sarulefilm

Myslím, že tenhle seriál je hrozně přeceňovaný. Hlavní herečka je samozřejmě skvělá jako vždy, ale ten příběh za mě nic moc. Na jednu stranu to sleduje takovou roztomilou skoro až dětinskou  romantickou linku, která se skutečně začne rozvíjet asi až od 10tého dílu, a pak takovou detektivní temnou linku, která moc nedávala smysl. Co se týče teda té romantické linky, tak jsem ji nepodlehla jako všichni ostatní, protože vážně se tam objeví až ke konci a hodně staví jenom na své roztomilosti. Detektivní linka má zase záporáka, který nemá vlastně žádný motiv k tomu, proč dělá to co dělá. A na konci je to zase hrozně zdlouhavý. Zkrátka mi to moc nesedlo.

A tohle vypadalo tak dobře. Fonda! Terence Hill! Morricone! a Sergio v pozadí! Ale jak se to mohlo takhle zmrvit! Všechny ty hvězdy, které jinak naprosto vyzdvihují své ostatní projekty, daly to tohohle naprosto nulový odhodlání a já se jim ani nedivím. Nejde jen o to, že ty herecký výkony až moc připomínají jiné slavné role herců, hudba je šílená, ale ten děj!! Přišlo mi, že se všechno vymlo kontrole a nevěřím, že vůbec existoval nějaký scénář, protože to vypadalo, že to točili na jeden záběr a konec. Ke konci už jsem fakt křičela na obrazovku, ať už to proboha skončí!!! Přičemž mi to scéna na záchodech moc neusnadňovala. Má to být asi komedie/parodie a ani já jsem se neubránila smíchu, ale to jenom proto, že nějaký scény jsou prostě tak šíleně blbý, že se nejde nezasmát.

Tenhle seriál má báječnou atmosféru, hudbu, vizuál a herecké výkony. Začátek mě zas tak nedostal, jak jsem čekala a necítila jsem moc chemii mezi hlavní dvojicí. Postupně jsem se do toho ale dostala. Dobře tam funguje i vedlejší romantická linka, která když ta první stávkuje, tak ji tahle nahradí. Byla jsem ráda, že je tu drama, které nemá vlastně žádného velkého záporáka. Jediný záporák je osud, proti kterému postavy bojují. A právě i když tu není postava, kterou by diváci nesnášeli a byla by ten typický padouch, tak to skvěle funguje!! Byly tam i velmi silné momenty, například při té scéně u kadeřnice jsem fakt brečela potoky slz.

Jsem nadšená! I přesto, že jsem se bála, že se mi tento seriál nebude tolik líbit, tak musím říct, že jsem mu po pár dílech propadla. Byla jsem příjemně překvapená, že hlavní dva protagonisté se vlastně dali dohromady už v prvním díle a nehráli si na nedostupný. Myslím, že je to jediný seriál, kde se mi líbily všechny romantické linky (jsou tu asi 3) Osobně jsem nejvíc fandila té mezi Yoon Myeong-Joo a Seo Dae-Young (prostě vojákem a vojačkou) Hlavní hrdinka mi nejdřív moc nesedla (jako hodně lidem), ale po pár dílech se zlepšila. Líbilo se mi, že se v některých dílech nesoustředí jen na romantiku, ale například díly z okolností kolem nehody po zemětřesení byly skvělý a bylo tam spoustu velmi silných momentů. Zároveň se tam ale objevuje hodně prvků komedie, kde je skvělá interakce mezi herci. Vůbec jsem se nenudila. Byly tam nelogičnosti, to vím, ale v korejské seriálové tvorbě jsem si na to už zvykla a vlastně to přehlížím. Co se týče emocí, tak mě Descendants naprosto dostali a ráda se k nim někdy vrátím. Jako vojenskou propagandu jsem to nebrala, i když to asi je.

Super seriál. Bavilo mě to, hlavní dvojice měla skvělou chemii, bylo to vtipný a prostě bezva, do tý doby, dokud je duch. To mi přišlo, že to bylo nejvíc kreativní, Pak ke konci už se zpomalilo tempo a myslím že tvůrcům trochu došly nápady. Prostě to typicky sleduje linii menších krátkých příběhů, které se potom spojí do jednoho velkého záporáka, kterého hrdinové musí porazit. Ty krátké příběhy byly zajímavé a myslím, že i ty duchové proti kterým bojovali, měli občas lepší backstory než hlavní záporák. Když se s ním na konci utkají, tak je to hrozně zdlouhavý, hlavně, aby to mělo 16 dílů.  Ale jinak to byla fajn oddechovka. A bavila jsem se.

