Xeelee

[LFŠ 2008] Vynikající. Bohužel jsem asi čtvrt hodiny před koncem prospal.

Další Švankmajerův geniální počin, vycházející z povídek Edgara Alana Poea (Zaživa pohřben, Šílený psychiatr) a textů a života markýze de Sade. Je to takovej surrealistickej filozofickej horor, kterým dává Švankmajer markýzovi filosoficky za pravdu mnohem víc, než by se na první pohled zdálo.

[LFŠ 2008] Netvrdil bych, že je film nezábavný a unylý. Pro Středoevropana, neznalého tamních poměrů, je to spíš dost bizarní zážitek, který nedokáže docenit. Svatba v Galileji je ale rozhodně zajímavý film. Zas jsem si o něco rozšířil kulturní obzory.

[LFŠ 2008] Blázen.

[LFŠ 2008] Jodorovsky přestal cestovat odněkud někam a v jeho nejnovějším díle, ve kterém vzdává hold alchymistickým hororům a filmům němé éry, putuje v kruhu a ustoupil od popírání surrealizmu. Pro úplné pochopení a plnohodnotný komentář bych ale potřeboval Svatou krev vidět ještě jednou.

[LFŠ 2008] První filmový počin jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů. K pochopení Jodorowského tvorby je zapotřebí znát širší souvislosti, a proto jsem byl velmi rád, že byl s Vyměněnými hlavami promítán i dokument Konstelace Jodorowsky, který dokumentuje jeho život a tvorbu. Filmová činnost je totiž jen okrajová činnost tohoto mága. Vyměněné hlavy jsou zfilmováním stejnojmenné alegorické novely od Thomase Manna z téhož roku. Jodorowsky zde vychází ze svých dlouholetých zkušeností s pantomimou. Vše je barevně velmi stylizované do zelené, fialové a odstínů šedi. Místy se ale objeví i modrý předmět nebo hnědá žebrající stařenka.

Něco jako Tom a Jerry se psem Plutem a nějakou kočkou. Mickeyho holka mi moc nesedla, jinak vynikající. | ► First Aiders

Lepší než jsem čekal, ale i tak to byla strašná kravina. Většina scén byla trapná, nudná nebo špatně okopírovaná. Povedené scény by se daly spočítat na prstech jedné ruky, ale překvapilo mě, že se tam vůbec objevily. Tim Story okopíroval zápletku, spoustou detailů i nesmyslnou scénu s rozestavěným mostem, kde je mimo záběr rampa. Jen trošku proházel pohlaví herců a tak tu po městě jezdí pár šílenejch ženskejch.

Poněkud mě zaskočil příkrý konec, kterému nic nepředcházelo jak dějově (ale děj není to o oč tu běží), tak ani ve významové rovině. Na první shlédnutí byl pro mě konec asi až moc experimentální a z kina jsem odcházel se smíšenými pocity. Jinak jsem se u filmu skvěle bavil už od samého počátku.

[LFŠ 2008] Já nejsem teolog. Já jsem právník. Z tohodle snímku mi ještě teď běhá mráz po zádech, když si na něj vzpomenu. Některé fanatické proslovy už ale trošku ohlodal zub času a při promítání se několikrát v sále ozval smích. I mě občas cukaly koutky, i když jsem věděl, že je to naprosto nevhodné. Když se chceš potěšit z květiny, musíš ji utrhnout a ona pak zvadne.