sedm.1

Druhý díl Pitch Perfect je kvalitativně prakticky zcela srovnatelný s jedničkou, kdy jak nic neztratil, tak bohužel ale ani nic nepřinesl. Z hereckého hlediska jsem tak trochu doufal v řádné oživení díky Hailee Steinfeld, kterou mám velmi rád pro její přirozenost, ovšem její postava je tu nakonec až nečekaně docela dost upozaděna, Kendrick jinak opět nenabídla nic navíc, Snow je pořád stejně otřesnou herečkou, a tak to v tomto ohledu zas zůstalo jen na rebelce Wilson, která skutečně tu pozornost na sebe znovu strhává, ale ve výsledku to už ani ona nijak zvlášť nepovyšuje na vyšší level. Zápletka pak sice nabírat jiný směr, než tomu bylo v prvním díle, nicméně své předvídatelnosti a naivnosti se ani tentokrát nezbavila, vše je tedy též vše až příliš předem dané, nepřekvapivé a vlastně i dost tuctové. Zároveň se tu ale naštěstí také opět nevytratilo ani to kouzlo příjemnosti, zábavnosti a uvolněnosti, a já si tak i u tohoto pokračování opravdu příjemně odpočinul, jak ten příběh, tak veškeré postavy působí velmi mile, nenuceně, odvázaně, nikdy to nesklouzává k nějakým těm zbytečným trapnostem, či nesoudnému přeslazování, a závěrečný happyend jsem si pak se všemi hrdiny docela i užíval, což se mi nestává zas až tak často, takže komu sedla jednička, ten si užije i dvojku a stejně tak, koho první díl nebavil, tak tady změnu nenajde. U mě každopádně převládá nenáročná spokojenost.

Já tomuto filmu opravdu poměrně dost věřil, a to ať už vzhledem k atraktivnímu obsazení, tak k tématu, ze kterého většinou vznikají velmi často vážně silné a poutavé příběhy, nicméně můj výsledný dojem není nakonec příliš dobrý a vlastně bych celý tento snímek označil spíš až za zklamání. Chybu bych ale každopádně nehledal v hercích, to naopak, jak Lerman, tak Miller jsou mladí, výrazní a talentovaní herci, se zářnou budoucností a o koťátku Emmě Watson ani nemluvě, to je už nyní světová extra třída, a ti všichni zde podávají velice přesvědčivé výkony, a v podstatě i jen díky nim zde fungují i emoce. Co se ovšem týče samotné zápletky, tam už je to evidentně slabší, nicméně ten zásadní problém je v jejím zpracování, kterému chybí prakticky vše, co by ho udělalo jakkoliv přitažlivější. Nemá spád, nedokáže vyvolat emoce, dramatické chvíle jsou nezáživné, silné momenty chybí úplně, styl vyprávění je kostrbatý, nevyrovnaný a závěrečná pointa pak postrádá naprosto vše dohromady. Celý film navíc není ani v žádném ohledu výraznější, postrádá vtipnost, dojemnost, upřímnost, prostě tato podívaná na jednu stranu sice dokáže nabídnout kvalitu, na druhou ale zároveň nenacházím jediný důvod, proč ho komukoliv doporučit, či sám se k němu někdy ještě v budoucnu vrátit.

Originální na celém konceptu tohoto snímku není samozřejmě vůbec nic, jeden strávený den/noc, v policejním autě ve službě, při obsazení zkušený polda vs. bažant, takových podívaných tu bylo již dost a popravdě tato nepřináší ani nic inovativnějšího, nápaditějšího, či zajímavějšího, přesto všechno jde ve výsledku ale pořád o poměrně výraznou a působivou podívanou, která za sebou dokáže nechat diváka, spokojeného s přesvědčivými dialogy, syrovou atmosférou, působivě nekompromisním prostředím, s funkčním napětím, s mnoha velmi silnými scénami a emočně vypjatými emocemi a v neposlední řadě i s výraznými hereckými výkony. To vše je skutečně na vysoké úrovni a zpracováno stylem, že divák je na konci oné noci, respektive služby, prakticky vyčerpaný a znepokojený, jako ústřední policejní tandem, bohužel, výsledný dojem ale zásadně narušuje neustále kouskování a nedotažení určitých případů, scén a momentů, kdy jsem měl pocit, že toho ústřední noční hlídka tohoto filmu stihla za jednu směnu víc, než jiné hlídky za několik týdnů, což by tedy nebyl problém, ale ony jednotlivé incidenty a konflikty jsou tu jen nastřeleny a fofrem vyřešeny, takže se toho stane sice hodně, ale nic z toho nedokáže kvůli rychlému utnutí opravdu strhnout a posadit na zadek. Každopádně tento snímek v sobě nese i jisté poselství, sice jednoduché, přesto ale silné, no prdel to každopádně ale fakt není, za mě zkrátka povedená žánrovka, která i přes jisté nedostatky dokáže určitě zaujmout a rozhodně nenudit.

