Duke90

Může nás to potkat všechny. Stáří si zkrátka nevybírá. Stárneme všichni. Někteří lépe, někteří o poznání hůře. Asi v každé rodině se objeví nějaké nepříjemné symptomy dlouhodobých zdravotních problémů se kterými je potřeba bojovat. Já si v rodinném kruhu u nejmenovaných osob demenci z pohledu pozorovatele zažil a opravdu není jednoduché tuto nemoc ukočírovat. Anthony Hopkins zase jednou dostal krásnou roli přímo na tělo a paradoxně díky bystré mysli zvládl i v pokročilém věku zahrát stárnoucího otce s naprostou grácií. Opět se potvrzuje, že malá komorní dramata mají obrovské kouzlo!

Dokument jako takový je pro mě v konečném důsledku docela těžké správně zhodnotit. Arnolda (i Slye) samozřejmě uznávám leta letoucí jako spousta jiných skalních fanoušků a slovo "LEGENDA" je asi nejvýstižnějším stručným popisem rakouského megalomana. Nejprve jsem zcela propadl jeho filmům a posléze mě začaly fascinovat Arnieho kulturistické úspěchy. To se bavíme o době, kdy mi bylo mezi 7 - 15 lety. Až výrazně později jsem pronikl k informacím o rodinném životě, podnikatelsko-ekonomických aktivitách a politice. Před deseti lety se ke mě dostala autobiografie Total Recall, kde se dozvíte vše v mnohonásobně větším měřítku než v tomto dokumentu. Nicméně i přes neoddiskutovatelné obří úspěchy by možná mohl Arnold více tlumit své ego a méně propagandistickým stylem vyprávět o svém skutečném životě jako třeba Michael J. Fox v krásném srdce hřejícím dokumentárním cyklu "Still". Ale proč je Arnoldovo vyprávění podané zrovna takto ví asi nejlépe sám Arnold a společnost Netflix. Pro mě navždy zůstane ikonou svého oboru (kulturistika, film, podnikání).

Ne všechny díly dosahují stejných kvalit ale Hugh Laurie je prostě největší borec a přesně takových sarkastických doktorů bych chtěl v životě potkat co nejvíce - to je teprve léčba! Člověk Houseova formátu si vždycky umí poradit v (téměř) každé situaci, je stále nad věcí (aspoň na oko) a jeho kolegům často nezbývá nic jiného než jen žalostně přihlížet upřímnému "slovnímu běsnění", které náš milovaný pan doktor pravidelně rozpoutává.

Ono se sice nejedná o nic převratného, ale rozhodně jsem se královsky pobavil a na svou "jednoduchost" je podle mě samotný děj i docela promakaný. Kdo by se nechtěl během několika dní stát milionářem (s cílem chytře investovat, věnovat se rodině a koníčkům) a vést naprosto dokonalý život bez větších starostí a stresu. Asi málokterý průměrný a zaslepený jedinec by tuto razantní změnu nepřijal, ale jak to tak obvykle bývá, není všechno zlato, co se třpytí. Bradley Cooper už před dlouhými dvanácti lety celému světu dokazoval, že se vypracuje mezi přední žádané herce vysokých kvalit. Zbytek je historie...

Moc hezký film a na Carpentera až neskutečně milý a optimisticky natočený. Jeff Bridges předvádí fantastický herecký výkon a Karen Allen působila daleko přirozeněji než po boku Harrisona Forda v o tři roky starších Dobyvatelích ztracené archy. Zkrátka i John Carpenter může natočit kvalitní "rodinné" sci-fi, když na to má skvělé herce a svůj nezpochybnitelný režisérský talent.

Vizuálně samozřejmě moc pěkné, což je také jedna z věcí, proč jsem se na nejnovějšího Oze (v tomto případě prequel) docela těšil. Po dějové i herecké stránce se bohužel snímek propadá do hlubokého průměru. Jamesi Francovi role skoro vůbec nesedla a to jeho egoistické pitvoření mi už po relativně krátké době lezlo pěkně na nervy. Přitom samozřejmě moc dobře vím, jak skvělým hercem doopravdy je. Čarodějky se tentokrát úplně minuly účinkem a jen (ne)odolatelný ženský půvab rozhodně k divákově spokojenosti nestačil. V rámci Raimiho filmografie je "Oz" zcela jistě výrazně slabší než je zvykem, ale dětem se, myslím, zavděčí celkem bez problému.

