Carlie

Tak tohle bylo něco geniálního. Perfektní satirický obraz naší dnešní společnosti a zároveň bravurní sci-fi. Ono je to vlastně dost depresivní a dalo by se v tom představit dost konkrétních problémů. Do jednoho filmu nacpaní jedni z nejlepších herců, geniální scénář a režie, téma, které zaujme a jeden z nejlepších filmů roku 2021 je tady. Netflix se opravdu překonává.

Ten film byl mizerný, ale s tím jsem vlastně již od traileru počítala. Původní série přinesla něco revolučního a patří mezi mé nejoblíbenější a o to více se mi toto nepotřebné pokračování hnusí. Samotný začátek, kde se film dělá srandu sám ze sebe se mi zdál ubohý a nekreativní. Ve výsledku to celé působilo jako nějaký béčkový akční film, ale tak jmenuje se to Matrix a v kinech to vydělá, což byla logicky pointa, ale to nic nemění na tom, že to šlo provést lépe. Sestry Wachowské od dob původního Matrixu nemají žádný extra dobrý film. Celý tento příběh by mi zapadal do scénáře téměř jakékoliv marvelovky, jenomže on to ten Marvel umí lépe a tak dávám lepší dvě hvězdy.

Na House of Gucci jsem s těšila už od září a očekávání tu byla opravdu vysoká. Film, který dostal na starost Ridley Scott a ve kterém hrají takové hvězdy jako je Al Pacino, Salma Hayek, Lady Gaga (ta by se místo zpěvu mohla věnovat třeba jen herectví), Driver, Leto a mnoho dalších prostě zákonitě špatně dopadnou nemohl. Příběh sám o sobě byl dost zajímavý a hodný zfilmování, což je základ toho všeho, no a vývoj událostí mě od začátku do konce zaujal ač jsem si samozřejmě celou situaci ohledně Patrizie a Maurizia načetla předem, a tak se nekonal žádný moment překvapení. Ono takhle (a teď pozor, protože menší spoilery), jedná se o životopisný film a tím pádem tam není žádná extrémně překvapivá scéna a celé by to bylo jen obyčejné drama o nepovedeném manželství, kdyby to nebylo zasazeno do prostředí rodiny Gucci, jenomže to celé se odehrává způsobem, že celý film uteče dost rychle  není tam moment, kdy by divák dostal prostor se nudit.  Spolu s Dunou je to můj film roku a jsem si jistá velkým počtem nominací na Oscara.

Jeden z těch kouzelných tanečních filmů, které mi připadají nostalgické, ač jsem v době jejich vzniku ani nežila. Děj byl sice jedno velké klišé, ale mně se ta hezká jednoduchost příběhu líbila a celé to odsýpalo rychle. Spousta skvělých písniček byla také fajn.

Zajímavý námět, který mohl dle mého dopadnout daleko lépe. Ze začátku jsem zapomněla, že koukám na horor a připadala si jako u Půlnoc v Paříži (2011) (vracení se v čase). Ta prostřední část byla v podstatě perfektní, ale ten začátek a konec mi to kazil. Finální pointa sice není tak průhledná, jak by se mohlo zdát, nicméně přináší velké zklamání a klišé. Postavy jsou nezáživné, nelíbil se mi zvolený filtr a celá  ta  stylizace jde mimo mě, protože mám obecně radši přirozeněji vypadající obraz. Naopak se mi líbilo sympatické herecké obsazení  (v rolích nezáživně napsaných postav) a volba hudby, která byla lehce sentimentální a konečnému snímku dost prospěla (nebo mám prostě jenom hezké vzpomínky na hudbu z šedesátých let). Nebýt toho směšného konce, tak dám tři hvězdy, protože v kině se mi ten film opravdu dost líbil, jen mám teda obavu, že to bylo natolik povrchní, že si na to za tři dny ani nevzpomenu. Hororem roku 2021 je pro mě pořád Wanovo Zhoubné zlo .

Po dlouhé době marvelovka, která má v sobě něco nového a nejede podle klasického scénáře typického pro komiksovky. Režisérka si vzala dost ambiciózní projekt a vyšel z toho dost dobrý výsledek, který pro mě konečné po sérii špatných filmů začíná novou éru MCU. Možná, že s retrospektivou se dalo pracovat lépe, protože tisíce let historie lze využít i kreativněji a finální akce mohla být epičtější, ale jinak nemohu mocvytknout, protože by bylo hypokritické vyčítat stopáž, když jsem u Venoma nadávala na její krátké trvání. Možná ještě hrdinové mohli mít alespoň nějaké charisma, protože jsou dost nenápadití a nezáleželo mi na nich.

Duna je opravdu velkolepý film, který předčil mnohé žánrové klasiky a mé očekávání. Už podle traileru jsem věděla, že se bude jednat o něco opravdu dobrého, ale podle volby herců jsem to typovala na film, který bude cílit spíše na mladší diváky a ostatním nic neřekne. No musím uznat, že jsem se pletla, protože Duna je víceméně složitý film, který bude ideální především pro fanoušky stránky audiovizuální a pro lidi, kterým nevadí film, který není příliš ukecaný, protože na dialogy je snímek opravdu sporý. Vizuálně je to jednoduché a nehraje si to na nějaké velkolepé efekty a akci, ale o to nádherněji (a temněji) to všechno působí. Děj sice ubíhá pomaleji a stopáž je lehce delší, než mi to vyhovuje, přesto jsem po rozsvícení světel v sále měla chuť celý film shlédnout ještě jednou (asi to i udělám).

Je to oddechový film a s tím jsem i počítala, ale pořád jsem měla očekávání vyšší. Film v sobě nemá nic nového a jede podle klasického Marvel scénáře, který už mě v posledních letech snad ani nebaví. Ta relativně krátká stopáž také docela uškodila, protože o nějakém budování vztahu s postavou záporáka si člověk může nechat pouze zdát a vše je to takové rychle plynoucí nic, které nedává moc smyslu a spousta scén postrádá na důležitosti. Hlavním kamenem úrazu je cílová skupina diváků, protože pochybuji, že někoho nad osmnáct let Venom 2 nadchne a  spíše si ho užije věková kategorie 12-17 let. V kině jsem se sice docela slušně bavila (hlavně díky Hardymu, který mi je jako herec dost sympatický či Harelssonovi) a některé scény jsou skutečně vtipné, ale jako film je to prostě děs.

Roztomilý příběh, který se bude líbit dětem a pěkná propagace ochrany zvířat, ale jako film se mi to příliš nelíbilo. Sentimentální děj, který je celý jedno velké klišé na mě prostě nefunguje a výsledek je dost neambiciózní a i přes krátkou stopáž místy nudný. 2-3 hvězdy.

(Spoilery) Epizoda, která se mi doposud líbila snad nejvíc a to především díky ději, který zaujme prakticky od začátku.  Ta výsledná pointa se dala odhadnout, protože obličeje lékaře a sestřiček jsou před kamerou schovány (důležité však říct, že je tento prvek do děje zakomponován tak dobře, že si toho lze i nevšimnout). Přesto však konec nezklamal, ba naopak se mi zdál výborný. I ten totalitní režim, který byl do děje zakomponován mi lehce připomínal 1984 od George Orwella a i přes jeho postradatelnost dílu dodává na důležitosti a přidává hodnotu ponaučení.