Po dlouhé, dlouhé době horor, který je zaměřený jen čistě na gore a proto bez mrknutí oka nadhodnocuji, i když na druhou stranu, v žádném ohledu této podívané nemám ale vlastně ani vyloženě co vytknout, snad až tedy na úplný závěr, kdy mi zřejmě něco v průběhu děje uteklo a něco mi tam tak dost zahaprovalo, jinak ale musím zopakovat, že jsem ve výsledku vážně spokojený. Zápletka mi přišla poměrně originální, škoda jen trochu lepšího zpracování, tedy co se celkové promyšlenosti a vývoje týče, ale ten ústřední nápad je zkrátka hodně fajn, herečky kategorie B mi pak nikterak nevadily a své si splnili nad očekávání dobře, prostředí a atmosféra lesa ovšem vysloveně výborné, napětí krapet nefunkční, ale to tu nepovažuji za až tak stěžejní prvek, a pak tu samozřejmě máme samotné gore, a to je paráda, kdy je sice samozřejmě vidět, že tvůrci neoplývali miliony, na druhou stranu ale o to víc potěšilo, že za jejich vysokou úrovní stojí poctivá práce, která se vážně povedla, masky i efekty byly brutální, nápadité, nekompromisní a to zkrátka udělá větší radost, než cokoliv jiného. Můj pohled na tuto podívanou je tak zkrátka krapet více zkreslený a neobjektivní, ale mě prostě tyhle ryze brutální řezničiny chybí a tak jsem ochoten přehlížet veškeré nedostatky, kterými podobné snímky trpí, ale opakuji, každý takovýto krvavý flák je svěží nadějí, že se toho alespoň někteří tvůrci ještě pořád nebojí a sem tam oživí tento pomalu, ale jistě umírající subžánr.

Enola Holmesová je prostě takové rodinné dobrodružství, ovšem s tím problémem, že si ho z oné rodiny ale nemá prakticky kdo, respektive kvůli čemu, oblíbit a skutečně se u něj pobavit. Pro mladší publikum je to především ke konci až příliš dospělé, na teen generaci to zas bude působit celé trapně, a pro dospělé až příliš infantilně a nejednou až nesoudně. O nápad na podobný film jde každopádně dobrý, jen se tedy ale měli tvůrci rozhodnout pro jedno cílové publikum, neboť tento zvolený rodinný univerzál, chtějící se zavděčit všem, klapne jen opravdu málokdy a ani tentokrát to nedopadlo dobře. Navíc se této podívané nepodařilo být silná ani v žádném žánrovém ohledu, na komedii to tedy odlehčené je, ale vtipné nikoliv, akce minimum, a pokud se dostane ke slovu, tak rozhodně nepřesvědčí, krimi linie je prostinká a hloupoučká, atmosféra a vizuál pak sice působí podmanivě, nicméně na výsledný dojem z filmu nemají vliv prakticky žádný, a napětí, či emoce se tu pro jistotu nevyskytují vůbec. A tak jediné, co se ve spojitosti s Enolou Holmesovou dá považovat za opravdu pozitivní, je obsazení, kdy především ústřední mladičký pár působí velice sympaticky, na druhou stranu, to promlouvání postavy Enoly během děje do kamery, to mě nevýslovně sralo, a to o to víc, že to nemělo v podstatě ani žádný smysl. S tímto snímkem je to při výsledném hodnocení tedy docela těžké, já nechci a ani nemohu tvrdit, že bych se u toho nějak vyloženě nudil, že to bylo špatně zpracované, či nenápadité, zároveň je ale i pravdou, že mi to připadlo až příliš povrchní, naivní, roztěkané a nepřesvědčivé. Odsuzovat tudíž nechci, chválit ovšem nemohu, takže za mě slabší průměr, který sice den nezkazí, ale ani ho nikterak nezpříjemní, či neoživí a filmový svět též rozhodně neobohatí.