Sedím v italské restauraci a vybírám si z jídelního lístku pokrm zvučného názvu. Když konečně číšník s úsměvem položí na stůl voňavý hlavní chod, se sbíhajícími se slinami zabořuji příbor do prvního sousta a při žvýkání mám ještě stále pocit, že bych se mohl rozplývat až do konce. Jenže někdy po dalších třech soustech zjišťuji, že úroveň krásně vypadajícího oběda se smrskává spíše na úroveň zdařilého předkrmu. Je poznat, že při tvorbě předkrmu ala "Mean Streets" už vrchní kuchař Scorsese celkem své řemeslo ovládal, ale v mnoha ingrediencích se stále hledal a v průběhu let svůj recept dotáhl do absolutní dokonalosti. V roce 1973 však připravil vesměs nadprůměrný chod, který nemůže žádného správného fanouška gangsterek urazit. To správné bohaté papáníčko mělo však teprve přijít...

Liza Minnelli nikdy nepatřila mezi mé velké oblíbenkyně, kdežto Robert De Niro ano. A právě De Nirova tak typická kreace výbušného ambiciózního burana dělá z muzikálně laděného dramatu Martina Scorseseho něco víc. Sebestředného Jimmy Doylea byste těžko chtěli v osobním životě snášet, ale na filmovém plátně lze pouze obdivovat Robertovu přirozenost a charisma roztahující se jako nafukovací balónek. Díky tomu jsem na chvilku zapomněl, že muzikály zrovna dvakrát nevyhledávám a čas strávený mi docela rychle utíkal. Liza umí bez debat moc hezky zpívat. Její postavu nešlo několikrát upřímně nepolitovat vzhledem k nevyzpytatelné nátuře Bobova saxofonisty. Na druhou stranu si neumím představit, jak bych film vnímal bez De Nirovy přítomnosti pro mě dosti zásadní!

Pokud zvládnete na film pohlédnout jako na satiru kritizující úpadek společnosti s notnou dávkou nadsázky (ale kdo ví s tím, co se dnes všechno ve světě děje...), zjistíte, že nekoukáte jen na přihlouplé béčko z osmdesátých let, ač to tak může na první pohled vypadat. Máme tu několik loutek z nichž jedna (Arnold) je v podstatě povstalcem proti nadvládě bohatých, chamtivých a ulhaných. Několikrát jsem se upřímně zasmál a třeba postava Jesseho Ventury byla v konečném důsledku taky jen loutka a ještě k tomu pěkně hloupá. Škoda že samotné provedení působí velmi lacině, ale z daného období se najdou mnohem horší "perličky", takže bych to zase neviděl úplně černě...

Na můj vkus film opět zbytečně si "hrající na velkou kruťárnu po Stoneovsku". Oliver Stone už natočil "tři filmy" oddalující se jeho běžné filmové látce - "Natural Born Killers", "U-Turn" a teď "Savages". S "Natural Born Killers" u mě tehdy vůbec neuspěl, kvůli podobné snaze se pořádně "vyblbnout" a já se radši podívám na "Badlands" od Terence Malicka, ale naopak "U-Turn" se mu velmi povedlo. "Savages" je tak něco mezi dvěma předchozími filmy a to samozřejmě nesrovnávám děj, který je u každého z nich zcela odlišný, i když "divoši" se tématem možná malinko více přibližují "zabijákům". Ústřední herecká trojice mi moc k srdci nepřirostla a to i po rozjezdu zpočátku nevýrazného Kitsche, kdežto "stará garda" v podání Salmy a Benicia - to už bylo něco jiného! Benicio byl tentokrát vůbec nejodpornější, jakého jsem jej zatím viděl, ale zahrál to vážně skvěle a ze Salmy šel zase respekt jako nikdy předtím. Chvílemi jsem přemýšlel i o 4 hvězdičkách, ale nakonec jsem se utvrdil, že tento další Oliverův experiment by potřeboval přece ještě trochu "vylepšit" a zkrátit!