterého mám docela rád, protože byl kdysi tím jediným snesitelným z „nové krve“ v Expendables 3. Možná tlačí na pilu až moc, ale je to sympaťák, tak se to dá zvládnout. Obrovskou chválu zaslouží Miles Teller, který ztvárnil syna Goose, Maverickova zesnulého parťáka z jedničky. Napřed spíš fracek, ale postupně i jemu začnete hodně držet palce. Myslím si, že tenhle úspěch Tellerovu kariéru znovu pořádně nakopne. A snad i probere celý Hollywood. Vždyť návštěvnost kin hovoří jasně: My chceme víc takových „dospělých“ megafilmů!:) Hodnocení: 10/10. PS: Mé další recenze najdete na Instagramu, profil instageek_cz.

plagát

Thor: Láska a hrom (2022) 

Jsem staromódní. Když mám namakaného supersilného hrdinu, potřebuju, aby pro něj hlavní záporák představoval skutečnou fyzickou hrozbu. Jo, ovládání kouzel apod. je fajn, ale nakonec chci vidět, jak lítají pěsti, meče třískají o sebe a můj oblíbenec je na pokraji sil. Chci se o něj bát. Takže ačkoliv tu Christian Bale hraje Gorra, zabijáka bohů, jeho voldemortský zjev ve mně žádné obavy o Thora nevzbuzoval. Bale je úžasný herec a mám ho rád v mnoha filmech, ale tenhle se mezi ně nezařadí. Naopak tradičně nezklamává Chris Hemsworth v titulní roli. Protože v reálu vypadá a působí jako dokonalá lidská bytost, tvůrci mu přidávají nejrůznější slabosti. Někdy tedy bývá osamělý, jindy smutný, tloustne. Navrch dostal před lety kopačky, což ho pořád žere. V Hemsworthově podání jde o naprosté „zlatíčko“, to jinak říct nejde:)) Dávno pryč je namyšlený asgardský princ, Thor teď ze všeho nejvíc připomíná zatoulané štěně. Ale jasně, jinak je nejen bohem hromu, ale i akce, takže jeho máchání obří sekyrou nabitou blesky je pořád tím nejvíc cool, co se dá v MCU vidět. Film hlavně díky němu skvěle odsýpá, člověk se nenudí ani na chvíli. Jen škoda, že režisér Taika Waititi občas neupustí od neustálé nadsázky a zlehčování. Máme tu několik moc pěkných, scén, které by čtyřku Thora posunuly na vyšší kvalitativní level, pokud by je Waititi nechal doznít s patřičnou vážností. Myslím, že některé by pak byly tak epické, že bychom z nich měli i husí kůži (Thor a děti ke konci!). Jenže místo osudového chorálu začnou hrát Guns N‘ Roses a veškerá velkolepost je v tahu. Parádní vykoupení zažívá Natalie Portman. Její dříve ne moc oblíbená „dr. Jane“ v očích fandů určitě pořádně stoupla. Super byla i Tessa Thompson a při vzpomínce na Dia Russela Crowa se musím smát. Hodně bizarní, povedená kreace!:)) Což platí pro celé LJH. Nejspíš se nezařadí mezi vaše top marvelovky, ale časem si ho klidně dáte znovu. Hodnocení: 7,5/10. PS: Mé další recenze na filmy i komiksy najdete na Instagramu, profil instageek_cz.

plagát

Spider-Man: Paralelné svety (2018) 