Ve spojitosti s tímto snímkem se nabízí snad jen jediná otázka, a to co tu zatraceně dělá Sly? Co ho vedlo k účasti v tomto neskutečném průseru, jenž ničí především jeden z nejhloupějších scénářů, co snad kdy vznikl, neboť tohle musel vážně vymyslet jen totální retard a ještě větší retard mu to musel pak celý zaplatit. Ze začátku se to tedy ještě dalo nějak přežít, nicméně postupně to vážně celé upadalo do jedné velké bažiny, no a akční vyvrcholení v té továrně, nebo co to bylo, to do prdele bylo tak strašný, že nyní po tomto zážitku už jen doufám, že něco tak mizerně zpracovaného snad již nikdy neuvidím, což ovšem platí ještě pro představitele hlavní role, Matthew Modina, který tu též předvedl něco, co nemá se seriózním, respektive v tomto případě už žádným, herectvím fakt nic společného, prostě teatrální hrůza. Co se jinak týče blíže té akce, to byla fakt ale darda, klucí proti sobě stojí tři metry, vyprázdní proti sobě celý zásobník, ale ani jeden se netrefí a pak když se někdo tedy náhodou trefí, tak do ruky, ovšem onen postřelený udělá trojitý salto vzad a je rozcupovaný na sračky, no absolutní nesoudnost a brakové provedení. Každopádně, já pořád ale hledám odpověď na úvodní otázku ke zbytečné účasti Stallona v této šlamastice. Pomatení smyslů? Stařecká demence? Prohraná sázka? Vlastní sebedestrukční sklony? Či jen jakási kamarádská výpomoc? No, ať je to jak chce, celý této film je zkrátka vážně špatný, laciný, hloupý béčko, které určitě nestojí ani za vteřinu pozornosti a Sly by se měl pro příště kurva vzpamatovat, komu na co kývne!

Co pro mě osobně udělalo tento válečný snímek opravdu nadprůměrným filmovým zážitkem, bylo zpracování na jeden záběr, což jsem si ovšem původně příliš zrovna v tomto žánru nedokázal představit, jak to bude vůbec fungovat, nicméně Sam Mendes a jeho tým to dokázali s nevídanou lehkostí a přirozeností a ten film je skutečně neuvěřitelně působivá záležitost, ba co víc, především díky tomuto ojedinělému zpracování nabízí opravdu intenzivní jízdu, která mě naprosto vtáhla do děje a já si tak společně s vojáky vážně prošel oním bojištěm, a byl to fakt mazec. Zároveň díky tomu celá ta mise nepostrádá ani parádní napětí, či silné emoce, a o atmosféře pak ani nemluvě, syrová, nekompromisní, zároveň ale neskutečně přesvědčivá a pohlcující. Filmaři se tu jinak nebáli ani několika opravdu explicitních scén, a velkou pochvalu si zaslouží samozřejmě i herci v ústředních rolích dvou vojáků, ztvárněných sice neznámými, přesto ale zajímavými typy, kteří své postavy zahráli skvěle a hlavně přesvědčivě a i díky nim si divák po celou dobu uvědomuje, jakou nesmyslnou šílenost ta válka vlastně představuje. 1917 je zkrátka film, který si určitě zaslouží veškeré ovace, jeho zpracování je famózní a opravdu představuje silný filmový zážitek.

Primal je určitě bez diskuzí lacinou, přímočarou, nenáročnou, tuctovou, akční jednohubkou, ovšem i přesto všechno nebrání nic tomu, aby se i tak, při troše toho štěstí a nejspíš i tvůrčího umu, nedalo natočit příjemné a svěží béčko, které za tu hodinku a půl dokáže nabídnout vcelku slušnější akci, svižný spád, napětí, možná i atmosféru, ale především zábavu. Navrch tu pak ovšem máme ještě hlavní trumf této podívané, a tím je samozřejmě zatracovaný, a nyní navíc už i pořádně pupkatý, Nicolas Cage, pro kterého mám takovou nějakou zvláštně úchylnou slabost, každopádně, on i přesto, že si fakt vybírá jeden zoufalý projekt za druhým, tak nakonec ale většinou ve výsledku nedopadnou vůbec špatně a navíc, jako jeden z mála již vyhaslých filmových hvězd dokáže své filmy opravdu podržet, či dokonce i povýšit. Zde mu navíc sekunduje perfektní Kevin Durand jako ústřední záporák a ten mě tu tedy bavil také zatraceně hodně. Celkově se tak jedná o nenudící, svižné béčko, které sice nepřináší nic nového, či zajímavého, nicméně v rámci produkčních možností a tvůrčích schopností si myslím, že nejde o vůbec mizernou podívanou, a já se zkrátka bavil až překvapivě dost.