Sice moc nemusím rodinná dramata, protože mi přijdou nudná, ale tohle změnilo můj názor - je to fakt skvělý. Ty postavy jsou neuvěřitelně dobře psychologicky rozpracovány - mají i nějaké své stinné stránky, prochází si vývojem a i třeba momentem zlomu, ale vždy na základě nějakého podnětu. Tvůrci si opravdu dali s psaním postav záležet a veškeré jejich chování i to špatné je nějak odůvodněno. Příběh je ale trochu roztahaný a snaží se otvírat více dějových linek. Pak ale přijde konec, kdy se všechno zrychlí a některé linky zůstanou úplně neuzavřeny, což je teda škoda a mohlo se to líp naplánovat. Jinak jsem si to moc užila. Krásně je tu vykreslen význam rodiny, i když její členové nejsou krevně spřízněni. Zároveň to ukazuje, že dva otcové mohou úplně v klidu vychovat 3 skvělé děti. Což je podle mě v Číně docela pokrokový názor. I když to nakonec není až tak moderní a oba otcové jsou vlastně jen přáteli. Co se týče romantiky mezi skoro bratrem a sestrou na to si asi musíme u čínských dramat zvyknout.

Ze začátku to docela šlo. Do seriálu jsem se pustila, protože to je enemies to lovers trope a já na to měla prostě nějakou náladu a chtěla jsem změnu. No a chemie mezi hlavními herci fungovala. Hlavně jsem poprvé narazila na Lee Seung Giho, který je skvělý. Ani na začátku nebyl děj nijak zvlášť dobrý, ale pak se většinu času zabýváme otázkou: Má mě rád, nemá mě rád? A to byla celkem otrava. Ke konci už ale šel děj do úplně nesmyslných obrátek jenom proto, aby se natáhl čas. Je to prostě zbytečně dlouhý! Za mě to stálo především na dvou hlavních postavách, protože se aspoň snažili o nějaké emoce a ztvárňovali i vážnější momenty, zatímco zbytek no… já nemusím ty korejské “srandovní” postavičky, které se snaží být až jako divně vtipný a má to být roztomilý. A tady jich zkrátka bylo až moc.

Za mě to byl vážně úplně průměrný seriál, co se týče příběhu, romantické linky, hudby a prostě všeho okolo. Co moje hodnocení zvýšilo bylo to, že se občas seriál zaměřuje na vážnější témata jako vliv médii. Myslím, že tohle téma přesahovalo svým obsahem obyčejné kdrama a navíc bylo naprosto skvěle zpracované. Z obou hlavních herců úplně srší emoce, ale co se romantické linka týče, tak mě zas tolik nepohltila, protože mi přišlo, že je Lee Jong Suk, občas až moc odtažitej. Jasně mělo to svůj důvod, ale občas to bylo až moc.

První série mě moc nebrala, ale pak mě to najednou chytlo a už nepustilo. I když Skam Espana může působit jako obyčejný seriál pro teenagery, vpodstatě v každé sérii se popisuje nějaký problém, který si myslím, že je pro dospívající přínosný. Hlavní postavy tam čelí takovým situacím, které když divák vidí, tak se z nich sám poučí. Jenomže to znamená, že si to postavy musí všechno protrpět za nás no. Neviděla jsem jiné Skamy, takže asi nemohu srovnávat, ale tohle bylo vlastně super. Kromě těch pár depresivních momentů jsem se ohromně bavila.

Tohle je bomba! Pořád si vzpomínám na ten pocit, když jsem to viděla poprvé. A možná právě to je důvod, proč to všichni sledujeme znovu a znovu, protože tenhle film, když vás opravdu překvapí, tak ve vás nechá stopu. A pak, když to člověk vidí znovu, tak je plný toho zadostiučinění, že ví, jak to je! Ale i když to vidím už poněkolikáté a znám skoro každou scénu, přece jen jsem pořád napnutá a neuvěřitelně mě to baví. Film má prostě skvělou atmosféru, skvělé herecké výkony a napínavý příběh. Už se těším až ho uvidím znovu!