Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Krimi
  • Akčný
  • Dobrodružný

Recenzie (173)

plagát

Jen o rodinných záležitostech (1990) 

Neskutečně syrové drama Jiřího Svobody o utrpení a bezmoci politických vězňů 50.let přišlo v naprosto nevhodný čas, kdy většina lidí ještě běhala s trikolórami a plackami OF po ulicích. Tito lidé neměli na film čas ani pomyšlení v upřímné víře v lepší zítřky a ti druzí přemýšleli jakýže kabát si obléknou, aby s tímto davem splynuli. Tak, jako tak je pro mne záhadou jak mohl tak schopný režisér, můj rodák, jehož tvorby si tolik vážím, téměř souběžně stanout v čele této zločinecké organizace. Potom berte vážně film, když nejde brát vážně ani život!

plagát

Krstný otec (1972) 

Jestliže se domnívám a jsem přesvědčen, že Kmotr je FILM FILMŮ a biblí filmařiny, pak může můj názor fungovat jen potud, pokud ho nikomu nevnucuji. Pak mohu prohlásit, že Bible je KNIHA KNIH a film života..

plagát

Vražedná dovolenka (2003) (TV film) 

Filmy jako je tento dělají subžánru "vyvražďovačka" jen ostudu! Všechno je plytké a unylé: herecké výkony, scénář, režie, takže jsem se chtěl unést a vtáhnout do přírody tropického ostrova, protože se netajím tím, že u filmů z podobného prostředí dokážu lecos slevit a odpustit. Marně! Přezoomovaná a amatérská kamera mně to neumožnila.

plagát

Velká cesta (1962) 

Nebudu podléhat iluzím, že by režisér Ozerov viděl tehdejší dobu nezaujatě a objektivně, ale přesto je to velice zajímavý pohled na 1.světovou válku a ruskou revoluci. Každý z nás cosi tušil nebo i mnohé přečetl o inspiraci, která přivedla Jaroslava Haška k napsání Švejka, ale takhle kompaktní a plastický pohled nabízí až tento milý film. O to konkrétnější, když Josefa Strašlipku hraje taktéž Rudolf Hrušínský. Film opět dokazuje, že se za naší etiketu "národ Švejků" netřeba stydět, ale spíše na ní být pyšný :-) Kdo to nechápe, asi není tím správným Čechem.. Ačkoliv na Žižkově v Soukenické ulici bydlel jeden ...

plagát

Zlaté dno (1942) 

Spousta komentářů věnuje hodně prostoru úvahám, nakolik je film Zlaté dno komedií nebo spíš vážnou komedií atd. Já nic takového nehodlám řešit, protože jsem naopak velmi rád, že Vlasta Burian vylezl z ulity až příliš předimenzovaných komických rolí, které mi splývají v jednu figuru a jednu pitvořící grimasu - pochopitelně při vší nesmírné úctě k jeho mistrovství. Záblesk laskavosti a dobroty ve filmu Byl jednou jeden král při rozhovoru s babičkou, zde propuká v plné míře a prosvětluje Burianovu tvář i hlas v jeden velký koncert lidskosti, že nemám chuť ani pomyšlení přemýšlet a naivitě příběhu. A je vůbec naivní? Proč by nemohla krásná majitelka obchodu Zita Kabátová vzplanout k tak milému a moudrému člověku? A proč by nemohl při daných schopnostech a píli vzkvétat obchod v tak funkční ekonomice, jaká byla v oné době, byť i v krátkém čase? Pro polistopadové vlády (bohužel i ty pravicové) by měl být film fackou za likvidaci středního stavu a scéna opuštění, která mi nesmírně dojímá - poučením pro všechny..

plagát

Radikální řez (1983) 

Není pro mne jednoduché zachovat objektivitu hodnocení při pohledu na starou domkovou čtvť Kladna, kde se děj odehrává, protože se mnou cloumá vlna nostalgie. Kladno bylo tehdy černé, špinavé, zaprášené popílkem z Poldovky, ale mělo svojí nepopsatelnou poetiku a kouzlo. A to se Dušanu Kleinovi podařilo ve filmu vykreslit znamenitě. Není založen jen na kriminální linii, ale především na dokonalé atmosféře a výborné režii, střihu, kameře a hudbě. Komunistické bláboly vyšetřovatelů a funkcionářů nejsou žádnou úlitbou ale faktem, protože takhle opravdu mluvili a jednali. Neustále sami sobě namlouvali jak humánně a efektivně vyřešili cikánskou otázku tím, že je nacpali do paneláků a tím jim dali "svobodu"!? V protiváze těmto nesmyslným výrokům jsou pravidelná intermezza koníka s cikánským vyzdobeným vozem, kterým autoři ukazují dost odvážně skutečnou svobodu a romantiku tak, jak si jí sami romové představují. Nehodlám dělat komukoliv advokáta, snad jen slušným lidem, ale než bych překročil práh vily architekta Rumla, radši bych šel skotačit na cikánskou svatbu!

plagát

Gigantický nádor (2002) (TV film) 

