Rituál

Barvitý fiktivní folklór, trocha hipísácké poetiky pěstování jablek a nezávazného sexu, trochu mdlé detektivky nakopnuté až závěrečným twistem. Ano, atmosféru tomu nelze upírat, zvučné to umí být jako témbr Christophera Lee - hlavně v epickém závěru. Ale filmařské provedení je opravdu průměrné, plné naivity a v rozšířené verzi i dost rušivých vizuálních nadbytků. Zkrátka a dobře mě ten film ani zdaleka nechytil tak, jak by se u podobně laděných bláznivin, které pokládám za svůj srdcový kapitál, slušelo. Klidně mě upalte, skvělý nápad, lehce nadprůměrný film. (11.02.2011)

Pocitově až surreální filmový zjev s detektivní zápletkou, muzikálovým koloritem a děsivým vyvrcholením jakoby vypadl chvílemi z nějakého divokého sna, jindy jakoby pocházel z prastarého legendického příběhu, ale svým poselstvím možná ani nestojí zas tolik mimo realitu. Hned jsem si vzpomněl na jeden článek spřed pár lety, kdy muslimové ve jménu uctívání svého Alláha házeli mrtvé ovce do moře (což nakonec nevyústilo v nic jiného, než jen nežádoucí přivolání nebezpečných žraloků). *** Obrácenou až zvrácenou stránku fenoménu náboženství v podobě šílených rituálů, které v doprovodu s bezmezným fanatismem dokážou zajít až za hranici důstojnosti a zdravého rozumu, pan režisér zabalil do kouzelného poetického nádechu anglického ostrova. Dívat se na tenhle RITUÁL jako na umělecký film bylo vskutku přes můj obecný odpor k podobně šíleným sektám a jejich leckdy nesmyslným rituálům fascinující, až jsem se v tom pohlcení úžasnou atmosférou chvílemi málem začal cítit jako jejich součástí. :o) [90%] (21.11.2021)

(1001) Dlouho, předlouho jsem si dávala na čas, než jsem se podívala na tenhle film, poté, co jsem si všude možně přečetla, že by měl být úžasný. Dokonce jsem mezitím omylem shlédla americký remake s Nicolasem Cagem, který mě zaujal mysteriózní atmosférou a nečekaným koncem. To jsem ale ještě nevěděla, že originál je v tomhle o nějakých tisíc pět set osmdesát sedm procent lepší a že ještě navíc obsahuje ironii, sarkasmus, absurdno a písničku Gentle Johnny (♥). Teď už to vím a jsem ráda, že to vím. Co opravdu kvituju s povděkem je přesvědčivé zobrazení uzavřené "pohanské" komunity bez nějakého koukání se do nebe, pokud jde o jakoukoliv část života, a také věrohodné obsazení postav, čili že se to tam nehemží manekýny. Takže opět závěrem, Anglie vede, Hollywoode, styď se. (05.07.2009)

Vím, že pasáže tohoto filmu si budu pamatovat až do smrti - a to se člověku stává jen u málo filmů. Je to prosluněné, plné krásné kvetoucí přírody, lidových písniček, maškarních kostýmů ... typický hipísácký nesmysl? Wicker Man je něco, co se opravdu jinak nevidí, co zraje časem a co je dnes neopakovatelné. Robin Hardy se stal (hororovým) klasikem a fenoménem díky jednomu jedinému filmu, která léty zraje a zraje. P.S. Opravdu shymailan nebyl tím, kdo vymyslel šokující pointy, dokonale obracející smysl všeho předchozího. (04.01.2011)

Pozoruhodný film, jehož včerejší odvysílání na Artu v původním znění s titulky hodnotím jako záslužný počin. Při sledování se mi na mysl dralo srovnání se snímky jako Rosemary má děťátko nebo Vesnice, ale to spíše jen kvůli některým vnějším podobnostem - svou celkovou formou i vyzněním je Rituál zcela svébytnou podívanou, která se v dějinách filmu vyjímá jako unikátní solitér. Film jsem shledal natolik mimořádným, že jsem se od něj nemohl odtrhnout a že jsem umíral napětím, jako to celé skončí (och, díkybohu, že jsem měl možnost film zhlédnout, aniž bych o něm cokoli věděl - hlava mi nebere, jak tady "oficiální distributor" i všichni ostatní vesele spoilerují o sto šest, jako by se nechumelilo). Působivý dojem z filmu podtrhuje filmová hudba se všemi těmi pohanskými popěvky a zvířecími maskami, které člověku vážně dokážou nahnat, když film sleduje sám v potemnělém bytě před půlnocí. Stačí mi podívat se na plakát filmu a zase se rozklepu jako vyděšený ratlík - tenhle film je jako zlý sen, ze kterého se chcete co nejdřív probudit a zapomenout na to, že jste ho kdy viděli. UPDATE 7.10.2019 - Na druhé zhlédnutí už mi to tak strašidelné nepřišlo, ale stejně se mi to znovu líbilo. I když samozřejmě ten wow efekt už se nekoná, když člověk předem ví, jak to dopadne. O to víc jsem měl nutkání se divit chování hlavní postavy - nejvíce mi přijde zarážející, že se na ostrov vydá zcela sám, ale nepochopitelné mi přijde v podstatě i veškeré jeho chování poté, co zjistí, že jeho letadlo je nefunkční (což ho kupodivu ani moc nevyvede z míry). Takový důvěřivý pitomec, který se ohání autoritou svého úřadu v místě, kde je mu houby platná, si o takový konec přímo říká - přesto mě ten jeho nedostatek pudu sebezáchovy udivuje! Jinak hudba, kamera, lokace, obsazení i příběh nemají chybu a celkově mě ten film prostě strašně baví, mj. i proto, že jsem byl nedávno nadšený z filmu Slunovrat, kterému Rituál posloužil jako přímý inspirační zdroj, a je zajímavé oba filmy porovnat. (19.11.2014)