Xeelee

Filmy s Bondem sem viděl asi dva (nechtějte po mně vědět jaký, nevzpomenu si), ale bylo mi jasný, že to je velmi nadprůměrná bondovka. Obsahuje spoustu výbornejch scén a silnejch momentů. A víte co? Pořád z toho místy trčí mainstreamovej popcorn, kazící celkovej dojem.

Syndrom nesmrtelných hrdinů, dcera, která napodruhé neudělala řidičák, svištící tureckou metropopí a beroucí zatáčky smykem, nejspíš nejnepřehlednější akce, jakou sem zatím měl tu čest vidět, obrněnej taxík, kterej nerozmetala na kousky palba z těžkejch kulometů, bikinové splynutí s davem muslimek... Záporáci působí tak neschopně, že nebudete mít pocit, že Bryanovi reálně hrozí nějaký nebezpečí. Atmosféra snímku zdrhla někam do Albánie. Tam kde je první film jednoduchej, přímočarej, náléhavej a údernej, tam příběh místy silně nedomyšlenýho pokračování v lepším případě nudí. Tam kde nás děsily a šokovaly bezútěšný reálie, tam v pokračování nastupuje nezajímavý a tuctový cosi, WTF momenty a tuna klišé. Scénáristická impotence vs. neschopní filmaři a PG-13 u tohodle druhu filmu opravdu bolí. Kopírka různých filmů nepřekvapila, ale závěrečnej souboj à la Matrix byl fakt moc :-)

K výkonu Landy v týhle roli prakticky nic nemám. To bych musel zkritizovat třeba i cokoliv s Arniem. Stupidita příběhu je ale do očí bijící. Plochej, nelogickej a s reklamou na Ráááádio Impuls :-) Landa (Čech Alex Bold?!?) si chce splnit sen a porazit německý protivníky, že kterých v jedný scéně zdá se udělal homosexuály (viz společná postel v hotelu). Z nějakých ideologicky závadných scén se mi dělalo špatně. Vzhledem k Landově minulosti a názorům je na místě se zamyslem, co se nám autor snažil konkrétními pasážemi sdělit. ● Pokračujem v jízdě: Máme tu totální ignoraci faktu, že hlavní hrdina má nádor na mozku nebo že ženská po roce ozařování je odulá, bez vlasů, bez energie... Nádor je něco jako chřipka. Áno. Chemoterapie nepřináší utrpení pacientům nezabíjí, ale léčí. Yes!!! ● Příběh: Jsou tu tři prakticky nesouvisející dějový linie. Dvě se naprosto násilně prolnou v úplném závěru. Vedlejší linie jsou povrchní, trapně nevtipný a kontrastující s pokusem o vážnou hlavní linku s plněním snů, bojem proti osudu a tak. Co si mám odnést z toho, když mi je naznačováno, že Landa není kvůli nádoru schopnej odjet závod (už jednou kvůli tomu zničil auto), před závodem má problémy a pak bez jedinýho problému odjede závod a vyhraje? Nádor si zdá se vyléčil jeho ignorováním. Postava Lucky, tak jak je popsaná, je už totálně mimo realitu. Chcemie mezi hlavními hrdiny nefunguje, ale to může být i asociálností člověka, kterýho zajímá jen rallye. Britští podvodníčci sou trapní, vůbec sem netušil o co jim jde a WTF pointa mě dostala do kolen. Landa měl natočit spíš grotesku. Nechápu, jak pak přišel na nápad s milionářem (kterej asi moc hulil) co se rozhod, že začne závodně jezdit. Milionářská story taky nehýří dvakrát inteligentním humorem. U nikoho kromě hlavních hrdinů vůbec netuším co a proč dělají, vůbec u nikoho se nekoná něco jako vývoj postav... ● „Rakovina a chemoterapie dělají sexy těla.“ – Radek99

Tohle že je tajemství? Jo, funguje to. Člověk často dokáže to samý vnímat různých úhlů pohledu naprosto opačně a když přehodnotí přístup k životu tak zjistí, že se mu vlastně ani nic špatnýho nedělo. Jo, lidé se líp chovaj k těm, ze kterých vyzařuje klid, elán, pozitivní energie… Jo, lidi co nejdou za nějakým cílem ho nikdy nedosáhnou a ti co zaním jdou urputně jak buldoci často dřív nebo pozdějc uspějou. V dokumentu se ale zaměňuje příčina s důsledkem. A forma dokumentu, kterej nepřináší nic novýho a objevnýho, taky nic moc. Když to shrnu, tak vše je o psychice a přístupu k životu a k sobě samému. Dobro a zlo je relativní. Víc než si většina lidí dokáže představit. Z rozvoje osobnosti se stal byznys úspěšnejch. Kolika lidem, snažícím se jít stejnou cestou, se to povedlo nikdo neví. Máme tu jen vzory, ke kterým se upínáme. Moc se mi líbí rozsáhlej rozbor od Shadwella.

Jde o to, aby už nikdo nemusel zbytečně myslet, pane Gullivere. Považte, co zbytečného myšlení se všude děje. I děti musí myslet, i staří a nemocní i lidé, kteří nemají na myšlení vůbec čas. I ti, o nichž si myslíme že nemyslí. Blázni, notoričtí pijáci, idioti. Všichni bez výjimky myslí. Přivezli mi kreténa. Močil pod sebe, neuměl se najíst, neovládal lidskou řeč. Ale myslel. Pozoroval jsem kojence, pane Gullivere, a mohu vám říci, že se u nich vyskytují sny. Ale proč vám to všechno povídám. Protože budete mluvit s guvernérem a ten se vás určitě bude ptát na můj myslící stroj na ruční pohon. Myslící ústrojí. Ruční pohon. Zde se tvoří myšlenky. Ptali se mě na kapacitu. Řekl jsem, že zdravý muž docílí až deseti tisíc myšlenek denně, ale jim, jim se to zdálo málo. A tak tedy někoho napadlo použít k pohonu tohoto aparátu žentouru. Chtějí zapřáhnout dobytče, pane Gullivere, ale já jim to nedovolím. Řekněte jim to. Já nepřipustím, aby tímto strojem otáčel vůl.

Strhující!

Patos, kýč, klišé, hrdinní soudruzi jeřábníci a fungující chemie mezi Peterem a Jane. Romantickej začátek byl opravdu dobrej. Fakt. Jak ale dojde na vážnější témata a akci, tak přijde na řadu bezduchý CGI a scénář i charaktery se nemaj o co opřít. Je to takový… plochý, nijaký, nudný, nezajímavý, předvídatelný… Se závěrečným iritujícím informováním o tom, že Marvel počítá s pokračováním.

No není to nádhera, když si někdo všimne, že Diesel umí hrát, a dá mu ve filmu prostor pořádně to rozbalit?

Se začátkem si tvůrci očividně vůbec nevěděli rady, ale nakonec se ze Ztraceni v Pekingu vyklubalo poměrně zajímavý drama. Postava manžela hlavní hrdinky mi každopádně v příběhu strašně vadila.

Přesně tenhle stupidní humor v podobných filmech bytostně nesnáším. Bratra měli na začátku zabít nebo ho ideálně vystřihnout ze scénáře. Příběh je předvídatelnej, postavy plochý, ale bojový scény byly až na nepřehlednej střih poměrně slušný.