Když jsem Paralelní světy viděl před lety v kině, nadšení ostatních jsem nijak zvlášť nesdílel. Naopak jsem si poprvé v životě připadal, jako že už jsem na nějaký film prostě starý. Přitom zápletka je super – dostáváme zajímavý origin nového Spider-Mana a navíc dojde k prolnutí vícero vesmírů, díky čemuž se dočkáme ještě pěti dalších pavoučích mužů a žen!:)) Jenže s hlavním hrdinou, cool teenagerem Milesem Moralesem, jsem se nedokázal sžít. S jeho stylem, hudbou. Takže mě to nevtáhlo do děje, spíš jsem jen stařeckým zrakem pozoroval nějakého zatroleného výrostka!;)) Nejvíc jsem se tudíž viděl v obtloustlém Peteru Parkerovi v teplákách a nejparádnější mi přišel černobílý noir Spider-Man s hlasem Nicholase Cage! (V originále tam dabuje i spoustu dalších slavných herců.) Při odchodu z kina jsem si tudíž připadal jako Roger Murtaugh ve Smrtonosné zbrani. Ale po dalším zhlédnutí s čtyřletým odstupem musím říct, že to se mnou ještě nebude tak marné. Tenhle Spidey je extrémně dynamickou, akční, pestrobarevnou podívanou. Nejsou v něm žádné zdlouhavé momenty a ty dvě hodiny utečou jako nic. Co už jsem zapomněl – vtípků tu najdete až až, ale kromě nich také několik opravdu vážných, smutných scén, které by silně zapůsobily i v hraných celovečerácích. Což je další věc – já prostě animáky až tak moc nemusím, tak mě opět napadá, jak bombastický by tenhle příběh byl třeba v rámci MCU. S živými herci. Ale jo, toho Oscara asi nakonec získal poprávu!:) Hodnocení: 8/10 PS: Jo a ještě cením velmi originálně pojatou variaci vztahu mezi Spider-Manem a jeho strýčkem. V ní byste to klasické "schéma" skoro nepoznali:) PPS: Mé další recenze na filmy, komiksy či hry najdete na Instagramu, profil instageek_cz , díky:)

plagát

Doctor Strange v mnohovesmíre šialenstva (2022) 

Uff, no řeknu to na rovinu – docela zklamání. Čekal jsem podobný mnohovesmírný nářez, jako byl Spider-Man: Bez domova, jen mnohem ulítlejší, ale to jsem se pekelně mýlil. Vlastně to dopadlo úplně naopak – zatímco ve Spideym jsem očekával, že se různí vy-víte-kdo zdrží jen chvíli, a oni byli plnohodnotnou součástí filmu, ve Strangeovi si podobná překvapení moc dlouho neužijete. Zaskočilo mě, jak je celý film obyčejný. Ze zahraničních novinářských preview se ozývaly nadšené výkřiky, že Marvel doručil svůj první skutečný horor, ale to jsou podle mě vždycky jen dobře zaplacené kecy. Horor přeci nedělá dramatické zadrnčení klavíru nebo vítr, který rozrazí okno a sfoukne svíčky. Jasně, určitě si při sledování vzpomenete na Carrie a některé záběry jsou stylizované jak hororová nezávislárna, ale to nestačí. Včetně lekaček je vše PG13, až to bolí. Ale já to beru, film je určený i pro mladší publikum, a nakonec aspoň ten zombie Strange vypadá dost děsivě. Přičemž jeho využití je takový správně hnusný, nepříjemný nápad. Podobně zajímavých myšlenek tu však moc není. Cizí vesmíry navštívíme na zlomek okamžiku a nejvíc času strávíme v těch, které vypadají stejně jako náš. Za to palec dolů. Ono to působí prostě jako obyčejný Doctor Strange 2. Marvel ho jen po mega úspěchu Spideyho velmi chytře inzeroval coby další zásadní událost. Tou bohužel není. I režisérský veterán Sam Raimi poslušně kráčí s marvelovským vodítkem kolem krku, a pouze výjimečně nám dopřeje nějaké osobitější momenty. Ani po herecké či trikové stránce není co extra chválit, všichni jedou klasický MCU řemeslný standard, co rozhodně neurazí, ale ani nenadchne. Tentokrát jsem čekal víc... Hodnocení: 6/10  PS: Obávám se, že kdo neviděl WandaVision, bude i přes snahy o rychlé vysvětlování minulosti hodně tápat v tom, co že se to vlastně s Wandou stalo. PPS: Mé další recenze a články nejen o filmech najdete na Instagramu, profil instageek_cz , díky!:)

plagát

Akira (1988) 