Nezřídka jsem zaznamenal, že některý uživatel napsal komentář a přitom film nehodnotil. V duchu jsem si říkal, jaký bych asi musel mít důvod takto postupovat. Dnes ten důvod mám.. Co mám na tomto šokujícím, děsivém a přitom skvěle a syrově natočeném dokumentu hodnotit?! Onu velikost obludného nádoru, či neuvěřitelnou práci chirurgického týmu při jeho odstranění? Odvahu filmového štábu, kameramanů, kteří se jistě neubránili kacířskému pocitu zprostředkovat bezkonkurenční operaci divákům nebo neuvěřitelnou vůli nešťastné pacientky po životě? Ne.. To prostě hodnotit na ČSFD nebudu.. V každém případě dostali všichni zůčastnění mnohem víc, než zlatou sošku Oskara...

plagát

Hříchy pro pátera Knoxe (1992) (seriál) 

Velice originální nápad, kdy diváci sami řeší zločin v přímém přenosu, je to největší a možná jediné plus tohoto televizního počinu. Realizace je z velké části křečovitá a společně s většinou nevalných hereckých výkonů výborný námět zdegradovala. Dušan Klein je při vší úctě výborný filmový režisér, ale tohoto schematu se měl chopit někdo, kdo si víc rozumí s televizní kamerou a hektickou prací ve studiu. Zlata Adamovská není typ bohémské herečky a její věčné ospalé bloumání po baru a hotelovém pokoji, kdy neustále shání cigaretu, kafe a panáka, je velice nevěrohodné a prezentovat jí jako zpěvačku a ještě vydat ze seriálu CD s jejím zpěvem, zavání až nesoudnou perverzí. Nejvíc mě baví konec, kdy jsem při režisérově monologu přilepený k obrazovce a sleduji jaké má dýmky a jaký kouří tabák. Za to přidávám půl hvězdičky.

plagát

Příliš velká šance (1984) 

Sotva někdo z nás aspoň jednou nepřemýšlel, jak by se zachoval, pokud by se dostal do podobného maléru jako hlavní hrdina. Jeho psychologická studie a především způsob, jak se ve zkratové situaci zachoval je přímo děsivá a na ní stojí celý film, který je tím spíše filmem psychologickým, než detektivkou. Každopádně velice slušný film, kterým se táhne jak červená nit vtíravá písnička a výborný výkon Jana Kanyzy, možná jeden z jeho nejlepších. Pro mne má ještě jeden nostalgický význam. Točí se v exteriérech údolí Kačáku a v unhošťské restauraci Obecnice, kde si Kanyza kupuje cigarety jsem vypil nejednu číši a zapěl si z plných plic. V hospodě, před kterou odstaví auto, v Malých Kyšicích jsem těchto číší vypil ještě mnohem víc!! :-)

plagát

Ostrov pokladov (1982) (TV film) odpad!

Neuvěřitelné!!! Nedostává se mi slov! I američtí tvůrci, vybavení nejlepší technikou, technologiemi, kvalitními herci, režiséry a hromadou peněz dokážou zprznit klasické evropské předlohy, ale co s Ostrovem pokladů provedli ruští, resp. sovětští umělci, nad tím zůstává rozum stát. Hostinec U admirála Benbowa stojí na pustém, studeném pobřeží, kolem dokola schnou na mdlém severním slunci rybářské sítě - skaliska a útesy nikde. Ruskou poetiku završují poletující volavky a jeřábi. Neurvalý pirát Bill Bones zpívá ruské dumky, tahá z klobouku křečky a proměňuje je na peníze!! Spíš než jako drsný pirát vypadá jako abstinent s přísným socialistickým pohledem, člen politbyra KSSS (ačkoliv, to by zase nebyl abstinent), Černý pes má všech deset prstů, na hlavě eskymáckou papachu a bravurně vládne bolasem!? V sídle zemana Trelawneyho pobíhají místo lájí beaglů afghánští chrti a barzojové.. Ale to hlavní vypukne až v Bristolu!! Kolorit pulsujícího carského města na Volze dokreslují za zvuků balalajek křepčící námořníci a choreografie jejich šarvátek připomínají akční scény loupežníků z Mrazíka, včetně slavného koulení očima: kjúúú - kjůůů. Třásl jsem se nedočkavostí, jak bude vypadat John Silver.. a byl jsem vrchovatě odměněn!! :-DD Nejobávanější z pirátů Britského království je maličký, neduživý mužík s kňouravým hlasem, který jako lodní kuchař na Hispaniole nabízí ostatním kumpánům... pirohy!!! :-) Plavba začíná pompézně! Místo nakřáplého zpěvu "jóhóhó, tedy nalejte rum" rozvíří plachty a děj na palubě prudká častuška, nikoliv nepodobná slavné Kalince. Trochu mě zklamalo, že se piráti nedali do tancování kozáčku, za zpěvu "kazačok, raz, dva, tri" Ale i dosavadní hudba stála za to! Je totiž jako vystřižená z Jen počkej zajíci! Když Jim Hawkins vyslechl poradu o chystané vzpouře pod schody a nikoliv v sudu s jablky a posléze jsem viděl pustý ostrov kdesi v Severním moři, už jsem dál neriskoval duševní zdraví a celou projekci vzdal. Nemohl jsem dlouho usnout, protože jsem přemýšlel, kolik vodky musel 8-členný realiziční štáb při natáčení vychlastat.. Jistě mnohem, mnohem víc než vypili skuteční piráti brandy a rumu. Klobouk dolů!! :-) Moje komentáře mají zpravidla jiné schéma, berte tento prosím jako mojí niternou srdeční výpověď po silném, nevšedním zážitku :-)