vopajslikova

Tři hvězdy pro Aničku Polívkovou.

Zvláštní, jak si ženy stále myslí, že když budou vychrtlé, budou krásnější. Nebudou. Navíc budou vypadat starší. Sprosté slovo vyřčené ve správný okamžik může vyznít vtipně, tady ale jde přes čáru, vyznívá trapně a rozhodně z policajtky neudělá tvrďošku. Postava ztvárněná Jitkou Čvančarovou mi silně připomínala Umbridgeovou a jen těmi šílenými kostýmky to nebylo. Bodík za krásnou Olomouc.

Zápletka se zánětem močového měchýře vystačila bohužel na celý film. Závěr, že opičí láska matky k synovi během 5 minut jako na obrtlíku zmizí a máti znormální, je zcela nereálný. Eliška Balzerová je jako vždy výborná.

Pane hrábě, z vás je nejčko zločinéc!

Rozvleklé tak, že se mezi větami dá hodit chrupka. Děj na sebe místy ani nenavazuje, chování kosmonautů postrádá logiku. Oslovování titulem a hodností i v případě, že hrozí za pár minutt  zaklepání skafandrovýma bačkorama.  Základní myšlénka je neotřelá, ale zpracování nestojí za nic. Tenhle případ by teta Kateřina uzavřela slovy " Krev není voda a krve by se v nich jeden nedořezal." a odhopkala by zkontrolovat Milouše.

Herci se urputně snaží působit přirozeně, až mě z toho chytla křeč do nohy. Bez santy a sobího paroží ani ránu. Podbízivé, napodobující, přihlouplé....ač jsem měla dobrou vůli, nedokoukala jsem. Copak není možné natočit film podle původního scénáře, kde budou herci umět hrát, nebudou se pitvořit, kde nebude laciný a přisprostlý humor a kopa do očí bijících zápletek a situací?

Čekání na výrok poroty a nakonec otevřený závěr, to mě trochu zklamalo.

Poslední díl rozplizl předchozí děj a někam odbočil.

Tenhle seriál mi znechutil zelenou barvu se všemi odstíny. Nesympatická a nehezká hlavní hrdinka, údajně vědkyně, sebestředný doktůrek vypadající věkově jako její syn, vikář bloumající po depresivní krajině závislé na odlivu a přílivu, služkokamarádka hlavní hrdinky mající na krku jejího možná postiženého synka.  Nevzdělaní a středověce pověrčiví obyvatelé vesnice. Potoky slz konkurující vodě vůkol.  Dějové linie jsou zkratkovité a nedotažené, samozřejmě kromě ústředního páru. Vraždu nevinného zvířete a záběry na jeho mrtvolu považuji za zvrácenost.

Scénář měl asi o kolečko míň, protože místy chybí logika, povšechně humor a end je rozplizle happy. Postavy občas jakoby nevěděly, co mají hrát, ačkoli se snažily, co mohly. Výborná Kronerová jako manželka, Czyzová coby vnučka se chová normálně (konečně někdo vložil do filmu dítě, které se chová ke své rodině a okolí vcelku slušně-s výjimkou facky). Mrtvicí stižený manžel-milenec-lékař Bartoška je buď zcela nemohoucí nebo přechodně zázračně uzdravený, aby se v závěru filmu tlačil s Langmajerem na jedné matraci v komoře velikosti šatní skříně.