Život je krátký. Nikdy nestihneme přečíst všechny důležité knihy, dohrát všechny skvělé hry, nebo sledovat všechny chválené seriály, které bychom chtěli. Jedna věc se nám ale podařit může – vidět všechny zásadní filmy! A na takovém seznamu by vám určitě nemělo scházet kultovní anime z konce 80. let – Akira. Myslím, že každý, kdo se zajímá o popkulturu, na ten název musel někdy narazit. Nebo na obrázek týpka v červeném a jeho červené uber cool „cyber“ motorky. A možná jste si stejně jako já mysleli, že on je Akira. Nebo že ta jeho motorka je Akira. Ale kdepak, všechno je úplně jinak. Akira je jeden z těch výjimečných filmů, kde nikdy nedokážete odhadnout, co bude dál. Můžete jen s otevřenou pusou, případně se zatnutými zuby, čekat, s jakou dechberoucí scénou se Kacuhiro Ótomo, režisér, scenárista i autor manga předlohy, vytasí. Přál bych si Akiru vidět na obřím plátně v kině. Svého času šlo o nejdražší, nejpropracovanější a nejakčnější anime všech dob a i dnes se jedná o úžasný vizuální zážitek. Navíc mu neschází ani hloubka. Famózně se tu pracuje s hudbou. Ozývá se jen někde, ale když zní, tak je to, jako kdyby k vám promlouvala nějaká vyšší síla. Skladatel Šódži Jamaširo totiž tenhle cyberpunk doprovází s pomocí tradičních indonéských a japonských hudebních nástrojů. Výsledek té neobvyklé kombinace je naprosto unikátní. Jinak ten týpek v červeném se jmenuje Kaneda a většího borce jen tak nepotkáte. Nezapomenutelným se stane i jeho kamarád Tetsuo, který... ale ne, k ději nic nevyzradím!:) A budu věřit, že si Akiru užijete stejně jako já. Hodnocení: 10/10. PS: Existují dva anglické dabingy a já vám určitě doporučuji ten druhý z roku 2001. Porovnával jsem je a přijde mi mnohem lepší. Hlasy skvěle pasují a zdá se mi to i celkově lépe zahrané. Mimochodem, Kanedu zde úžasně namluvil Johnny Yong Bosch. Pamětníci ho budou znát coby druhého „černého“ Strážce vesmíru, který nahradil Zacka. (A v celovečeráku s Ivanem Slizem měl žabí zord, za což nebyl ani trochu rád...:) ). PPS: Mé další recenze nejen na filmy najdete na Instagramu, profil instageek_cz , díky!:)

plagát

Batman (2022) 

