Carlie

No tohle bylo opravdu báječné. Z kriminálky nezbylo skoro nic a u závěrečného soudního procesu jsem pomalu zapomněla dýchat napětím. Celá ta trilogie byla opravdu skvěle napsaná, což filmařům nejspíš opravdu hrálo do karet, protože tak zajímavé postavy se jen tak nevidí a Stieg Larsson měl všechno promyšleno do posledního detailu (i když druhý díl nebyl tak povedený). Noomi Repace byla dokonalá (i když na Lisbeth možná trošku stará a vysoká) a Michael Nyqvist mi svojí postavou sice k srdci nepřirostl ani z poloviny tak jako Lisbeth, ale pořád mě zajímalo, jak to s ním dopadne. Snímky jako tento jen posouvají úroveň evropského filmu a jestli jsem u Millénia 2 bědovala nad nedostatky a litovala, že se režie neujal i Fincher, pak si u mě Švédi třetím dílem přilepšili a já jen pochybuji, že by se to dalo zfilmovat lépe. Je to depresivní a na náladě to nepřidá, ale je to jako droga, protože ať už kniha, či film Millénium vás absolutně pohltí.

Mám hodně ráda Stanleyho Kubricka, ale jeho Mechanický pomeranč nikdy nebyl filmem, který by mě oslnil. Je na něm vidět precizní filmařina, talent, zajímavá myšlenka, ale přesto mi jako jeden z mále Stanleyho filmů nepřirostl k srdci. Vidět o něm dokument už je však jiná záležitost. Mluvil tam sám Malcolm McDowell, tedy herec, který ztvárnil postavu Alexe, nebo Anthony Burgess,který napsal knihu (ta se mi narozdíl od filmu líbila opravdu hodně) a Kubrickova manželka Christiane Kubrick.

První díl byl napínavou kriminálkou, kterou jsem přečetla a shlédla naprosto bez dechu. Z dvojky už se stal spíš thriller, který v sobě má kriminální vyšetřování, jenomže od prvního dílu se to liší hlavně tím, že zatímco tam jsme hledali "vraha"  a výsledná zápletka byla to, co se v knize odkrývalo, tady odhalujeme střípky z Lisbetiny minulosti a rozuzlení není to, o co nám jde tak moc jako v předchůdci. No ve zkratce už to prostě nebylo tak napínavé (ať už se bavím o knize, či o filmu). Také je mi líto nečtenářů knihy, protože jsem si celou dobu říkala, že bych se v tom bez čtení předlohy nejspíš vůbec, ale vůbec nevyznala. Ve zfilmování Milénia 1 u mě vyhrávají Švédi, zajímalo by mě, jestli by si z druhým dílem lépe poradil Fincher, protože já si myslím, že jo a mrzí mě, že nakonec skončil u Muži, kteří nenávidí ženy (2011)Já ale kritizovat nechci, protože přes všechnu tu kritiku, kterou jsem teď vypsala je to pro mě opravdu dobrý film, který si někdy klidně pustím znova. Stieg Larsson se postaral o opravdu kvalitní čtení (bohužel se chudák nedožil úspěchu) a já se opravdu těšila, až dočtu poslední stránku a podívám se na film (v pořadí film- kniha bych to nedala, takže radši první čtu). Navíc se mi dost zamlouvalo herectví Michaela Nyqvista, který tentokrát předčil Noomi Repace (narozdíl od jedničky, tam byla lepší ona a on ztělesněním nudy).

Dětské animované filmy miluji a to se za infantilní nepovažuji, ale tenhle animák bych teda dětem nepustila, protože to pro ně jednoduše není určeno. Odporně vzhlížející modelínové postavičky figurují ve filmu, kde není kapka štěstí, ale jen smutný životní příběh dvou postav, které se pomocí vzájemné korespondence začínají poznávat. Max je osobou, která má extrémní podobu Aspergerova syndromu a žije sám, zatímco Mary je na druhém konci světa a žije s matkou alkoholičkou a nemá to jednoduché. Tenhle animák mi pomohl pochopit polovinu příbuzenstva a vlastně i sebe samu, takže to má pro mě docela velikou hodnotu.

