Gwaihir

Uniknout je možné jen na chvíli, nakonec je vždy třeba vyřknout pravdu. Moc pěkné, i když velice smutné drama, které umě využívá vsunutých příběhů jako alegorie ke skutečnosti. Zajímavé je jak jejich výtvarná stránka, tak i jejich poněkud hlubší myšlenková rovina, která se snaží nastolovat zásadní otázky, na něž není snadné odpovědět. Emočně mě to sice úplně bezprostředně tolik nezasáhlo, ani přes skvělé herecké výkony a úchvatnou hudbu, ale celé to ve mě bude ještě nějakou dobu doznívat. 85 %

Spojit lidové pověsti s vyšetřovanými zločiny není vůbec špatný nápad a kdyby opravdová mysteriózní atmosféra nebyla přítomna jen ve sporadických záchvěvech, venkov nebyl zobrazen jako poněkud svérázné panoptikum a prostor dostaly také jiné typy pachatelů než jen samí vraždící maniaci, bylo by to mnohem příjemnější. Nicméně, nemůžu říct, že by mě to nebavilo, především asi díky zajímavé hlavní postavě a jejímu představiteli, který má charisma. 55 %

Milé překvapení. Začátek byl sice trochu rozpačitý, především z pohledu lehce křečovitých vtipných vsuvek, ale postupem času se z něj vyklubal skutečně podařený detektivní seriál, se solidně vykreslenými postavami a jejich ne úplně plochými charaktery, s poměrně zajímavými případy v kontextu bezprostředně poválečného období, s velmi povedenou atmosférou, s viditelnou snahou zachytit prostřednictvím souboru vzájemně provázaných příběhů také tehdejší život lidí v různém společenském postavení a čím dál lépe fungujícím humorem někdy až groteskního ladění. Po stránce herecké je to také velice slušné, zejména v podání zkušených matadorů, ať už ve velitelských nebo jiných rolích. Na takřka perfektní filmovou výpravu a autentickou obrazovou složku historických počinů jsme už zvyklí. 80 %

Poměrně zajímavý snímek, přestože je v něm zjevně nemálo fikce a také přinejmenším sporných interpretací. Překvapivě totiž nejde ani tak o příběh diplomata, nebo dokonce prominentního pacienta, jehož osud je spíše využit jako prostředník pro vyprávění událostí, které jsou naprosto zásadní součástí československých, ba dokonce evropských dějin. Technická úroveň je opravdu vysoká, stejně jako ta herecká, obě dějové linie mají své silné okamžiky, přeskakování v čase nepůsobí nijak zvlášť rušivě, nicméně ani tak se strhující drama bohužel nekoná. Možná by tak paradoxně bylo opravdu lepší zkusit natočit skutečný životopisný film, v němž by hlavní role připadla osobnosti a nikoli událostem. 70 %

Originál, podle něhož je upředena tato lokalizace, mi není znám, ale předpokládám, že musí být o mnoho lepší, zejména pokud jde o funkčnost celé hlavní mysteriózní zápletky s přeskokem v čase. Takto je to vlastně jen pouhá parodie doby osmdesátých let ještě k tomu poměrně zvláštně "přikrášlené" v celkem naivní snaze stále ještě propagovat onen poměrně černobílý obraz minulosti. Ta sama o sobě sice místy baví, ale příliš nepasuje ani k občasné přítomnosti napětí při řešení kriminálních případů, ani k rádoby mysteriózní složce a hledání smyslu přítomnosti hlavního hrdiny v minulosti, což je zde paradoxně upozaděno. 45 %

Tohle vážně asi každý neskousne. Velmi silný příběh o víře a utrpení, pomalu plynoucí děj, ticho bouřící mnoha zajímavými myšlenkami, komplikované postavy, vyprávění obrazem prostřednictvím úžasné kamery, působivá a napjatá atmosféra, pozoruhodné úvahy a dialogy, vynikající film. 90 %

Škoda, protože pokud bylo cílem vytvořit věrohodný obraz života českých herců a filmařů v době od třicátých do padesátých let dvacátého století, je dosažený výsledek poměrně tristní. Nedovolím si hodnotit pravdivost všech jednotlivých výjevů, ale přinejmenším některé z nich jsou zjevně upravené nebo zkreslené, a proto ani ostatní nemohou působit věrně. Dovolím si však tu drzost napsat, že linka se srpnem osmašedesátým je nejen úplně nadbytečná, ale navíc se snaží srovnávat dvě neporovnatelné situace a doby, což společně s vykreslením poválečného vývoje v mnohem horším světle, než je tomu u samotného protektorátu, vytváří poněkud neobjektivní pohled na celkové dění. Problémem tohoto ztvárnění světa československé kinematografie je také jeho nepřehlednost a roztříštěnost spočívající v míchání smyšlených a skutečných postav nebo filmů se skutečnými i smyšlenými jmény či názvy a rovněž v trochu zvláštní skladbě výstupů, z nichž svou sílu prokazuje jen několik. Lesk hvězd stříbrného plátna se zde stává převážně pouze jeho matným odrazem, a to nikoli vinou hereckých výkonů jejich představitelů, které mají vysokou úroveň, ani snahy ukázat jejich osudy v rádoby komplexnějším pojetí, ale spíše kvůli nepříliš koncepčnímu uchopení. 35 %

Vyšlete mezi lidi sádrového trpaslíčka plnícího přání a začnou se dít podivné věci, zpočátku nehumorné, leč s přibývajícím časem stále vtipnější. Celkově je to poměrně slušný úlet, který je tvořen pestrou změtí originálních nápadů, i když s trochu proměnlivou úrovní, těží z velice zajímavé myšlenky, je kvalitně zahraný a má docela překvapivou pointu. 65 %

Chápu, že v současné době existuje jistá poptávka, nicméně je třeba si přiznat, že i sebelepší konstrukce musí vycházet z bezchybných předpokladů. Je totiž například dosti absurdní si myslet, že by v dnešním světě někdo dělal "špinavou práci" pro jiné evropské země. Nicméně, když odhlédnu od některých nepříliš logických předpokladů, včetně zde nepravdivě prezentované unijní závislosti na norských tasobacvvropy a plynu, pokud by se našla nějaká opravdu věrohodná záminka k takovému postupu ze strany jakékoli mocnosti, může tento velmi barevný pohled na následné dění být jeho celkem realistickou a promyšlenou ukázkou. Atmosféra balancování nad propastí, ve chvíli, kdy je vše zahaleno informační mlhou, v níž se pravda mísí s manipulací a vůbec nikomu nelze věřit, je vynikající. Jednání postav je uvěřitelné a jejich motivace dávají smysl, i když s nimi vždy nemusí všichni souhlasit. Vyznění téměř všech jednotlivých činů je podáno nejednoznačně a ponecháno soudu diváka, což dává prostor pro různé interpretace, v nichž nejblíže hrdinům jsou zřejmě ti, kteří by většinou lidí byli vždy považováni za zrádce či nepřátele, a to na obou stranách. 70 %

Vcelku zajímavá gangsterka, která je ale bohužel poměrně dost rozvleklá, přestože se rozhodně nedá říct, že by se v ní nic nedělo. Spíše naopak, malých či větších příběhů je tu spousta, ale jejich vyprávění často postrádá tolik potřebnou dynamiku a místy i odpovídající atmosféru, takže na vrcholné představitele svého žánru hledí s výrazným odstupem. 65 %