Nenechte se zmást LEGO kolekcí – tohle není Batman, na kterého byste měli do kina brát svoje malé děti. Ne, pokud jim nehodláte dopřát děsivé setkání, jenž je pak bude možná ještě dost dlouho budit ze spaní. Režisér Matt Reeves představuje Batmana, vedle kterého i netopýří trilogie Christophera Nolana působí jako naleštěná pohádka pro celou rodinu. Zapomeňte na strašáka s pytlem přes hlavu nebo nalíčeného klauna, kteří nás navzdory své zvrácenosti i bavili. Tady je hlavním záporákem regulérní sériový vrah, a na jeho počínání nic zábavného není. Riddler (alias Hádankář, jak ho známe z Batman navždy) jako kdyby do Gothamu přišel z nějakého nervy (a v jeho případě také obličej) drásajícího thrilleru. A Temný rytíř teprve začíná, seznamujeme se s ním během druhého roku jeho aktivní činnosti. Takže to není všemocný, neomylný (super)hrdina. Ne, učí se za pochodu a navzdory komplikovanému vztahu s policií se zaměřuje především na detektivní práci. Všímá si stop, které ho vedou dál nocí, hlouběji do Riddlerova šílenství. Batman má jediného jasného spojence v Gordonovi (a tady mám menší výtku – nikdy se nedozvíme, proč mu Gordon tak bezmezně důvěřuje a před všemi ho brání). Velice nečitelná je situace se Selinou Kyle, nejosudovější ze všech komiksových femme fatale. Alfréd se objeví asi jen třikrát a téměř vůbec neuvidíme ani Bruce Waynea. Protože tenhle příběh je prostě o Batmanovi. O tom, jak procitá ze sobecké pouti za osobní pomstou a uvědomuje si, že celý Gotham je jeho dědictvím. A my konečně v nějakém filmu spatříme, a hlavně pochopíme to nezničitelné pouto, které mezi ním a městem je. Proto se za něj bude i v budoucnu bít do roztrhání těla, byť už tak (a spíš nevědomě) činí i tady během nelítostného pátrání po Riddlerovi v řadě parádních akčních scén. Také automobilová honička s Penguinem (poznali jste Colina Farrella?) nemá chybu. Všechno je tu syrové, neuhlazené, čouhají z toho dráty nebo kusy kovu. Ať už je to Batmanův kostým, Batmobil, nebo samotný Gotham, v jehož architektuře si podává ruku moderní Nolanova vize s gotickou poetikou Tima Burtona. „Tohle je velké město. Nemůžu být všude,“ říká v úvodu smířeně a poněkud unaveně hlavní hrdina. Velice sympatická změna oproti častým opačným (super)hrdinským ubrečeným steskům typu „Měl jsem tam být!“ Robert Pattinson ho hraje famózně, ale to už snad nikoho nepřekvapí. Z článků a rozhovorů před premiérou jsem měl pocit, že jeho Batman bude nějaký narušený psychopat a násilník, ale to vůbec není pravda. Jeho morální kód je jasně daný, takže žádná variace na Aflleckova psycho-Batmana se nekoná, což mě opravdu překvapilo. A jsem za to rád. Batman tu po celou dobu vystupuje v roli oživlé noční můry. „Nepohybuju se v temnotě. Já jsem temnota...“ říká v jiném úryvku ze svého deníku. Přesto ji na mnoha místech dokázal prozářit jasným světlem – světlem naděje. A to je potřeba nejen v současné složité, ponuré době. Reevesův Batman je jako zhmotnělý kvalitní novodobý komiks, který nejrůznější staré šablony buď úplně zahazuje, nebo chytře maskuje. Vychází z bohaté minulosti DC ikony, a byť není dokonalý, stojí pevně na vlastních nohách. Může se směle poměřovat s jakoukoliv předchozí filmovou reinkarnací netopýřího strážce Gothamu. Co dodat. Snad jen, že pokud se stejně jako v Nolanově případě (kdy po Batman začíná přišel Temný rytíř) zvedne v pokračování laťka ve všech směrech o několik levelů, čekají nás ještě velké věci! Hodnocení: 9/10.        ///       Další recenze a zajímavosti nejen o filmech najdete na mém Instagramu, profil instageek_cz, díky!:)

plagát

Môj sused Totoro (1988) 

Kdybych měl pocity z tohoto snímku k něčemu přirovnat, vybral bych krásný letní den, kdy máte všechen čas světa, naprostý klid na duši a vůbec žádné povinnosti. Byť se tedy nedá říct, že by film samotný byl tak úplně bezstarostný. Děj se odehrává v Japonsku 50. let. Profesor Kusakabe se s dvěma malými dcerkami stěhuje do starého domu na venkově, aby byli blíž k nemocnici, kde kvůli dlouhodobé nemoci pobývá jeho žena. Zatímco táta je zaneprázdněn prací, obě děvčátka si brzy všimnou, že s domem není všechno tak úplně v pořádku, a že na zvěstech, že v něm straší, může něco být. A pak už se nám před očima odvíjí okouzlující tajemný příběh z dílny mistra Hajao Mijazakiho. Obrovský chlupáč Totoro je prý v zemi vycházejícího slunce mnohem populárnější než třeba Medvídek Pú nebo Mickey Mouse. Přitom na rozdíl od nich je polidštěný jen minimálně. I když zrovna drží v tlapě deštník, pořád zůstává hlavně zvířetem, nevyzpytatelným magickým tvorem střežícím svůj les a jeho okolí. A tak se to má i s dalšími bytostmi žijícími v říši, do níž už dospělí dohlédnout nedokážou. Události leckdy probíhají zcela beze slov, jen s doprovodem úžasné hudby (chválení stejně tak skvělé animace od studia Ghibli by bylo nošením kafrovníku do Japonska). Jasně, holčičky jsou ukřičené, ale to už tak u dětí bývá. Jinak jsou veškeré dialogy ve filmu vždy k věci, stručné, a hlavně živé! Vůbec nepůsobí jako scenáristické konstrukce, nejsou ničím přizdobené, nesnaží se znít epicky ani přemoudřele. Každé slovo tu má svoji váhu a vám díky takovému přístupu bude připadat, že sledujete zásadní období v životě nějaké skutečné rodiny. Tenhle film ve vás zůstane. A kdo ví, možná se v budoucnu přistihnete, jak při čekání na zastávce tajně doufáte, že ten příští autobus bude mít místo světel velké kočičí oči... místo kol nohy... a odveze vás, kam si jen budete přát!:) Hodnocení: 9/10         ///        Další recenze a zajímavosti o filmech, hrách, knihách, komiksech a jiných geekovinách čtěte na Instagramu, profil instageek_cz , díky!:)

