gemi

Úplně, ale úplně jiný Pond! Samá poprvé. První film, který nefunguje sám o sobě, ale je to sequel Spectre (2015). Pond je tady nejlidštější a nejzranitelnější ze všech dosavadních dílů a poprvé není kurevníkem jeho veličenstva, který z povinnosti (a dějově často poněkud nepatřičně) obskočí obligátní dvě roštěnky, protože tady obšťastní jednu jedinou ženu, a to přítelkyni ze Spectre. Svoji vlastní! Parádní finále, kterým Craig uzavírá epochu, jenž rehabilitovala agenta 007. Oproti těm sračkám s Brosnanem fakt nebe a dudy.

Business as usual, tedy opět kvalitativně velmi dobrý Pond v podání Craiga. Frenetické akční scény jsou vyvážené klidnějšími (ale ne nudnými) pasážemi, je tu skvělá výprava... A samozřejmě - kurevník jeho veličenstva tady standardně obskočí dvě roštěnky. Prostě business as usual.

Příjemná dramatizace známé vraždy, které se dopustil ruZký teroristický stát v čele s Putinem. Moc hezky je vyobrazeno, jak k vyšetřování ruZká strana přistupovala. RuZko je hovno.

Pond v zatím nejlidštější podobě. Tradiční neprůstřelnost a supermanovská forma jsou ty tam. V Gayfall je Pond když ne člověkem, tak skoro řadovým akčním hrdinou, který má své nedokonalosti a trápení. Je to natočeno trošku ve starém stylu, kdy jsou mezi akčními scénami relativně dlouhé konverzační pasáže. Ale ne tak dlouhé, aby se člověk začal nudit. Kurevník jeho veličenstva tady má dva zářezy a být ženská, zdrhám před ním, až by mi za patama hořelo, protože existuje nepříjemně vysoká šance, že se po obcování s ním stanu nebožkou. Ovšem Javier Bardem vystřihl krásně démonického arcizloducha!

Quantum of Felace je o třídu horší film než Casino Royale (2006). Je tu skvělá výprava i akce, ale taky slabý scénář, necharismatický arcipadouch a nepřehledné souboje (rychlý střih a přílišný focus na detail). Craig nám lehce Brosnanovatí, takže se z něj stává malinko superman, jehož přežití je jenom dílem WTF náhod. Chybí tu ta uvěřitelnost a lidskost z minulého dílu. Pond tentokrát obšťastní jedinou nebožku, ale je to vysloveně z povinnosti, aby se to v tom filmu aspoň jednou stalo, jinak by Kurevník jeho veličenstva ztratil punc fořta. Na film se dá podívat znovu, ale Casino Royale nasadilo laťku, kterou se tentokrát podařilo podejít bez nutnosti se ohnout. Ale pořád je to o třídu lepší než kterýkoliv díl s Brosnanem.

YES! Kurevník jeho veličenstva v podání Brosnana byla infantilní slátanina pro dvanáctiletá děcka a dospělé lobotomy. Všechny díly, jeden horší jak druhý. Kdo tomu fláknul víc než tři kusy, patří do jedné ze jmenovaných kategorií. Hned první film s Craigem je úplně jiný - dospělý akčňák s uvěřitelným hrdinou. Není (úplný) superman, není (úplně) neprůstřelný, ne všechno se mu dokonale povede... Prostě poprvé je člověk v mírném napětí, jak to dopadne. Taky to není tak prvoplánový kurevník, který bere ženské jenom jako zbytečný organismus vyživující pochvu. Ano, ve snaze o epický závěr se to malinko pokazí (co to sakra furt tak vyvěralo okolo toho potopeného baráku?!), ale tohle se fakt povedlo.

Za tímto dokumentem mě přivedly příznaky, které právě prožívám. Po zhlédnutí dokumentu jsem dospěl k jednoznačnému závěru: Boreliózu nechceš!

Last but not least! Kurevník jeho veličenstva naposledy v podání Brosnana a současně nejlíp. Zatímco tři předchozí díly šly od desíti k pěti a předháněly se v tom, kdo přijde s větší stupiditou, tady jsem až do půlky regulérně uvažoval o čtyřech. Jenže pak to samozřejmě přišlo, jeden WTF za druhým, a k tomu CGI jako z prvního Pentia. Tři roky po Matrixu? Deset let po T2?! Jak mohl mít někdo odvahu tohle pustit ven a seriózně se tvářit, že je to áčkový film? Aspoň to není tak strašná nuda jako Jeden svět nestačí (1999). Ale slušně mě irituje, jak Pond musí z povinnosti za jeden film obligátně obtáhnout tři různé šťabajzny. Tady jsou to sice jenom dvě (ta třetí si o tom nechává zdát), ale je to tak násilně naroubované jenom aby to proběhlo, že to působí vyloženě trapně.

Kurevník jeho veličenstva ve filmu, který navazuje na to nejhorší ze Zítřek nikdy neumírá (1997). Tady se na jakoukoliv věrohodnost úplně rezignovalo a brutální WTF valí hned od startu. Je to tak blbý, až z toho bolí oči. Díl od dílu horší. V závěru už jsem intenzivně fandil padouchovi, protože mě ten nesmrtelný hňup už docela slušně irituje. Nemůžu uvěřit, že toto vzniklo ve stejném roce jako Matrix.

Parádně se pokecal je experimentální divnofilm. Někteří jej tady přirovnávají ke Kouři, ale to je úplně mimo. Kouř je sice taky divnofilm, ale geniální, propracovaný, se skvěle vypointovaným scénářem. Tohle vypadá jako studentský film, jehož scénář měl jenom nějaké základní kontury a všechno se vymýšlelo přímo na place. Takže jsou tady absurdní dialogy, které nevedou odnikud nikam, stejně jako celý film. Je tady pár dobrých českých herců, kteří ale nemají co hrát, a taky Pavlásek, jehož herecký repertoár sestává z jediné polohy - nevtipný debil.