Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Krimi

Obľúbené filmy (9)

Spalovač mrtvol

Spalovač mrtvol (1968)

(SPOILERY) Opravdu složitý film. V dnešní době se všude ve světě točí spousta hororů postavených na laciných lekacích scénách a přehnaném násilí, a přitom to nejděsivější co může na hororu být je to pomalé napětí, které člověka nutí sedět, koukat a bát se. Spalovač mrtvol je náhled do mysli šíleného zaměstnance krematoria, který neukazuje ani špetku citu, nebo empatie, a přitom si je tak strašně jist tím, že je dobrý člověk. My diváci na konci vidíme pouze odporného sériového vraha, který nabil dojmu, že je Dalajláma a všechny ty členy rodiny zabil z milosti. Zajímavé je prostředí a doba, kdy se film odehrává, ale tím nejdůležitějším faktorem je temná mysl Kopfrkingla, protože jestli vás nevyděsí on, pak se obávám, že vás nevyděsí nic. . Zasazení do doby je pro vývoj filmu sice důležité, ale ne nezbytné, protože sledujeme, jak z hrdého českého občana stává přívrženec nejhorší ideologie. Film o válce to však není (ne v tom smyslu jako třeba Schindlerův list, nebo Pianista). Je to spíš psychologický horor/thriller, který byl prostředím nastupujícího nacismu značně ovlivněn, ale není to ústřední téma, ono ani to krematorium není tak klíčové, Kopfrkingl by mě děsil i jako pracovník muzea preparovaných zvířat, pokud by si zachoval svou tvář psychopata. Pravdou však je, že smrt je snad pro všechny lidi děsivá, a tak to dodává prvku hororu. Všichni vychvalují Hrušinského, ale Vlasta Chramostová svoji postavu Lakmé zahrála báječně a kamera je 10/10 režiséra snad ani nemusím zmiňovat. Film jsem viděla celkem třikrát, naposledy včera a musím ho dát na první příčku mého seznamu, protože je to snad ten nejlepší kinematografický počin, který jsem kdy viděla a ten nejsilnější film, kam se hrabe můj oblíbenec Hitchcock.

Prelet nad kukučím hniezdom

Prelet nad kukučím hniezdom (1975)

Ken Kesey napsal jednu z nejlepších knih, která dala za vznik jednomu z nejlepších filmů. Pokud by se někdo zeptal mého devítiletého já na nejlepší film, odpověděla bych "Přelet nad kukaččím hnízdem" (nebo Mrtvou nevěstu) a to jsem v té době ani nechápala o čem to je. Pro Nicholsona a Fletcherovou je to největší role a bez diskuzí nejlepší Forman. Lobotomii už dávno neprovádíme, psychiatrické léčebny jsou humánní a stejně film nikdy nezestárne, ač byl natočen v roce 1975. Za mě ten nejlidštější a nejméně povrchní snímek, který jsem kdy viděla. Scéna, kde si skupinka "bláznů" vyjede na lodi byla nádherná, konec mě vždy na týden psychicky odrovná (a to jsem to viděla 11x). R.P McMurphy je zase dost sympatická postava (a to není Nicholson žádný krasavec). Přelet nad kukaččím hnízdem má vše, včetně komediálních prvků, takže se nebudete nudit. Jo a v neposlední řadě třeba zmínit Louise Fletcher, která se nelehké role zhostila způsobem, který je pro mě nejlepším hereckým výkonem. Možná se zdá, že hrát chladnou bezemoční psychopatku bude snadná věc, ale to co ona předvedla je dechberoucí.

Spolok mŕtvych básnikov

Spolok mŕtvych básnikov (1989)

Robin Williams je naprosto dechberoucí. Koukla jsem na to dvakrát za sebou (jednou dabing a pak původní znění) a pořád stejné nadšení. Film, který ještě hodně dlouho nerozdýchám a ani rozdýchat nechci. Peter Weir natočil nenápadný film, ale o to krásnější. Tak snad jen "carpe diem", protože to je ta správná filosofie života.

Pulp Fiction: Historky z podsvetia

Pulp Fiction: Historky z podsvetia (1994)

Hodně dlouho jsem film odkládala, protože jsem na něj ze svého okolí slyšela dost kritiky. Pro ně možná nadhodnocený kult, ale pro mě nadčasová, dokonalá, geniální klasika, kterou musí znát každý filmový fanda. Quentin Tarantino je revoluční génius a filmařský mistr, který nemá obdoby a já od něj neviděla slabý film. Playlist z Pulp Fiction miluji a herecky to bylo dobré. Definice pojmu kultovní film, ale k tomu se nedá nic napsat, protože by to byla jenom čistá chvála. 100% a srdcová záležitost.

Amélia z Montmartru

Amélia z Montmartru (2001)

Amélii jsem docenila až na druhé shlédnutí, po kterém se právoplatně umístila v mém žebříčku top 10. Film je tím nejlepším, co může francouzská kinematografie nabídnout. Hodně zvláštní příběh, který je lehce o ničem, ale zároveň nese určité poselství. Celé mi to připadalo takové hodně zasněné, optimistické a především z nevysvětlitelného důvodu nádherné. Možná je to Francií, možná zajímavě krásnou Audrey Tautou, třeba Yannem Tiersenem,ale "Le Fabuleux Destin d'Amélie Poulain" je okouzlující a dokonalý film, který by mě bavil i po desátém shlédnutí.