plagát

Venom 2: Carnage prichádza (2021) 

Patřím k nemnoha lidem, kterým se první Venom fakt hodně líbil. Ve srovnání s uhlazeným a nablýskaným světem MCU na mě jeho špinavost a temnota působily osvěžujícím dojmem. Trochu jsem se bál, že dvojka bude kvůli změně režiséra (Rubena Fleischera ze Zombielandu nahradil Andy Glum Serkis) úkrokem jiným, horším směrem. Ale kdepak, na atmosféře se vůbec nic nezměnilo, celkový feeeling zůstává stejný. Nic se nemění ani na pojetí hlavního hrdiny. Tom Hardy opět po celou dobu vypadá naprosto příšerně (mohl klidně někde nonstop pařit, chlastat, nespat, nemýt se a pak se vždycky jen nějak přimotat na natáčení, ušetřilo by se za líčení:)) ). Pokračuje tak ve své bizarní variaci na Stanleyho Ipkisse z Masky, byť tentokrát prožívá se svým symbiontem skoro až románek! Snaha o vývoj Eddieho a Venoma mi přišla ok, celkem funguje. Schválně tu dochází k paralele s reálnými vztahy, takže zatímco první Venom byl divokým vášnivým seznámením, dvojka odhaluje nástrahy počátků partnerského soužití. Ty se vyskytují, i když sdílíte jen společnou domácnost, natož společné tělo!:)) Hlavní nemesis Carnage je Venomovi důstojným protivníkem, jen škoda, že mu nedal zabrat víc. Woody Harrelson je skvělý herec a věřím, že s lepším scénářem mohl jeho sériový vrah Cletus Kasady kopat vyšší záporáckou ligu. Jenže tady prostě na budování nových vztahů a charakterů není prostor. Venom 2 má oficiálně 97 minut, což je i tak na áčkovou komiksárnu sakra málo, přičemž po odečtení úvodních a závěrečných titulků vám zbude nějakých 80 minut čistého času! Docela by mě zajímalo, co všechno zůstalo na podlaze střižny. Na druhou stranu, snímek díky tomu odsýpá, nikde se nezdržuje, nezasekává, takže fanouška jedničky nestihne ani ničím štvát. Vnímám ho jako takový můstek vedoucí k Venomově nové filmové éře, z něhož bylo potřeba hlavně nespadnout!:)) Což se za mě povedlo. Hodnocení: 7/10.       ////       Mé další recenze nejen na filmy (komiksy, seriály, hry, knihy, atd. atd.) najdete na Instagramu, profil instageek_cz , díky!:)

plagát

Harry Potter 20 let filmové magie: Návrat do Bradavic (2022) (TV film) 