Pane jo, jak tedy s tímto filmem mám naložit, to vůbec netuším. Hodnotit nízko ho rozhodně nemohu, na to mi totiž až příliš utkvěl v hlavě, a to díky mnoha ohledům, ať už se tedy jedná například o velice působivé a přesvědčivé zobrazení všude přítomného lidského zla, jelikož nesetkat se ve filmu se snad jedinou čistě kladnou postavou, to už je co říct, bavila mě též syrová a nekompromisní atmosféra buranského prostředí, doslova nadšený jsem pak byl ze všech těch podivných, ujetých a hlavně naprosto nevyzpytatelných postaviček, jejichž společnými jmenovateli je výraznost a ojedinělost, a opomenout samozřejmě nemohu ani na herce, kteří zde propůjčili svůj veškerý herecký um ke ztvárnění všech těch podivínů a individuí, a vesměs to zvládli skutečně na výbornou. To vše mě oslovilo, a jistě toho není málo, aby film nedokázal zaujmout, jenže se tu vyskytuj i pár „ale“, která mi nedovolují být ve výsledku nakonec až tak nadšený. Nejzásadnější problém vidím ve spádu děje, kdy se celý film odehrává ve vážně vlažném tempíčku a i když beru, že to byl nejspíš i částečně tvůrčí záměr, já to považuji za chybu, neboť film mě pak kvůli tomu nedokázal až natolik strhnout a skutečně vtáhnout do děje. Dál mi trochu vadila naprostá absence napětí a více nečekaných momentů, či zvratů, a neoslovila mě ani závěrečná pointa, vyznívající tak trochu do prázdna. Jinak také moc nevím, jak si mám poradit se všude přítomností náboženského podtextu, respektive jestli tu šlo o jeho žalobu, či obhajobu, ať tak, či onak, každopádně já osobně jsem přesvědčen, že jde jen o vymývání mozků, takže já to beru tak, že za vším lidských zlem stojí právě náboženství, jen to ale měli tedy tvůrci, pokud to tedy také tak mysleli, dát přímo najevo a ne jen naznačovat. Můj celkový dojem z této podívané je zkrátka dost nevyvážený, nicméně díky mnoha opravdu výrazným atributům jsem ale přesvědčen, že The Devil All the Time stojí určitě za pozornost.

I přes poměrně zajímavě vyznívající zápletku a docela výrazný casting je nakonec můj výsledný dojem z této podívané dost slaboučký. Z dané látky totiž nedokázali tvůrci vytěžit prakticky vůbec nic, co by mě nějak zaujalo a vlastně jediné, co bych mohl zmínit za pozitivní věc, týkající se tohoto filmu, je výkon Jonaha Hilla, jinak ve všech ostatních ohledech to ale prostě není jednoduše dobré. Třeba když už jsem zmínil toho Hilla, tak takový James Franco, kterého mám jinak jako herce fakt rád, tak ten zde podal tak nepřesvědčivý a zcela nevhodný výkon, že jeho obsazení vážně nebyla v tomto případě trefa do černého. Co se pak týče samotné zápletky, ta postrádá prakticky vše, co by jí mohlo udělat jakkoliv záživnější, či poutavější, k čemuž přispělo především nudné zpracování, bez tempa, bez napětí, bez zápalu a bez spádu, nepodařilo se zde dosáhnout ani žádné gradace v závěru, zvraty v průběhu filmu též vyznívaly vesměs nenápaditě a závěrečná pointa by mohla dělat tak akorát královnu nudy a bezvýznamnosti. Nepodařila se zde navodit ani žádná atmosféra, a tak True Story zkrátka nabízí jen 100 minut nezáživné konverzace dvou nezajímavých týpků, bez jakéhokoliv oživení, takže za mě prostě bída.