Amélii jsem docenila až na druhé shlédnutí, po kterém se právoplatně umístila v mém žebříčku top 10. Film je tím nejlepším, co může francouzská kinematografie nabídnout. Hodně zvláštní příběh, který je lehce o ničem, ale zároveň nese určité poselství. Celé mi to připadalo takové hodně zasněné, optimistické a především z nevysvětlitelného důvodu nádherné. Možná je to Francií, možná zajímavě krásnou Audrey Tautou, třeba Yannem Tiersenem,ale "Le Fabuleux Destin d'Amélie Poulain" je okouzlující a dokonalý film, který by mě bavil i po desátém shlédnutí.

Moc povedený horor, který by žádný fanoušek žánru neměl vynechat.  Poslední dobou se točí samé nenápadité horory a tenhle mi po dlouhé době přišel opravdu originální, za což smekám. Stejně se mi ve finále nejvíc líbil ten začátek s letadlem a ta druhá polovina, kde už dochází pouze k umrtím přeživších mě nebavila tolik (ale pořád dost). Ta scéna, kdy hlavní postavy nastupují do letadla byla tak napínavá a skličující, nebo i jak se z toho okna dívají na to letadlo, nebo jak na té tabuli s informacemi o letu přehazují ty informace a je z toho cítit ten špatný pocit. Asi jsem opravdu vděčná, že na léto nikam neletím, protože bych si asi vybavila tenhle film.

Kubrickovo verze se mi zamlouvala více, než ta novější, ale celkově mi ten příběh moc zajímavý nepřijde a nevím, čím si kniha od Nabokova zasloužila tolik pozornosti a věhlasu.  Mám slabost pro Stanleyho Kubricka a je z toho poznat jeho filmařská preciznost a talent, ale moje pocity z Lolity se dají přirovnat k Barry Lyndon protože obojí mě po nějaké době přestalo bavit a já konec dokoukala jen z povinnosti (to je chyba neúnosně dlouhé stopáže). A pochopitelně nejvýraznější herec tam byl Sellers, ale to tu beztak skoro všichni píšou. Jenomže ono je celkem pochopitelné, že filmu na aktuálnosti a zajímavosti ubere stáří, protože co bylo skandální a zajímavé tenkrát už dnes těžko někoho zaujme.

Nebudu tvrdit, že kterýkoliv člen The Beatles má herecké nadání, ale A Hard Day´s Night je opravdu povedená komedie a já Beatles poslouchala jako malá, takže to má pro mě jistý sentimentální význam. Je to plné skvělých písní, humoru a charismatických postav, takže je to za mě pět hvězd. A taky jsem to viděla tak třikrát.

Nebylo to zlé, ale ani dobré. Jako komedie to nefungovalo, protože vtipných míst moc nebylo a já se snad ani příliš nebavila. Dějově je to zase nezajímavé a kýčovité. Všudypřítomné klišé na dojmu také nepřidává (laciné hraní na emoce). Plus si myslím, že není možné aby skupinka tří lidí v malém pokoji se zanedbatelným množstvím "pilulek" utáhla tak "populární" obchod, protože to jednoduše nedává smysl, ale o to asi ani nešlo. Jednotlivé díly jsou ok, ale jako celek jsou to slabší tři hvězdy.

Mně se film líbil a dokonce jsem zvažovala, že si přečtu předlohu, ale to by asi bylo zbytečné, protože to ve finále nic světoborného nebylo. První polovina byla opravdu dobrá, ale ten zbytek už ne. Prostě obyčejná trojice mladých francouzských pseudointelektuálů, kteří mají rádi klasikou kinematografii a jsou opravdu divní. Je z toho až moc poznat ta Bertolucciho touha šokovat. Na to, že jsem příznivec Hollywoodského mainstreamu se mi to stejně docela líbilo a já dávám čtyři hvězdy.