Neviděl jsem loňský speciál Přátel, ale byla z toho všude spousta fotek apod., proto jsem očekával, že potterovský „slučák“ bude stejný – herci se sejdou na jednom místě, kde si budou povídat, vzpomínat a vyprávět historky z natáčení. Takže mě překvapilo, že se pod tím krkolomným českým názvem skrývá klasický dokument. Jednotliví účinkující mluví jak mezi sebou (vždy v menších skupinkách, žádné velkolepé setkání všech se bohužel nekoná), tak do kamery. Prochází místy, kde se natáčelo, a u toho se dojímají, jak to bylo všechno krásné, kouzelné a výjimečné. Co se mi líbilo nejvíc – bylo super vidět, s jakou láskou na to natáčení vzpomínají Daniel Radcliffe, Rupert Grint, Emma Watson i všichni ostatní, kteří před kamerou začínali jako neznámé malé děti a končili jako dospělí lidé, globální celebrity. Nemáte pocit, že by je to nějak poznamenalo, spíš to pro ně bylo úžasné dobrodružství, jako kdyby se tehdy přenesli do skutečného kouzelného světa. Navíc jeden v druhém, a i v těch hereckých velikánech, kteří je obklopovali, našli druhou rodinu. Abych se přiznal, nejsem velký fanoušek téhle filmové série. Zatímco knižní předlohy jsem četl nesčetněkrát, potterovské filmy jsem kromě prvních dvou viděl všechny jen jednou. Štvalo mě, že vynechávaly spoustu věcí z knih a vždycky mi přišlo, že by to šlo celé udělat lépe (byť třeba casting byl perfektní, hudba Johna Williamse taky, i výprava), jet méně po povrchu a jít víc do hloubky. Chci říct, že to pro mě nikdy nebyla srdcovka, ale pro spoustu dětí a lidí po celém světě ano. A přesto i mě tady některé momenty hodně dojaly, závěr je fakt náročný, a po skončení jsem se cítil emočně úplně vysátý!:)) Takže nejzarytějším fandům doporučuju připravit kapesníčky, budou rozhodně potřeba!:)) Hodnocení: 7/10.     ////    Další recenze nejen na filmy čtěte na Instagramu, profil instageek_cz , díky!:)

plagát

Spider-Man: Bez domova (2021) 

Spider-Man bez domova a recenze bez spoilerů!:)) Co vlastně napsat o filmu, o kterém se nesmí prozradit skoro nic? Snad jen řeknu, že toho komiksovým geekům z celého světa doručí ještě mnohem víc, než slibovaly trailery. Už samotný koncept multiversa je něčím, o čem se filmovým fanouškům pár let nazpátek ani nesnilo. A já tleskám tomu, že když se do toho Marvel a Sony pustili, nedrželi se při zdi. Budu se zaklínat trailery, protože ty viděl každý a o tom, co bylo v nich, se mluvit může. Věřte, že v nich ukázané a naznačené postavy se vrací v plné parádě, a i jejich herečtí představitelé zde mají nikoliv pár vteřinová camea, ale plnohodnotné velké role. Zásadním způsobem ovlivňují celý děj. A jelikož jde o samé herecké velikány, užijete si je na maximum. Skutečně jsou zpět ve špičkové formě, i když už jde v některých případech o starší pány, kteří Spider-manovi zatápěli naposledy před 20 lety. Z traileru dále víte, že multiversum spíská krom Spideyho ještě Doctor Strange. Také jejich bitka je super, žádná odfláknutá povinná „strkanice“, jak to mezi sebou někdy filmoví superhrdinové mívají. Třetí Spider-Man je obrovskou hereckou výzvou pro Toma Hollanda. Tolik emocí ještě nezažil a takhle zabrat ještě nedostal. Klobouk dolů před ním i před režisérem Jonem Wattsem, který tohle divadlo splněných geekovských snů zvládl ukočírovat. Chválu zaslouží rovněž scenáristické duo Mckenna & Sommers - přichystali pro už tak ikonické postavy z minulosti další nezapomenutelné momenty, které si s nimi budeme rádi dál spojovat. Celkově je třetí Spidey možná až překvapivě temný. Pro Petera Parkera je to definitivní zkouška z dospělosti, konec středoškolské bezstarostnosti. Nic už pro něj nikdy nebude stejné. Proto budete z kina odcházet spíše zamyšlení než nadšení. Což ale vůbec nevadí. I tak vás bude hřát pocit, že jste byli u přelomové události, která se navždy zařadí k nejlepším superhrdinským filmům všech dob. Hodnocení: 9/10. //// PS: Mé další recenze nejen na filmy najdete na Instagramu, profil instageek_cz , díky!:)