Duke90

Já nevím proč, ale strašně mi to připomnělo tak trochu odlehčenou verzi Lynchovy Mazací hlavy a to především svou nepříjemnou atmosférou studenou jako psí čumák. Někdy od půlky mě film úplně přestal bavit, a ty další a další nekonečné schizofrenní rozhovory jedním uchem přicházely a druhým jsem je zase okamžitě vypouštěl. Kafkův román jsem nečetl a po tomhle už ani nemám chuť.....

"V jednoduchosti je krása...." a zde to platí dvojnásobně! Moc pěkný mix drama/komedie předkládající úplně obyčejný ale o to víc chytlavý příběh, kde se tři naprosto odlišní lidé dají dohromady a prožijí spolu nezapomenutelné chvíle, na které už nikdy nezapomenou. Jako by film napsal sám život.... Já bych rozhodně neváhal, kdybych si měl něco podobného zopakovat na vlastní kůži!

Tož to byla jízda, že jsem nestíhal vstřebávat podobně jako samo lidstvo ty neuvěřitelně naspeedované zombíky! Miluji filmy, kde nemám šanci se ani na vteřinu nudit a tady nechybělo snad vůbec nic. Jednoduchý příběh s už poněkolikáté oživlou zombie apokalypsou stále funguje na výbornou, když se toho zhostí někdo zkušený (režisér M. Forster a herec B. Pitt) a nezapomíná na svižnost jak po dějové stránce, tak na pořádnou akci a samozřejmě i napětí, kterého jsem si na konci v laboratořích užil dost. Moc pěkná podívaná s účelem řádně nakopnout všechny diváky.

Film pro jednoho možná až příliš upřímný a pro druhého zase dost trapný, ovšem o to víc odpovídá skutečnosti. Takových sebestředných týpků jako Don Jon jsou dneska mraky a Joseph Gordon-Levitt se nebál odkrýt vše, co je normálně u každého z nich tabu. Ne, teď nemyslím posilovnu, auta, pěknej bejvák a hejno bab nalovených po barech - tím se samozřejmě všichni z nich velice rádi chlubí.... Nad Donem Jonem bude plno lidí ohrnovat nos, ale ani ti nemohou upřít filmu "jistou skutečnost", která je ve filmu vyobrazena. Navíc je zde i menší morální ponaučení a opět trochu klišovitá (ale stále fungující) zápletka, že změnit se může opravdu každý....

Trochu přehnaně zocelení vojáčci na můj vkus. Ne že by mě lesní "potyčka" vůbec neoslovila, ale to "válení sudů" ze skal a několik "povrchových zranění" mi nejednou přihrály na jazyk asi nejvíce příhodnou otázku - WTF ? Působilo to asi jako když chcete rozšlápnout rajče a ono vám udělá díru do chodidla a přesně takové odolnosti dosahovali zdejší pánové. Naštěstí mě to neznechutilo natolik, abych si tento poněkud nevyrovnaný souboj vůbec neužil. Nejvíc mi ale hubu zalepila poslední třetina filmu, kdy se vlastně "nepřítel" za cenu vlastního života obrátil ve prospěch amíků a nestačil jsem se divit, jaké dojemné drama se z toho po té terminátorské řežbě nakonec vyklubalo... Mark Wahlberg má opět můj obdiv!

Nádherný film s jako vždy kouzelnou Audrey Hepburn, která by svým dokonalým vystupováním dokázala obměkčit i toho nejchladnějšího chlapa na světě - a o tom je v podstatě celý Sabrinin příběh. Už jen ta americká atmosféra padesátých let příjemně zahřeje na srdci a když se k tomu ještě přidá Audreynin půvab a dva charakterní bouráci z nichž tentokrát víc vynikl ten starší "nehezký", ale o to víc charismatičtější, nedá se za žádných okolností odolat. Někdy si říkám, že filmový svět už všechny klenoty pomalu vyčerpal a pomalu si skoro v slzách představuji, jak bych asi prožíval své mládí v té době já a samozřejmě v Americe.

Tak v tomto případě dost dobře nechápu, co je na Snídani u Tiffanyho natolik úchvatného. Audrey Hepburn má daleko lepší filmy a bez ní by hodnocení kleslo ještě minimálně o polovinu. Dle mého názoru dost nudná (a až příliš uremcaná) konverzačka s krásnou Audrey, pěknou ústřední melodií a lehce dojemným závěrem... Toť vše!

Po předchozích dvou kouscích od Frearse a Formana jsem byl na tuto novodobou verzi dost zvědav a nakonec u mě uspěla asi ze všech nejlépe! Ze začátku jsem v tom viděl jen namyšlené a nesympatické bohaté mazánky, kterým bych nejradši vpálil jednu pěstí (hlavně Sarah Michelle Gellar), ale postupem času se z toho vyklubalo velice slušné zpracování klasického románu v novém hábitu a dokonce bych nakonec i pochválil Ryana Phillippa za skvělý herecký výkon, což se mi předtím ani trochu nezdálo. V kombinaci s jedinou slušnou duší v těle Reese Witherspoon a parádním soundtrackem (závěr s bittersweet symphony mě položil) mě nakonec film natolik příjemně překvapil, že musím udělit všech pět hvězd!

Nejzábavnější ze všech bažantích komedií! Tolik gagů protkaných geniálními střihy se jen tak nevidí. Kdo by to byl do kluků francouzských řekl, že dovedou natolik rafinovaným způsobem obrátit celý supermarket vzhůru nohama. Ale to už jsou prostě Les Charlots, kteří se před ničím nezastaví, dokud neztropí ty nejbláznivější kousky. Když dnes vidím, jak to chodí v prostorách naší přecpané Šantovky, upřímně bych si přál pozvat chlapce na další akci, aby byl skutečný důvod tam bezcílně trávit celé dny...

Můj druhý nejoblíbenější film s "bažanty", kde se tentokrát vynalézaví mládenci projeví jako velice "talentovaní sportovci" a protože takových talentů je po čertech málo, je potřeba jim fandit v "mírně" nerovném souboji. Chlapci ale vždy rádi přijímají výzvy a proto není divu, že dovedou překvapit hlavně moji bránici. Když budu chtít postavit sochu, nazdobit exteriéry pro průvod nebo vyhrát první místo v plavání, můžu spolehlivě čerpat ze zkušeností "Les Charlots"!